Dnešní datum, v občanském kalendáři vybrané mezi státní svátky, připomíná odkaz křesťanské mise, jež na Moravě ve druhé polovině 9. století položila základy ke vzniku českého státu.
Pro tisíce katolických věřících dnes na moravském Velehradě při národní pouti slavnost svatých Cyrila a Metoděje vyvrcholí velkolepou bohoslužbou. Obřad přenáší veřejnoprávní rozhlas a televize.
Cyrilometodějská tradice je obecně, nejen v katolické církvi, spojována s duchovním odkazem křesťanského náboženství v českých dějinách. Oba kněží ze Soluně dokázali jako misionáři včlenit evangelium do domácí kultury a tu zapojili do života církve.
Cyril (Konstantin) a jeho bratr Metoděj přeložili biblické a liturgické texty do řeči Slovanů a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.
Na celou katolickou církev byl svátek v liturgickém kalendáři rozšířen roku 1880. K cyrilometodějství se po první světové válce přihlásila také nynější Církev československá husitská a obnovené české pravoslaví. Husitství, českobratrství i luterská tradice zaujaly během reformace v 15. a 16. století k cyrilometodějské myšlence příznivý postoj, když o ni opíraly požadavek přijímání kalicha i pro laiky a požadavek národního bohoslužebného jazyka.
V 19. století využívali cyrilometodějskou tradici katoličtí kněží k národnímu probouzení poněmčených obyvatel Moravy; tradice podpořila také slovanskou vzájemnost. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou katolickou církev. Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
