paroubek-komu-192-128.jpgÚstavní soud obdržel návrh na zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod dokument se podepsalo 57 opozičních poslanců z ČSSD a KSČM, kteří se domnívají, že nová instituce by mohla politicky ovlivňovat výklad dějin. Politikům rovněž vadí formulace zákona, jenž ústav zakládá, v níž je například období komunistické vlády označováno za totalitu.

Nelze předjímat, kdy Ústavní soud o návrhu rozhodne. Podnět dostal na starost soudce Jiří Nykodým, rozhodnout ale o něm musí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Levicové poslance zastupuje před soudem sociální demokrat Zdeněk Jičínský. "Další poslanci se připojili na základě svého vlastního rozhodnutí, nebylo přijato žádné usnesení," řekl podle ČTK šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Sám Hašek návrh podepsal. Spolu s ním například i Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek, David Rath, Zdeněk Škromach či František Bublan.

Poslanci ČSSD a KSČM se obávají, že výsledky bádání státem zřízené instituce budou lidé pokládat za "oficiální" a jediný možný výklad dějin. "Tak bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání," stojí v návrhu.

Jandák: Paroubek nikoho nenutil podepsat

Mezi těmi, kteří návrh naopak nepodepsali, je například stínový ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák. Ten serveru iHNed.cz řekl, že ho k nezapojení se do iniciativy vedly osobní zkušenosti členů jeho rodiny z dob komunismu. Návrhu některých svých kolegů nicméně rozumí. "Chápu, že se kolegové bojí zneužitelnosti výkladu historie," řekl Jandák. 

Podle Jandáka předseda ČSSD Jiří Paroubek nijak nenutil politiky, aby se k akci zapojili. "Přes to, co se v médiích občas píše, v sociální demokracii vládne skutečná demokracie a Jiří Paroubek nenutí nikoho k nějakým jednotným názorům," dodal Jandák.

Totalita v 60. letech?

Podle poslanců je chybou zákona také ideologická terminologie. "Zákon autoritativně označuje úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 jako období komunistické totalitní moci. Nebere v úvahu, že období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní," upozorňují poslanci. Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý zcela nevrátil k represivním praktikám z časů kultu osobnosti.

"Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu," píšou levicoví poslanci.

Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě pasáží zákona.

Pravice chce naopak zabránit tendenčnímu výkladu dějin

Hlavní motivací pravice pro založení ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti všech bezpečnostních složek komunistického režimu. Zpracování a zpřístupnění dat by prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historie.

Na činnost ústavu dohlíží rada, která volí ředitele. Prvním šéfem bude historik Pavel Žáček, který se funkce formálně ujme 1. ledna.

Související