Redaktorka ČT: Prezident dopisem požádal Pavla Rychetského, aby se Ústavní soud vyjádřil, zda je možné euroústavu ratifikovat, anebo jestli se musí nejdřív změnit česká ústava. Klaus tak chce mít jistotu, že oba dokumenty nebudou v rozporu.


Pavel Rychetský - předseda Ústavního soudu: Zatím ještě vláda nepředložila tuto smlouvu do ratifikačního procesu, takže zatím se tím nemůže Ústavní soud zabývat.


Redaktorka ČT: Problém s tím, jestli euroústava neodporuje ústavě země, řešilo zatím Španělsko. Tam soud rozhodl, že obě ústavy jsou v souladu.


Pavel Rychetský: A my budeme samozřejmě zkoumat i komparativním způsobem postoje ústavních soudů ostatních evropských zemí.


Redaktorka ČT: I když se politické strany shodují, že o evropské ústavě by měli rozhodnout občané v referendu, jeho osud je nejistý. Koalice a opozice se zatím neshodly na formě. Vláda chce, aby se konalo v příštím roce v době voleb do sněmovny, ODS naopak požaduje samostatné referendum, a to ještě do konce letošního roku. Nebude-li na referendu politická shoda koalice a opozice, bude nakonec evropskou ústavní smlouvu ratifikovat parlament.


Odborníci: Klausův dopis ÚS je pouze osobní korespondencí


Vladimír Mikule (PF UK): Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem může podat prezident republiky teprve od okamžiku, kdy mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci. Tím dotazem, respektive dopisem, se žádné řízení před Ústavním soudem nezahájí a Ústavní soud také samozřejmě nebude o tom dotazu rozhodovat.


Jiří Přibáň (Cardiff University, Wales): Pan prezident je doma i v zahraničí známý svými vyhraněnými, byť menšinovými, postoji k Evropské unii, a proto se domnívám, že je jenom dobře, když nyní ty své nejasnosti a případně oprávněnost svých pochybností konzultuje s takovou autoritou, jako je Ústavní soud. Je ovšem třeba zdůraznit, že podle dostupných informací se jedná o osobní dopis. Z hlediska ústavněprávního se tedy vlastně nic neřeší a celý ten dopis nebo celá ta akce je spíše matoucí.


Jakl: O soukromé odpovědi nemůže být řeč


Redaktorka ČT: Slyšeli jsme experty, že v tomto případě se zatím Ústavní soud jako instituce vyjádřit nemůže. Bude panu prezidentovi stačit soukromá odpověď předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského?


Ladislav Jakl - tajemník prezidenta republiky: No, o žádné soukromé odpovědi nemůže být řeč. Nejde v žádném případě o soukromou korespondenci. Nepsal Václav Klaus Pavlu Rychetskému. Psal prezident České republiky předsedovi Ústavního soudu. A já si myslím, že to je velmi vážná věc. A degradovat to na nějakou osobní korespondenci by asi nebylo důstojné.


Redaktorka ČT: Proč tedy prezident Václav Klaus nepodal přímo podnět k zahájení tohoto řízení u Ústavního soudu, ale napsal soukromý dopis?


Ladislav Jakl: To říkáte vy, že to je soukromý dopis. Já znovu říkám, že to není žádný soukromý dopis. Je to dopis prezidenta republiky předsedovi Ústavního soudu této republiky ve velmi vážné věci. Nejde o soukromou korespondenci.


Redaktorka ČT: To neříkám já, ale říká to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. On dnes řekl také, že sám odpoví v osobním duchu.


Ladislav Jakl: Ne, není možné, aby to bylo nazýváno soukromým nebo osobním dopisem. A na reakci Ústavního soudu si počkejme.


Pavlíček: Ti co tvrdí, že se euroústavou nic nemění, věc zlehčují


Redaktor ČT: Pane profesore, byla by podle vás euroústava někde v kolizi s českou ústavou nebo ne?


Václav Pavlíček (Katedra ústavního práva PF UK): No, já se domnívám, že obsah té evropské ústavy zakládá zcela nové vztahy než v době, když jsme přistupovali k Evropské unii. Těmi vztahy, těmi novými vztahy je především to, že Evropská unie má mít právní subjektivitu. A ti politici, právní teoretikové, kteří tvrdí, že se nic podstatného nezměnilo, se podle mého názoru buď mýlí anebo zlehčují význam této evropské ústavy nebo smlouvy o evropskou ústavu.


Redaktor ČT: Takže vy se domníváte, že ústava skutečně omezuje výrazně suverenitu České republiky?


Václav Pavlíček: No, především se Česká republika stane součástí mezinárodněprávního subjektu. Vždyť bude ministr zahraničí, který má sjednocovat bezpečnostní a zahraniční politiku. Uvažuje se o tom, aby byl případně členem rady bezpečnosti a tak dále, a tak dále. To já myslím, že jsou podstatné změny proti dosavadnímu stavu.


Redaktor ČT: Pane profesore, jenom stručně váš názor na ten spor, který jsme tu měli před chvílí. Jde o skutečně oficiální zahájení podnětu danému Ústavnímu soudu, anebo jde o soukromou korespondenci, jak to vykládá třeba předseda Ústavního soudu?


Václav Pavlíček: Já bych především řekl, že patrně nelze hovořit o tom, že jde o běžnou mezinárodní smlouvu, kterou má na mysli ústava, že jde skutečně o něco podstatného. A já pochybuju, zda ten mechanismus, s kterým se počítá, pokud jde porovnání mezinárodní smlouvy s ústavou, lze aplikovat na tuto skutečnost. A jde tedy o to, aby se patrně formou konzultace k tomu Ústavní soud, byť neformálně, vyjádřil.

Související