kostel-cirkev-192-128.jpgVláda dnes jednomyslně schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, která kombinuje finanční náhradu za nevydaný majetek a naturální restituce. Dlouho očekávaná předloha je podle koaličního kabinetu snahou napravit některé majetkové křivdy, které církvím a náboženským společnostem způsobil komunistický režim.

Pokud by s předlohou souhlasil parlament a prezident, církevním řádům by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit finanční náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Zákon má začít platit od roku 2009.

Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) věří, že vyrovnání s církvemi, na kterém se na konci loňského roku dohodli zástupci vládní komise s představiteli všech 17 státem financovaných církví, podpoří i část opozice.

Konečná suma je příliš vysoká, zní z ODS

Zákon ale naráží na odpor některých poslanců vládní ODS, kterým připadá konečná suma příliš vysoká. Je proto možné, že navrhnou určité změny.

"Představuju si, že se o tom bude ještě jednat, protože toto je opravdu překvapivé řešení. Je překvapivé, protože je použita metoda, která jde mimo rámec dosud známých restitucí po roce 1989," říká například exministr financí Vlastimil Tlustý.

Při vracení majetku se podle něj dosud používala buď naturální restituce, tedy vydání majetku, nebo náhrada podle starých odhadních předpisů. Způsob, kdy stát církvi její majetek splácí s úroky, podobně jako by od ní měl úvěr, jde podle Tlustého mimo dosavadní restituční praxi.

Jako nestandardní se dohoda jeví také místopředsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS), která byla v komisi pro vyrovnání s církemi. Návrh v současné podobě by nepodpořila. "Nejsem ten, kdo by za každou cenu prosazoval svoje jediné správné stanovisko. Ale myslím si, že to je ještě na diskusi," uvedla. Problém je podle Němcové v tom, že se částka, kterou stát vyplatí, vyšplhá kvůli úrokům na příliš velkou sumu. Zvážit by se podle ní také mělo, zda finanční vyrovnání s církvemi nevybočuje z mantinelů restitučních zákonů.

Kardinál Vlk: Dohoda je kompromis výhodnější spíše pro stát

Představitelé katolické církve naopak tvrdí, že výsledná částka je velkým kompromisem spočívajícím v mnoha ústupcích zejména z jejich strany. Podle kardinála Miloslava Vlka bude nominální hodnota dohodnutých splátek díky inflaci za 60 let odlišná. Připomíná i to, že církevní památky výrazně přispívají k ziskům státu z turistického ruchu. Podle Vlka jsou podmínky majetkového vyrovnání výhodnější spíše pro stát.

Související