V pondělním pořadu veřejnoprávní televize Reportéři ČT promluvil Jan Kanyza ke své spolupráci s komunistickou státní bezpečností. Připustil, že věděl, že je na něj veden spis, ale že by byl přímo zařazen jako agent, to byl pro Kanyzu po zveřejnění Cibulkových seznamů šok.

V souvislosti s informacemi na současného ministra kultury Vítězslava Jandáka Kanyza popírá text svého svazku, podle nějž by měl vše dokonce zpracovat písemně. "Najděte mi tam jakékoli donášení na Jandáka, které já jsem podepsal. Vůbec se mě nikdy na něj neptali," brání se Kanyza.

Landovský ho má ve svém spisu

Ve spisu, který StB vedla na Pavla Landovského, nalezli Reportéři ČT i tři zprávy od agenta Honzy, tedy Jana Kanyzy. V nich se píše třeba o chování Landovského v divadelních klubech či osobním setkání. "Landovský byl v podnapilém stavu a vůči osobě pramene byl neobyčejně sdílný. Rozhovor se týkal především odjezdu jmenovaného na dlouhodobou stáž do Rakouska a NSR. Landovský tuto svou cestu komentoval s tím, že k ní byl prakticky orgány MV donucen a je mu jasné, že se již zpět do ČSSR nevrátí," stojí v záznamu. "Na Lanďáka se mě nikdy neptali, vyvrací Kanyza.

Tlak nešel vydržet

Podle ČT podala StB návrh na získání Kanyzy v roce 1975, aby jí pomohl zmapovat scénu malých i velkých divadel. Chtěli využít jeho působení v Umělecké besedě v roce 1970, což mu mohlo komplikovat získávání angažmá. Kanyza popisoval jednání "estébáků" a jejich metody schůzek, výslechů, zastrašování. Přiznal, že neměl sílu razantně je odmítnout.

"Člověk musel počítat s tím, že se to bude zhmotňovat a že člověk nebude pracovat, nebude mít peníze, budou ho jako šněrovat," řekl v ČT Landovský.

Historik Pavel Žáček dále sdělil, že pokud člověk nechtěl spolupracovat, nechala ho tajná policie na pokoji.: U řady agentů oni neudělali vůbec nic. Prostě udělali na ně bu bu bu, ale pak teda řekli: "Nespolupracují, tak jdem od toho."
"To je prostě věc zbabělosti. To je záležitost toho, že s komunisty se nejedná," pokračoval dále Landovský.

V červnu 1975 pak Kanyza podle spisu prošel vázacím aktem a dostal krycí jméno Honza. Kanzya ale odmítá, že by jakýkoli svazek podepsal, přestože to po něm několikrát chtěli. "V praxi to nedělali běžně, ale když věděli, že by to nějakým způsobem ohrozilo nadcházející komunikaci a spolupráci, tak nevyžadovali přímý podpis," doplňuje možný postup StB Žáček.

Vše má nějakou souvislost

Kanyza se domníval, že přináší informace, které nemohou nikomu ublížit. Ovšem ze svědectví Landovského či režiséra Jiřího Menzela vyplývá, jak "estébáci" dokázali každou věc ve vhodném kontextu využít. "Někdy to mohla být konkrétní informace, která se mu nezdála taková, že by Státní bezpečnost mohla zajímat. A jim to díky mnoha zdrojům a agentům padlo jako kamínek do mozaiky," doplňuje Žáček.

Dnes Kanyza říká, že informace uvedené ve spisech StB jsou vymyšlené. "Psali si je účelově manipulačně pro své vlastní účely a pro své nadřízené," dodává. "Měli nad sebou inspekci, náčelníka správy, Inspekci ministra vnitra, vojenského prokurátora. Teoreticky ta možnost je velice velice slabá, že by tam byla nějaká nepravda," kontruje Žáček.

Jako spolehlivého hodnotila StB Jana Kanyzu až do roku 1978. Poté měl herec zahraniční angažmá, spolupráci se navíc bránil. Státní bezpečnost definitivně uložila svazek Jana Kanyzy v září roku 1983.