Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz postupně přinesou podrobné žebříčky pro deset oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl.

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


Nejlepší chemickou univerzitou je Přírodovědecká fakulta UK

Zájemci o studium vědního oboru chemie, který nabízí velké vědecké výsledky i široké výzkumné možnosti, neudělají krok vedle pokud si vyberou studium v Praze nebo v Brně. Právě v těchto dvou městech jsou čtyři nejlepší školy, které umožňují věnovat se studiu chemie, jak vyplývá ze srovnání Hospodářských novin, které sestavily podle několika kritérií, názorů architektů, absolventů fakult, expertů z oboru.

Pražská Přírodovědecká fakulta UK získala nejvíce bodů v žebříčku sestaveném podle čtyř klíčových kritérií. Za ní se umístily brněnská Masarykova univerzita a Vysoká škola chemick-technologická v Praze. Srovnáváno bylo celkem devět fakult.

080219_05_1.gif

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly.

 

Čtěte také: Nejlepší práva jsou na Univerzitě Karlově
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání právnických fakult?)

Čtěte také: Nejlepší medicína je v Brně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání lékařských fakult?)

Čtěte také: Nejlepší architektura je na VŠUP v Praze
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání fakult architektury?)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Přehled o absolventech - výsledky čtěte ZDE

080219_05_2.gif

 

1. Vědu dělá špičkově PŘF UK

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými "učilišti", vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2002 až 2006. V ní jsou zahrnuty články v tzv. impaktovaných časopisech (prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy, ale i méně prestižní články a příspěvky do sborníků.

Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme váhu 50 %.

Chemie je disciplínou, která přináší velké vědecké výsledky. Právě proto se řada studentů chemie chce věnovat právě výzkumu. Podle kritérií, která stanovily HN, čekají na studenty nejlepší podmínky k vědecké činnosti na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. I členové expertní poroty se shodli na tom, že právě tam se dělá kvalitní věda.

V letech 2002 - 2006 čerpala tato škola celkem sedm vědeckých grantů. Dva z nich byly Radou vlády pro vědu a výzkum dokonce hodnoceny jako mimořádně dobré.

V těsném závěsu za Karlovou univerzitou skončila brněnská Masarykova univerzita. Ve stejném časovém období čerpala pět grantů. Rada vlády pro vědu a výzkum ohodnotila čtyři z nich jako mimořádně dobré a jeden jako spíše nepovedený.

V Brně je ale oproti Karlově univerzitě větší šance na to, že studenti narazí na pedagoga, který se sám vědě aktivně věnuje. Relativní vědecký výsledek má totiž největší právě Masarykova univerzita.

Největší počet grantů, 26, čerpala VŠCHT v Praze. I zde se podle Rady vlády pro vědu a výzkum podařilo dosáhnout několika mimořádných vědeckých výsledků. Stejného počtu bodů jako VŠCHT dosáhla ve vědecké kategorii i Fakulta přírodovědecká Univerzity Palackého v Olomouci.

Z pěti vědeckých grantů byly čtyři ohodnoceny jako mimořádně dobré a jeden jako průměrný. Na dalších dvou příčkách skončily shodně také dvě školy - VUT v Brně a Univerzita Pardubice.

 

2. Zájem studentů: nejhustší síto v Ostravě, "jistota" v Brně

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci mezi uchazeči a absolventy.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); dále kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); a konečně podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, ostatním kritériím po dvaceti.

Největší převis poptávky po studiu byl po posledním přijímacím řízení na Fakultě přírodovědecké v Ostravě. Sítem přijímacího řízení prošel zhruba jen každý třetí uchazeč. V Ostravě navíc nejvíc ze všech škol platí: kdo úspěšně složí přijímací zkoušky, na školu také nastoupí.

Velký zájem o studium je z pohledu počtu přihlášených a přijatých i na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. U zkoušek uspěje zhruba polovina uchazečů. Pokud by studenti naopak hledali školu, u které je vysoká šance úspěchu při přijímacích zkouškách, měli by volit Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V přijímacích zkouškách na všechny stupně studia loni uspělo 96 procent uchazečů.

Na Masarykově univerzitě mají také nejvíce doktorandů v poměru ke studentům. V tomto kritériu skončily v těsném závěsu Univerzita Karlova a VŠCHT, i tam mají studenti dobrou perspektivu postgraduálního studia.

Počet studentů na jednoho pedagoga je na všech srovnávaných školách velmi podobný. Nejméně studentů na jednoho pedagoga je na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Lákat k vědecké kariéře mladé lidi se daří zejména v Pardubicích, kde je nejvíce "mladých" docentů a profesorů. V tomto kritériu si dobře stojí i Olomouc a VŠCHT.

 

3. "Světovost": VŠCHT v čele

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 procent, protože jde o kontakt s oborem ve (zpravidla) světovém jazyku; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 procent.

