ruml-jan-192-128.jpgPřed deseti lety, konkrétně 17. ledna 1998, vznikla odštěpením od ODS za velkého zájmu veřejnosti nová politická strana Unie Svobody. Zatímco ODS je však dnes opět nejsilnější vládní stranou, strana, která se teď jmenuje Unie svobody - Demokratické unie (US-DEU), předloni propadla ve volbách do sněmovny a v Senátu jí zbývají pouze dva senátoři, zvolení v jejích barvách.

Vznik uskupení, pro které jeho tehdejší lídr Jan Ruml původně navrhoval názvy Bobr, Jasan či Topol, bylo jedním z důsledků politické krize v České republice v závěru roku 1997. Na jejím konci byl pád vlády ODS, KDU-ČSL a ODA v čele s premiérem Václavem Klausem (ODS) a rozkol v ODS, která procházela skandálem okolo svého hospodaření.

V ODS vznikla nejprve platforma, která na rozdíl od vedení ODS podpořila vládu Josefa Tošovského a někteří její členové se stali ministry. Začátkem ledna 1998 pak signatáři platformy schválili vznik nové strany - Unie svobody. Již předtím opustila téměř polovina poslanců ODS její sněmovní klub a unie se tak v okamžiku svého vzniku stala parlamentní a vládní stranou. Předsedou byl zvolen exministr vnitra Jan Ruml.

První průzkumy - více než deset procent voličů

V prvních průzkumech se preference unie pohybovaly vysoko nad deseti procenty, když sympatizanty odčerpala především lidovcům a své "mateřské" ODS. Prvotní nadšení ale postupně opadalo a v předčasných volbách do sněmovny v červnu 1998 unie získala 8,6 procenta hlasů. Naopak ODS se dokázala znovu vrátit na místo lídra mezi pravicovými stranami a ve volbách skončila druhá za ČSSD, která využila vládní krize a poprvé v historii vyhrála volby.

Po volbách musela unie učinit rozhodnutí, které výrazně ovlivnilo českou politiku v následujícím období. V jedné fázi povolebních jednání přišel předseda ČSSD Miloš Zeman s variantou vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US. Představitelé US nakonec nabídku odmítli a otevřeli tak cestu ke vzniku opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, na jejímž základě vznikla menšinová vláda ČSSD.

US pak vytvořila spolu s KDU-ČSL, ODA a DEU takzvanou čtyřkoalici, která svoji strategii postavila na kritice opoziční smlouvy. Čtyřkoalice byla favoritem pro sněmovní volby v roce 2002, nedokázala však překonat své vnitřní spory a na začátku volebního roku se rozpadla. US se těsně předtím sloučila s DEU. Lidovci a US-DEU poté sestavili společnou kandidátku, která však získala jen 31 mandátů. Vládní koalice lidovců a unie s vítěznou ČSSD tak měla jen nejtěsnější většinu poslanců.

Účast ve vládě s dominující levicovou ČSSD byla řadě unionistů proti mysli. Výsledné programové prohlášení bylo pro US-DEU těžkým kompromisem a už v průběhu koaličních jednání rezignovala tehdejší předsedkyně Hana Marvanová.

Debakl v roce 2006

I když se v dalších letech tato koalice potýkala s opakovanými krizemi, vydržela až do voleb v červnu 2006. Kompromisy, které musela unie udělat, však rapidně snížily její kredit u voličů. Před volebním debaklem pak nezachránila stranu ani snaha o provokativní kampaň, v níž propagovala například částečnou legalizaci marihuany a eutanazii. Unie získala jen 0,3 procenta voličů a ocitla se mimo sféru politické vlivu. Její vedení však chce dále pokračovat a deklarovalo návrat strany "k ideálům a principům, na nichž vznikla".

Nynější předseda US-DEU Jan Černý je již sedmým v historii unie. Ve funkci se za deset let vystřídali Jan Ruml, Karel Kühnl, Hana Marvanová, Petr Mareš, Pavel Němec a Jan Hadrava.

US-DEU má nyní zhruba 430 členů, v roce 2000 přitom měla přes 3500 členů. Na rozdíl od podobně marginálních politických uskupení je unie poměrně bohatou stranou - loni v červnu měla podle tisku na účtech 24 milionů korun.

Související