Nová budova Národní knihovny v Praze by měla vzniknout podle návrhu britského ateliéru Future Systems, který založil architekt českého původu Jan Kaplický. Jeho projekt zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, porota jej vybrala z téměř 400 návrhů. Oznámili to na tiskové konferenci organizátoři soutěže.

 

narodni_knihovna_kaplicky_IN.jpg


 

 

 

 

 

 

 

Návrh nové budovy Národní knihovny v Praze (foto: isifa.com)

Objekt, který má podle současných plánů stát v Praze na Letné, by měl řešit dlouhodobé prostorové problémy Národní knihovny. Náklady na jeho výstavbu se odhadují přibližně na dvě miliardy korun. Vítězství v soutěži neznamená automaticky realizaci. Pro vítězný návrh ale hlasovali i reprezentant Prahy a zástupce UNESCO - stavět se má na hranici pražské památkové rezervace.


Finalisty soutěže byly vedle českého ateliéru HŠH architekti ještě další britské studio Carmody Groarke, dva německé ateliéry (ateliér DR_D, MVMarchitekt + starkearchitektur), dvě studia z USA (ateliér Emergent Toma Wiscombeho a John Reed Architecture) a švýcarský tým Holzer Kobler Architekturen. V čele poroty stála mezinárodně uznávaná architektka českého původu Eva Jiřičná.


Knihovna přijde mezi elitu
S budovou knihovny od Kaplického by se Praha dostala do první ligy současné architektury - to bylo také velkým přáním zadavatele architektonické soutěže. Jeho stavby jsou však někdy kritizované z praktických důvodů jejich uživateli.
Stavby Future Systems jsou radikální a progresivní, mají již typicky oblé a organicky vyhlížející tvary. Jak by jeho návrh přijalo české prostředí, nelze odhadovat. V Česku ještě nic nepostavil, kromě rodinného domu a částí vily v době před svou emigrací.


Skvosty novodobé architektury na českém území

Tančící dům (dokončen 1996)
Společné dílo českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniče a kanadsko-amerického architekta a designéra Franka O. Gehryho. Dům, postavený na rohové parcele na Rašínově nábřeží, patří k turistickým atrakcím Prahy, má ale i řadu odpůrců. V roce 1997 získal nejvyšší ocenění v kategorii designu v anketě amerického časopisu Time. V domácí anketě časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let.

Zlatý Anděl (2001)
Víceúčelovou stavbu a novou dominantu pražského Smíchova navrhl francouzský architekt Jean Nouvel, kterého proslavily zejména projekty Arabského institutu v Paříži (1987), sídlo Cartierovy nadace v Paříži (1994) nebo Opery v Lyonu (1993). Také Zlatý Anděl se dočkal ocenění, v září 2001 byl vyhlášen českou Stavbou roku. Ani tento dům s úryvky z děl Kafky, Rilkeho či Ortena na skleněné fasádě není přijímán jednoznačně. "Je to slušná stavba, ale bylo na ni málo peněz a je to znát. Nouvel má lepší věci," řekl třeba historik architektury Zdeněk Lukeš.

Corso Karlín (2001)
Přestavba bývalé tovární haly ČKD v pražském Karlíně pochází z ateliéru španělského architekta Ricarda Bofilla, mimo jiné autora pařížských sídel společností Christian Dior (1992) nebo Cartier (1998) či budovy letiště v Barceloně (2004 a 2006). Projekt, který z původní budovy zachoval pouze vnější část, uvnitř které byla vystavěna nová budova ze skla a betonu, získal titul Stavba roku.

Klášter trapistů v Novém Dvoře na Karlovarsku (2004)
V ústraní stojící stavba se v roce 2005 dostala do finále ceny Miese van der Rohe 2005, jedné z nejprestižnějších architektonických soutěží, kterou vyhlašuje EU. Zchátralý barokní statek z poloviny 18. století přestavěl Brit John Pawson společně s plzeňským architektem Janem Soukupem.