Poslankyně Evropskeho parlamentu (ELS-ED/Evropští demokraté) představila dokument Jsme pro Evropskou ústavu, který by měl otevřít věcnou diskuzi o evropské ústavě. Hybášková zdůrazňuje, že ústavu považuje za pozitivní a pro naši zemi důležitou věc, zejména kvůli evropským hodnotám, právní subjektivitě, ex ante právu národních parlamentů, občanství a petičnímu právu.


Poslankyně po představení zmíněného dokumentu poskytla redakci iHNed.cz následující rozhovor.


iHNed: Mohla byste v kostce vysvětlit, proč bude přijetí euroústavy pro občany ČR prospěšné?
Pro mě ta nejzákladnější věc. Já jsem byla členkou vyjednávacího týmu, čili člověkem, který se podílel na tom, že při vstupu do EU naše země část své suverenity již předala. Evropská unie v současné době nemá právní subjektivitu. V momentě, kdy se snaží být jedním ze základních hráčů světového mezinárodního globálního obchodu a nemá právní subjektivitu, tak se jenom velice těžko hájí. A to je právě případ českých textiláků, je to případ českého cukru. Právě proto, abychom již ty předané suverenity dokázali lépe ochránit a obhájit, musí mít EU právní subjektivitu.


Za druhé, pro mě je složité, že Evropský parlament (EP) přijme nějakou legislativu a teprve potom se k tomu vyjadřují národní parlamenty. Kolizních situací je veliké množství a obchází se nejrůznějšími směrnicemi a nařízeními, které způsobují byrokratický maglajz.


iHNed: Euroústava to zjednoduší jakým způsobem?
Dává ex ante právo národním parlamentům. Znamená to, že národní parlamenty budou mít možnost vstupovat do legislativního procesu, připomínkovat zákony ještě před tím, než my (EP - pozn. red.) to schválíme, to je úplně klíčové, protože zmizí ty věčné rozdíly, které se pak upravují.


iHNed: Takže národní parlamenty budou participovat na tvorbě legislativy EU?
To je ex ante právo, to je strašně důležitý. Za třetí ústava zavádí evropské občanství, byť jako doplňující. Znamená to, že každý občan může napsat do komise, do Evropské rady, Solanovi. Musí mu být odpovězeno v jeho vlastním jazyce. Milion občanů, když si vzpomene, že dá dohromady zákonodárství a podepíší petici, milion v evropském měřítku není zase tak moc, tak vlastně vytváří nový evropský zákon.


Ne na konec, já jsem jako český bezpečnostní diplomat vždy psala, že základem bezpečnostní politiky je ochrana území, prosperity a stability. Evropská ústava říká, že jsou nějaké hodnoty, smyslem EU je také ochrana evropských hodnot. Rozšiřování není o literatuře a původním nacionalismu, ale je to o šíření evropanství. To jsou ty základní momenty, také jsou uvedeny v dokumentu Jsme pro Evropskou ústavu.


iHNed: Jaká jsou negativa evropské ústavy?
Z mého pohledu je ústava příliš levicová, socialistická. Tak jako je dnešní Evropa. Euroústava obsahuje přílišnou ochranu zaměstnance, je tam veliká solidarita s nerovně postavenými ženami a handicapovanými lidmi. Je tam, svým způsobem, právo zaměstnance před zaměstnavatelem.


iHNed: Tyto úpravy by se ale mohly řešit v běžných zákonech, ne v ústavním textu.
To je v Čechách věc, která může vyvolat velikou diskuzi ve veřejném mínění, zatím k ní nedošlo. Největší problém s ODS je, že by mohla hrát pravicovou kartu, kterou nehraje. Dále mi na ústavě vadí, že zahrnuje věci, které ústavní nejsou. Bohužel, řada věcí musí být v Evropě stanovena explicitně.


iHNed: To je asi také dáno kontinentální tradicí chápání práva.
Na ústavním textu je znát tradice německého a francouzského práva, které je deskriptivní. V tom je klíč britského nesouladu, tato taxativní norma není tzv. common law.


iHNed: Prof. Pavlíček, vedoucí katedry ústavního práva na PF UK, řekl, že smlouva o evropské ústavě omezuje suverenitu ČR a z tohoto hlediska se nejedná o běžnou mezinárodní smlouvu, jak ji chápe Ústava ČR. Jaký je Váš názor?
Nejsem ústavní právník. Myslím si, že v tomto jsou možné výklady oba dva. Je to cosi mezi evropskou smlouvou a mezinárodní smlouvou. Domnívám se, že problém kolizní je v tom, že předáme-li další pravomoci touto ústavou, pak je to bezpochyby ústavní náležitost.


Plete se do toho další problém. Je to problém v oblasti spravedlnosti migrace a osobního práva, který souvisí s přijetím Haagského protokolu, druhotně je reflektován v té ústavě. ODS může namítat, to jsou ty nové pravomoci, které předáváme. My bychom je předávali i bez přijetí evropské ústavy, protože jsme na Haagský protokol v listopadu přistoupili.


iHNed: Mám pocit, že prosazování evropské ústavy probíhá trochu jako v 19. století, tzv. oktrojací - vyhlášením. Je tento dokument skutečně nezbytný pro další vývoj EU, nebo by stačila další smlouva, jako byla maastrichtská, z Nice apod.?
Mám hrůzu z toho, aby se mě nějaký novinář nezeptal, co je ve druhém a třetím pilíři politiky EU. V řadě oblastí si nejsem jistá. Už jenom proto, že odpadají pilíře, v tom je přínos evropské ústavy. Výlučné pravomoci EU jsou obchod, clo, finance, hospodářská soutěž, mořské dno, všechny ostatní jsou součinné. Školství, zdravotnictví a kultura jsou doporučující. Tím je vše řečeno jasně.


iHNed.cz: Obecně k Vašemu působení v europarlamentu. Jak vysvětíte občanům pracovní náplň europoslanců. Pro mnohé to působí tak, že poslanci EP jsou daleko, není na ně tolik "vidět" a pobírají velké platy.
O tom, co dělám najdete na www.hybaskova.cz, tam to je perfektně popsané. Co dělají evropští poslanci? Pracují ve výborech, znamená to, aby Evropa konala co nejlépe pro celou Evropu. Určují zákony, určují peníze, kontrolují Evropskou komisi. Každé peníze procházejí evropským rozpočtem, každou položku rozpočtu schvalujeme. Jsou to tisíce položek. My jsme ti, kteří schvalují evropské peníze. Také dostávám tři sta e-mailů denně, součástí práce českého europoslance je odpovídat na tři sta e-mailů.


iHNed.cz: Jaký je Váš názor na to, že EP má dvě sídla (v Bruselu a Štrasburku - pozn. red.)? Budete prosazovat zrušení jednoho z nich?
Já bych určitě jedno sídlo zrušila. Přesto, že Štrasburk je krásné město, je tam klidnější prostředí. Přejíždění je nákladné a to i fyzicky. Jedním ze základních úkolů poslance je také procházení bezpečnostních rámů.


Mezi signatáře dokumentu Jsme pro Evropskou ústavu například patří prof. Vojtěch Cepl (emeritní soudce Ústavního soudu ČR), Jiřina Šiklová (socioložka), Karlel Schwarzenberg (senátor), Luboš Dobrovský (býv. velvyslanec ČR v Ruské federaci), Eva Holubová (herečka), Daniel Herman (mluvčí České biskupské konference), Miloš Pojar (býv. velvyslanec ČR ve Státu Izrael), Zdeněk Svěrák (scénárista, herec) a Ladislav Smoljak (režisér).

Související