České školství se musí zásadně proměnit, jinak bude společnost čelit velkým problémům. Až 50 procent současných profesí se dá plně automatizovat, člověka v nich tedy může nahradit některý typ stroje. Aby se lidé na trhu práce udrželi, musí se učit nové dovednosti.

Dalším alarmujícím faktem je, že ředitelům škol až polovinu pracovního času zabere administrativa a zajištění provozu školy, místo aby se věnovali pedagogickým tématům.

Vyplývá to z průzkumu společnosti McKinsey & Company, který prezentovali řečníci konference o vzdělávání PREF Conference 2020, která se uskutečnila 26. listopadu, tentokrát v on-line podobě. 

Odborníci tam mimo jiné upozornili na fakt, že český vzdělávací systém je extrémně decentralizovaný. Z toho také plyne odlišná podpora škol, a tudíž i rozdílná úroveň škol. Ředitelé jsou přetíženi administrativními a technickými úkony, odborné a podpůrné kapacity jsou roztříštěné. V českém vzdělávacím systému je také neuvěřitelné množství aktérů, což systém zatěžuje a zpomaluje. Jak upozorňuje Arnošt Veselý, sociolog, expert na vzdělávání a spoluautor Strategie 2030+ (vládní strategie vzdělávání pro Česko do roku 2030, pozn. red.), v Česku je nyní přes čtyři tisíce veřejných základních škol, které podléhají dvěma a půl tisícům různých zřizovatelů. Tolik aktérů se podle Veselého nemůže domluvit na společné vzdělávací politice.

Expert: Nerovnosti ve vzdělání stojí stát velké peníze

Daniel Prokop, sociolog a analytik ze společnosti PAQ Research, na datech ukázal, že je třeba starat se i o děti, které ze sociálních či finančních důvodů do školy nechodí. Nehledět na slabší článek společnosti a podporovat jen ten silný, tedy děti ze střední třídy a s dobrým rodinným a finančním zázemím, s sebou nese velké ekonomické náklady. Nevzdělané děti ze sociálně vyloučeného prostředí zřejmě neodejdou a ve škole budou mít potíže. Místo, aby se aktivně zapojily do práce, budou čekat na podporu od státu. V této souvislosti se dle jeho slov vyplatí velmi investovat do předškolního vzdělávání, aby nerovnosti nezačínaly již v prvních letech života dítěte. Prokop varuje také před velkými ekonomickými náklady, které stát stojí předčasné odchody ze vzdělávacího systému, tedy nedokončování základních či středních škol, což je v Česku palčivé téma.

Experti z PREF Conference vystoupí v diskusi HN 

Na konferenci navazuje také diskuse u kulatého stolu, která se bude konat v sídle Hospodářských novin v pražském Karlíně v pondělí 7. prosince.

Jako řečníci zde vystoupí i někteří z účastníků nedávné PREF Conference 2020, například zmíněný expert Daniel Prokop nebo David Souček, ředitel výzkumné společnosti Kalibro.

Dále se diskuse zúčastní Dana Hádková z organizace Dítě badatel. Je lektorkou a pedagožkou, která se věnuje přemýšlivým a nadaným dětem. Stejně tak u diskusního stolu usednou Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb organizace Člověk v tísni, nebo Tereza Vítková, učitelka na Základní škole Úhonice a vítězka kategorie Mimořádný výkon ankety Hvězdy výuky na dálku.

Diskutující budou například řešit otázku, jaké významné druhy nerovnosti ve vzdělávání v Česku jsou, jaká znevýhodnění může znamenat třeba dopravní dostupnost a možnost výběru školy, vyloučené lokality a podobně.

Stejně tak zodpoví například otázku, jak přistupovat k žákům s různými dysfunkcemi, jako je ADHD, lehká mozková dysfunkce nebo zdravotní znevýhodnění, nebo naopak jak přistupovat k žákům výjimečně nadaným.

Čtenáři mohou do debaty, která se bude konat v pondělí 7. prosince, zasílat své dotazy zde (otázky můžete pokládat už nyní, zobrazit se mohou se zpožděním):

