Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se chystá na svých webových stránkách zveřejňovat údaje o falšovaných potravinách, u nichž výrobce například některé složky nahradil levnějšími, aniž by o tom zákazníky náležitě informoval. Spolupráci chce inspekce nabídnout i svým evropským partnerům. V pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta.
Jeho úřad podle něj bude usilovat i o novelu zákona o potravinách. "Chtěli bychom takové oprávnění, že pokud se zjistí falšovaná potravina v jedné šarži, tak aby se mohly pozastavit další šarže této potraviny," řekl Šebesta.
Do doby, než bude na náklady prodávajícího nebo dovážejícího provedena analýza na danou látku, tak nebude moci být uvedena do oběhu. Další dodávku těchto potravin bude možné podmínit provedením nezbytné analýzy.
Zákon o potravinách sice pojem falšovaná potravina neobsahuje, nicméně podle údajů na webu inspekce jde o potraviny, u kterých jsou uvedeny nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné, dvojsmyslné nebo přehnané údaje.
SZPI v posledním týdnu při běžných kontrolách našla v některých prodejnách tuzemských řetězců sýry a masné výrobky s nesprávným datem spotřeby, přičemž některé potraviny byly i prošlé. Se všemi obchodníky, u kterých zjistila prodej potravin se špatným datem spotřeby, zahájí správní řízení. Podle mluvčího SZPI Michala Spáčila se totiž jedná o nekalé obchodní praktiky prodejců, které jsou zakázány zákonem o ochraně spotřebitelů. Inspekce loni provedla okolo 8000 kontrol, z toho v 15 procentech případů našla nekvalitní potraviny.
Jak poznat falšované nebo špatně označené potraviny? Jak se proti nekalým praktikám obchodních řetězců bránit? Jaké pravomoci má Státní zemědělská a potravinářská inspekce?
Ptali jste se Jindřicha Pokory, ředitele odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Na dotazy čtenářů odpovídal v úterý 28. února.