PRAHA 12. ledna (ČTK) - Čeští učitelé by si letos měli finančně polepšit. Zavedením nové šestnáctitřídní platové tabulky by měli postoupit do vyšších mzdových tříd. Otázkou však je, zda bude na zvýšení platů dost peněz a zda učitelé nepřijdou o osobní ohodnocení a 13. a 14. platy, které dostávali loni. Kantoři by si pak moc nepolepšili.
Mnoho ředitelů a učitelů se obává, že platy se kvůli nedostatku peněz příliš nezvýší. Obavy z nedostatečného finančního krytí navýšení mezd sdílí i ředitel pražské základní školy Jindřich Kitzberger. Ministerstvo školství však pedagogy ujišťuje, že peníze na platy budou.
Někteří ředitelé škol by měli rádi větší volnost v odměňování učitelů. Nyní tvoří zhruba 80 procent mzdy takzvaný tarif, který učitel musí dostat. Se zbylou složkou, v níž je zahrnuto osobní ohodnocení, může ředitel volně disponovat. Může jednomu učiteli část odměn vzít a dát je jinému, který svou práci odvádí podle ředitelova soudu kvalitněji, řekl poradce ministryně školství Martin Profant. Pokud bude ale málo peněz na odměny, bude mít ředitel menší prostor na to, aby kvalitnějšímu učiteli přilepšil, řekl Kitzberger.
Myslí si, že současný systém vyhovuje učitelům, kteří se příliš nesnaží. Velkou část platu mají jistou. Pro ty aktivnější by bylo lepší, kdyby měl ředitel více možností jim plat zvýšit. S názorem ředitele pražské školy se ztotožňuje i ředitel školy v Turnově a předseda Asociace základního školství Karel Bárta. Větší volnost pro ředitele při odměňování kantorů prosazuje delší dobu.
Českým veřejným školám poskytuje stát peníze na platy a pomůcky, školy je dostávají prostřednictvím krajů. Výše jejich rozpočtu se odvíjí od počtu žáků - stát na každého z nich poskytuje příspěvek, takzvaný normativ. Peníze rozděluje ředitel mezi své zaměstnance - pokud jich má méně, může jim platy zvýšit. Náklady na provoz hradí zřizovatel. Také například v Rakousku dostávají školy peníze podle počtu žáků, i v Belgii má počet dětí vliv na rozpočet školy, tamní úřady berou v úvahu i počet učitelů.
České školy, které mají méně žáků, než stanovuje zákon, musejí požádat ministerstvo o udělení výjimky. Jejich zřizovatel se musí zaručit, že chybějící peníze v rozpočtu školy uhradí. Podle ředitele Základní školy Londýnská v Praze 2 Jaroslava Kotala je velmi důležité, zda zřizovatel považuje vzdělávání za prioritu. Potom školám finančně pomáhá a vychází vstříc. Taková je prý Praha 2. Pro malé obce s nízkým rozpočtem může být však udržení školy problém.
Soukromé školy od státu dostávají jen určitou procentuální část příspěvku na žáka, který mají ostatní školy. Stát jim většinou poskytuje 60 procent dotace. Pokud soukromá škola splní určité podmínky, může dostat až 90 procent dotace. Například v Belgii nemají soukromé školy na státní dotaci nárok.
V České republice je v základních a středních školách zhruba 1,5 milionů žáků. Jejich počet se rok od roku snižuje, například tento školní rok zasedlo do lavic o 37.000 dětí méně než v roce předchozím. V základních a středních školách působí na 110.000 učitelů. Vzhledem k úbytku dětí odcházejí ze škol i kantoři, ročně je to více než 1000.
Většinu z téměř 13.000 škol v republice zřizují obce. Po transformaci státní správy na ně přešly převážně mateřské a základní školy. Kraje převzaly školy střední a vyšší odborné. Stát prostřednictvím čtyř ministerstev řídí necelé dvě stovky škol. Vyplynulo to z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Obce mají na starosti přes 9500 škol, kraje pak více než 2500. V republice existuje ještě 600 soukromých škol a přes 100 církevních. Zatímco obecní a krajské školy, kromě vyšších odborných, nepožadují školné, na soukromých se platí.
Česká republika vynakládá na školství 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle informací ministerstva financí dosáhnou letošní výdaje na vzdělání 94,9 miliardy korun, což je o 4,6 procenta více než rok předchozí. Průměr v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je téměř šest procent HDP, v sousedním Rakousku je to 5,76 procenta a v Belgii zhruba pět procent. Na školství v Rakousku jde 11,9 miliardy eur, zhruba 380,8 miliardy korun. Nejvíce na vzdělávání poskytují například USA a Korea - přes sedm procent HDP.
Na žáka na prvním stupni vynakládá ČR podle údajů OECD ročně zhruba 2400 amerických dolarů přepočtených na paritu kupní síly, zatímco v sousedním Rakousku to je 6500 dolarů.