Prezident Václav Klaus nevyhoví vládě a neudělí milost manažerům vyšetřovaným v souvislosti s kauzou Investiční a Poštovní banky (IPB), v níž měla podíl japonská banka Nomura. Uvedl to v rozhovoru pro Rádio Česko.
Klaus se nedomnívá, že by šlo o takový veřejný zájem, aby měl pro blaho země milost udělit. "Já prohlašuji, že jsem to neshledal," prohlásil. Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí hlavy státu respektuje. "Je to právo prezidenta republiky a já ho respektuji," řekl Topolánek. Dodal, že žádost o milost nebyla součástí dohody s Nomurou, na smíru se tedy nic nemění.


Dohodu s Nomurou uzavřelo Česko ve středu. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou. Smlouva předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu.


Prezident pro Český rozhlas řekl, že jako prezident by při udělení milosti eventuálně mohl vzít v úvahu vážný veřejný zájem. "Kdyby mi vláda řekla, že toto deklaruje jako zásadní veřejný zájem a poprosila by prezidenta, aby něco takového vzal v úvahu, to bych si dovedl představit. Dovedu si představit nějakou takovou vážnou dohodu, a proto nemohu souhlasit s těmi absolutistickými kritiky, kteří se dneska tváří jako svatoušci a říkají, že nic takového v demokratickém státě není možné. To říkám rezolutně," uvedl Klaus.


Mluvčí Nomury Jiří Hrabovský v souvislosti s prezidentovými slovy poznamenal, že Nomura od samého začátku upozorňovala na to, že trestní stíhání jejích zaměstnanců bylo účelové a politicky motivované s cílem vylepšit pozici státu v arbitrážích. "Jestliže minulé vlády uměly najít způsob, jak zneužít policii v běžných komerčních sporech, měla by současná vláda umět všechno spravedlivě vyřešit. Věříme, že to dokáže." dodal.


Vláda v rámci urovnání sporu uložila ministru financí, aby jejím jménem požádal prezidenta o udělení milosti vyšetřovaným zástupcům Nomury v čele s Randallem Dillardem a Davidem Thirskem.


Klaus prý varoval předem
Klaus uvedl, že se o připravovaném kroku vlády dozvěděl před několika týdny. "Jistá konzultace byla. Já jsem už tehdy rezolutně odmítl jakoukoli myšlenku udělit milosti předem jako předpoklad toho, že se vůbec nějaká taková smlouva uzavře nebo podepíše," zdůraznila hlava státu.


Žádost vyvolala nesouhlasné reakce politiků i právnické veřejnosti. Proti milosti se postavila mimo jiné ČSSD, která Klause přímo vyzvala, aby milost vyšetřovaným manažerům neuděloval. "Spravedlnost v této zemi nesmí být na prodej," prohlásil stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek.