Bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas údajně nevěděl o tom, že kazašský zájemce o koupi petrochemického holdingu Unipetrol nabídl zhruba o pět miliard korun více než vítězný polský koncern PKN Orlen.


Kdyby exministr takovou informaci dostal, zřejmě by ve vládě hlasoval jinak a nezvedl by ruku pro polskou společnost. Palas to uvedl po své více než dvouhodinové výpovědi na policii, kam ho pozvali čeští vyšetřovatelé společně s polskými státními zástupci.


Od někdejšího ministra zemědělství chtěli podle jeho slov vědět, jaký přesně byl proces privatizace firmy a zda prodej Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen neprovázela korupce. Někdejší manažer PKN Orlen Krzysztof Kluzek totiž tvrdí, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel o úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun).


Neznal jsem všechny informace, tvrdí Palas
Palas byl členem kabinetu, který o privatizaci Unipetrolu předloni rozhodoval. Podle něj se prodej společnosti jevil standardně, až s odstupem času vidí, že neznal všechny důležité informace.


"Vidím určitý problém v tom, že jako člen vlády jsem se až následně dozvěděl, že existovala nabídka asi o pět miliard vyšší než ta, kterou dával PKN Orlen. Myslím, že to na vládě mělo zaznít a tu informaci jsme měli od ministerstva financí dostat. Cena měla hrát tu nejvyšší roli," dodal. O vyšší nabídce se prý dověděl až z tisku.


"Pokud bych to věděl, zásadně by to změnilo můj postoj v rozhodování a zřejmě bychom hlasovali jinak, než jsme hlasovali. Chtěl bych vědět, proč byla kazašská firma vyřazena, přestože měla výrazně vyšší nabídku. Od tajných služeb jsme neobdrželi žádné poznatky, že by hrozila v této souvislosti bezpečnostní rizika," míní Palas.


Hojdar: Doporučovali jsme kazašskou společnost
Jeden z členů meziresortní poradní komise a někdejší poslanec ČSSD Josef Hojdar ve středu uvedl, že komise doporučila na prvním místě kazašskou státní ropnou společnost KazMunaiGaz, jež prý nabízela za Unipetrol nejvíce, až 16 miliard korun. Kabinet však tuto firmu z privatizace vyřadil údajně kvůli bezpečnostním rizikům a rozhodl se prodat Unipetrol polskému PKN Orlen.


"Byli jsme z toho dost znechuceni a říkali si, proč naši komisi vůbec vláda ustanovila, když na její doporučení nebere žádný ohled," kritizoval tehdejší rozhodnutí kabinetu Hojdar.


Ani Palas prý nezná příčinu vyřazení kazašské společnosti. "Já jsem se domníval, že skončila na druhém až třetím místě," vysvětlil exministr důvod, proč hlasoval pro PKN Orlen.


Policejní výslechy jsou naplánovány do pátku a pak znovu od 9. do 13. října. Polští státní zástupci zatím požádali o svědecké výpovědi 18 lidí. Jsou mezi nimi i bývalí premiéři Stanislav Gross, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek.


Fojtík tvrdí, že o úplatcích nikdy neslyšel
Svou výpověď absolvovali tento týden někdejší šéf Paroubkova kabinetu Zdeněk Doležel a další členové poradní komise při privatizaci Unipetrolu - exministr obrany Karel Kühnl, místopředseda výkonného výboru Fondu národního majetku Pavel Kuta, někdejší šéf poradců ministra průmyslu a obchodu Aleš Cincibus, Hojdar a dnes dopoledne i ředitel odboru privatizace na ministerstvu financí Igor Fojtík.


Novinářům po téměř tříhodinové výpovědi řekl, že o úplatcích v souvislosti s Unipetrolem nikdy neslyšel, ani mu nebyl žádný nabídnut. Rozhodnutí vlády o prodeji Unipetrolu polskému PKN Orlen respektuje.


"Vláda měla k tomu mandát rozhodnout podle svého. To by i naše komise, která byla pouze poradní, měla respektovat. Jiná otázka je, jaké důvody vedly vládu k tomu rozhodnutí o selekci, ale to je její věcí. My jsme o žádných bezpečnostních důvodech nevěděli, nebyly v propozicích ke komisi a ani jsme to nehodnotili," konstatoval Fojtík.


Výpovědi na oddělení protikorupční policie se zřejmě v říjnovém termínu nevyhnou další politici. Kromě expremiérů Špidly, Grosse a Paroubka a dalších exministrů ČSSD chtějí policisté vyslechnout i současného předsedu vlády ODS Mirka Topolánka.