Pokud studenti hledají školu, která jim kromě kvalitní výuky chemie nabídne i důraz na cizí jazyky, ať volí pražskou VŠCHT. Ta má totiž zdaleka nejširší nabídku předmětů, které je možné studovat v cizím jazyce. VŠCHT předčila ostatní školy i v počtu jazykových kurzů. Dobré podmínky ke studiu cizích jazyků nabízí i Masarykova univerzita v Brně. V cizím jazyce je možné studovat řadu předmětů a nabídka jazykových kurzů je také slušná. Na brněnské VUT by zase měli zamířit studenti, kteří by rádi během studia vyjeli alespoň na semestr do zahraničí. Oproti jiným školám vyráží totiž každoročně do zahraničí největší procento studentů právě z VUT. Na druhé straně statistiky dokazují, že právě v oboru chemie není o zahraniční stáže tradičně příliš velký zájem.

 

4. Mezi experty jasně zvítězila pražská VŠCHT

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult.

Co jsme zjišťovali: Lékaři a manažeři v rozhodujících pozicích v chemických firmách i ve výzkumu měli seřadit fakulty podle toho, kterou by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 9 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají průměr z bodů.

Odborníci, ježé HN oslovily, se až na jediného shodují: chcete-li kvalitně studovat chemii, běžte na VŠCHT.

Přestože názory jsou vždy subjektivní, ukazuje se, že většina oslovených expertů upřednostňuje VŠCHT zřejmě proto, že se s absolventy této školy nejčastěji setkávají v praxi.

Například podle členů představenstva Svazu chemického průmyslu České republiky je VŠCHT ideální volbou především pro studenty, kteří se chtějí uplatnit v chemickém průmyslu.

"VŠCHT je pro potřeby výrobních podniků nejvhodnější, zásobuje absolventy většiny českých chemických firem," shodují se tito experti, kteří nechtěli zveřejnit své jméno - prý proto, aby neupadli v podezření, že některé ze škol straní. Pokud však uchazeči tíhnou spíše k vědecké činnosti než k uplatnění v praxi, měli by podle odborníků volit spíše Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. "Tam se studenti skutečně soustřeďují zejména na výzkum a do praxe jdou spíše výjimečně," doplňují členové představenstva Svazu chemického průmyslu ČR.

Dalším kritériem, které odborníky zajímalo, byla mezinárodní akreditace. "VŠCHT je jediná česká škola, která má evropskou akreditaci studia chemie na vysokých školách (Euro Label), Přírodovědecká fakulta UK o ni také zažádala a věc je na dobré cestě k úspěchu," míní Pavel Drašar z VŠCHT.

Část úspěchu VŠCHT přičítají odborníci především tomu, že VŠCHT je oproti jiným školám gigantem v oboru. Díky tomu může studentům nabídnout největší množství různých chemických disciplín. "Na VŠCHT je také nashromážděn největší a nejkvalitnější pedagogický sbor v oboru," dodává Bohumil Kratochvíl z Asociace českých chemických společností.

Odborníci při hodnocení často zdůrazňovali, že by si uchazeči měli dopředu rozmyslet, zda se chtějí věnovat vědě, nebo upřednostňují dobré uplatnění v praxi. Podle toho by pak měli školu vybírat.

 

5. Přehled o absolventech: vede VUT v Brně

Proč toto kritérium: Absolventi mohou fakulty nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky dává.

Nejpropracovanější průzkum mezi svými absolventy dělá VUT Brno. Vedle základních informací o tom, jaké mají platy a kolik jich pracuje v oboru, nechybí ani zajímavé detaily.

Škola se například zajímá o to, jakým způsobem hledali absolventi své první zaměstnání a jak jsou s ním spokojeni. Průzkum se navíc snaží postihnout i to, jakým způsobem se liší představy jejich absolventů a realita, s níž se na trhu potýkají.

"Právě uplatnění absolventů na pracovním trhu a také jejich zpětný pohled na získané vzdělání je nejrelevantnějším odrazem kvality poskytnutého vzdělání," míní autoři průzkumu Viktor a Klára Šeďovi. Podrobné hodnocení přináší i VŠCHT, Masarykova univerzita v Brně a Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. Všechny tři průzkumy jsou velmi podrobné, obsahují údaje o zaměstnanosti studentů i jejich průměrné platy, stejně jako hodnocení spokojenosti absolventů se školou.

Oproti VUT však chybí zajímavé detaily, a tak VŠCHT, Masarykova univerzita a Pardubice obsadily v této kategorii druhé až čtvrté místo a získaly stejný počet bodů.

S průzkumy mezi absolventy teprve začíná Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Zajímá je uplatnění i plat jejich absolventů. "Podrobné průzkumy děláme teprve od minulého roku, takže se zatím týkají jen studentů jednoho ročníku," vysvětluje Juraj Ševčík z Olomouce, proč zatím v průzkumech chybí detaily. Žádné průzkumy mezi absolventy zatím nedělá Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně ani Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity. Hodnocení absolventů se nepodařilo získat ani od Přírodovědecké fakulty UK a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související