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Miloslav Mlčoch
Nestálo by za úvahu zvážit na ZŠ návrat celostátně platného učebního plánu, který by byl závazný ve všech základních školách republiky ( s výjimkou waldorfských a speciálních škol ) ? A nebylo by dobré více vycházet nejen z domácích vzdělávacích tradic, ale i úspěšných evropských systémů, jako je ve Finsku ? Je pozitivní diskriminace romské a sociálně slabé komunity vždy tím jediným způsobem, jak těmto dětem umožnit úspěšné absolvování základní školy ? M.M.
Aleš M
Jaké jedno konkrétní opatření by podle Vás dokázalo ihned zlepšit současný stav, kdy v úrovni škol jsou obrovské rozdíly?
Karel
Každá školská reforma (často spojená s reformami územního uspořádání) znamenala pro učitele nárůst administrativy. Učitel je hodnocen (a popotahován) podle formálních ukazatelů a ne podle toho, co naučí děti. "Alibi" je často důležitější, než znalosti dětí. Ředitele škol vybírá místní politická honorace a ti jim zase vždy půjdou na ruku. "Budoucnost" je pak až na třetí či čtvrté koleji. Myslíte si, že se to někdy podaří změnit?
cheshire
Jakým způsobem by se měla výuka vést, aby byli děti připravené na informační věk? Na jaké předměty by se mělo víc zaměřit (případně měla by být výuka strukturovaná nějakým jiným způsobem)?
Otakar
Jak bychom mohli zmenit skolstvi tak, aby reflektovalo potreby cloveka 21. stoleti? Tj. mene memorovani a vice principielne aplikovatelnych pravidel, ktera pokud si zaci osvoji, budou schopni se sami vzdelavat cely zivot i bez skolskeho systemu?
Ivo Vodička
V polovině devadesátých let se dětští lékaři vyvlékli z povinnosti rozhodovat o školní docházce dětí v době nemoci. Počet zameškaných hodin zejména na středních odborných školách je katastrofický tak, že souvislá výuka de facto neprobíhá. Není čas vrátit děti do škol? Učitelé musí být omluveni lékařem, žáci se rozhodují sami?
Arsen Lazarevič
Měly by se podle vás učit základy programování už na základní škole?
Taťána Mikulenková
Kdy budou učitelům k dispozici učební pomůcky, např. učebnice, digitální učební pomůcky s přístupem zdarma, cílené na klíčové kompetence, a ne na u nesmyslné učivo? V Rakousku děti dostávají učebnice zdarma a zůstávají jim po zbytek života, tím je položen základ portfolia, který mohou dále v celoživotním vzdělávání rozvíjet. Nebyla by to jedna z cest, jak pomoci zmírnit nerovnosti ve vzdělávání? Školství potřebuje konkrétní, dobře cílenou podporu.
Lubomír Moravec
Nemohli by mít ředitelé ZŠ k dispozici zaměstnance na pozici tajemníka či asistenta, kteří by řešili pouze administrativu a ředitelé by se pak mohli více věnovat řízení a vzdělávání ve škole? Případně dát ředitelům možnost tuto funkci zřizovat dle jejich uvážení?
čtenář
Ředitelům jistě "pomůže" plánované zvýšení úvazků pro zástupce ředitele. Takže vedení školy bude mít ještě méně času na pedagogický proces. Neměl by se tento úvazek spíše snížit? Proč je úvazek na střední škole nižší než na základní?
Robert Novák
A) kombinací počtu žáků ve třídě (25 30), pedagogickým úvazkem (20 - 21 hod) a a týdenní hodinovou dotací předmětů (2 - 3 hod na třídu a předmět) Dospějeme k závěru, že průměrnému učiteli se na druhém stupni ZŠ a SŠ otočí za týden 250 - 300 žáků. Je absurdní v tomto počtu hovořit o individuálním přístupu k žákovi, formativním hodnocení, aktualizaci výukových postupů, ... Kdy si toho všimnou odpovědné instituce, ale i různí rádci propagující moderní přístupy ve výuce???
Robert Novák
Ředitel větší školy (cca 500 žáků) má 2 managerské úvazky (svůj a dva poloviční zástupců) a 3 síly v kanceláři. Řídí 60 - 70 zaměstnanců a rozpočet cca 40 mil. Specializační funkce (kariérový, výchovný poradce, preventista, ...) dělají učitelé, kteří většinu úvazku učí. Ajťáka na síť, několik stovek IT hardware a mnoho aplikací spravuje učitel IT s o něco nižším úvazkem (na naší škole dělá jeden člověk na 1/2 úvazku to, co na radnici 5 zaměstnanců). Jak za tohoto stavu modernizovat školství?
Tazatel
Proč se děti ve 2. třídě učí o peckovicích, malvicích a slovech nadřazených? Opravdu je tyto vědomosti připravují na život v roce 2030+?
Petr
Proc se na skolach neuci principy problem solvingu, design thinking, rozlozeni slozitych a komplexnich veci na mensi? S timto se pak setkaji v praxi. Nebo proc se deti vice neuci pracovat s informacemi? To je jedna strana. Vyvoj ditete ale potrebuje i tento pristup od rodicu. Jak pedagog muze ovlivnovat i pristup rodicu? Jak podporovat deti v tom, co je bavi i ve skole, aby vedle toho splnili nutne minimum? Dekuji za nazor.