Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, příští týden je poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz postupně přinesou podrobné žebříčky pro deset oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl.

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

Když sociologii, tak v Brně. Pražská FSV je třetí

Zájemci o studium sociologie mají poněkud menší možnosti než v řadě jiných studijních oblastí. Hospodářské noviny porovnávaly čtyři fakulty -- FSV UK a FF UK v Praze, FSS MU v Brně a FF ZČU v Plzni (do letošního žebříčku nebyla zařazena sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, doplníme ji v příštím roce).

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly.

 

Čtěte také: Nejlepší práva jsou na Univerzitě Karlově
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání právnických fakult?)

Čtěte také: Nejlepší medicína je v Brně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání lékařských fakult?)

Čtěte také: Nejlepší architektura je na VŠUP v Praze
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo srovnání fakult architektury?)

Čtěte také: Chemie: vyhrála Univerzita Karlova. Jen těsně
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol -  jak dopadlo srovnání chemických fakult?)

 

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

... a navíc: Co jsme nehodnotili (ale je také zajímavé) a proč - čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: nejvíc výsledků má Brno 

Proč toto kritérium: V sociologii považujeme vlastní vědeckou činnost za nejdůležitější kritérium.

Co jsme zjišťovali: Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum lze zjistit za období 2002-06 výsledky včetně jejich přesné vědecké „váhy“ za celou fakultu, ale nikoli za obor. Anebo lze posčítat výsledky za obor sociologie, ale nelze k nim přiřadit jejich přesnou váhu (tedy zda šlo o článek v prestižním, tzv. impaktovaném časopise, nebo v méně významném).

Jak hodnotíme výsledky: Rozhodli jsme se pro druhou metodu: kolik peněz na vědecký výzkum v sociologii škola získala a kolik výsledků za to vytvořila (obojí v přepočtu na jednoho pedagoga). Protože jsme nemohli přesně stanovit vědeckou váhu, výsledky nenásobíme – jako u jiných žebříčků -- třemi, ale jen dvěma.

 

Pořadí ve vědecké výkonnosti*

1. FSS MU - 8
2. FF UK - 6
3. FSV UK - 4

4. FF ZČU - 2

 * výsledek násobíme dvěma, protože považujeme vědu za důležité kritérium, ale zároveň jsme nemohli srovnat přesně vědeckou váhu výsledků
Ve vědeckém výzkumu jasně vede brněnská Fakulta sociálních studií. Její sociologové získali v letech 2002-06 peníze na své projekty v celkové výši 37 milionů 674 tisíc, především na velký výzkum rodiny, mládeže a menšin. Vykázali 231 výsledek (knihy, články v prestižních časopisech i „jen“ příspěvky na konferencích). Na každého z jejích sociologů – přepočítali jsme je podle skutečných úvazků na fakultě – tak vychází 12,1 výsledku a grantová podpora za téměř dva miliony.

 

„My na Fakultě sociálních věd UK a do jisté míry i katedra sociologie na FF UK máme silné zázemí v Sociologickém ústavu. To Brno nemá, takže se musí víc ohánět, což má své výhody,“ připustil jeden z předních sociologů z konkurenční pražské FSV UK. Jeho škola se v daném období skutečně tolik neoháněla. Ve vědeckých výsledcích skončila překvapivě až třetí.

 

Katedra sociologie na pražské Filozofické fakultě UK obhájila výzkumný záměr a granty za celkem 10,7 milionu a přinesla 91 výsledek (v přepočtu to znamená 873 tisíc a 7,3 výsledku na každého pedagoga podle úvazků). Naproti tomu početnější FSV UK měla projekty za necelých 10 milionů se 72 výsledky (tedy 540 tisíc „grantových“ korun a čtyři výsledky na akademika).

 

Nově vzniklá katedra sociologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni ještě ani svůj grant mít nemohla. Předtím se však tamní sociologové (a sociální antropologové) podíleli na dvou projektech: dlouhodobém výzkumu romských komunit a na analýze nerovnosti ve vzdělání. Dohromady za tři miliony a s jedenadvaceti výsledky (v přepočtu na členy katedry by to znamenalo 430 tisíc korun tři výsledky).

 

Pro zajímavost: u celé brněnské FSS v roce 2006 tvořily příjmy z vědy 50,5 % rozpočtu. U katedry sociologie na FF UK by šlo o 57 % a u plzeňských sociologů o 22 %; pražská FSV podíl neuvedla. Pokud jde o články v prestižních, impaktovaných časopisech, sociologové z FSV UK jich měli ve zkoumaném období 17, plzeňští sedm, ostatní neuvedli.  

 

2) Spokojenost a uplatnění: O absolventech ví nejvíc FF UK a Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje

 

Plzeňská fakulta ještě žádné absolventy nemá. Pražská FSV svá hodnocení teprve chystá, mezi sociology proběhl pilotní průzkum, jehož výsledky považuje škola spíš za orientační (odpovědělo 50 z 300 oslovených). V oboru podle něj zůstala polovina absolventů -- „i když vymezení toho, co je u sociologa obor, je nejasné,“ podotýká tajemník Institutu sociologických studií Petr Soukup. A děkan fakulty Jan Amos Víšek dodává: „Udivuje mě, proč vás zajímá setrvání v oboru. Absolvent moderní university by mel byt schopen  dělat (téměř) cokoliv.“ Půlka absolventů ocenila široký rozhled, čtvrtina byla nespokojena s přemírou teorie.

 

Podrobné informace o absolventech z let 1990-2002 mají sociologové z FF UK, protože na toto téma vznikla diplomová práce. Odpovídala v ní čtvrtina z dotázaných – 64 z 250 absolventů. V oboru zůstaly dvě třetiny z nich. Polovina dotázaných by volila znovu stejný obor i stejnou školu. Spokojenost s profesní přípravou oznámkovali v průměru 6,5 -- na škále od jedné do desíti.

 

Masarykova univerzita dělá průzkumy mezi svými absolventy pravidelně už od roku 1994. V poslední zprávě za rok 2007 měla i nejvyšší návratnost (63,4 %, z 1769 oslovených odpovědělo 1122). Fakulta sociálních studií uvádí, že její sociologové měli podle ní průměrný hrubý plat 23 050 korun, 99 % bylo spokojeno s tím, co jim škola dala a jen pro 10 % dotázaných sociologů bylo obtížné najít práci. Obecně absolventi FSS chválí, jak fakulta podporuje kreativitu. Za spíše nebo naprosto nedostatečnou však považují výuku cizích jazyků (73 %).

 

Pro zajímavost: uplatnění lidé z tohoto oboru komentovala také ředitelka Sociologického ústavu AV Marie Čermáková.

„Najděte jiný obor v oblasti společenských a humanitních věd s tak silnou úspěšných mladých vědců a vědkyň!“ poukazuje na to, že u ní pracuje padesát vědců mladších 35 let, z toho 66 % jsou sociologové (půl napůl z FF UK a FSV UK, brněnští se nehlásí vzhledem k dostatku práce a nižším životním nákladům na Moravě).

 

"Špičkový absolvent má vždy za sebou rozvinutou sociologickou znalost a zájem o určité téma, stáže a pobyty na zahraničních univerzitách – a téměř vždy kritizuje úroveň výuky sociologie na své mateřské fakultě a sděluje, že kdyby na svém profilu nepracoval sám, tak by nebyl tím, čím je,“ říká ředitelka.
 

 Známý sociolog Jiří Večerník z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy dodává: „Pokud sám přijímám pracovníka pro sociologický výzkum, absolvovaná škola je pro mne druhořadá, dokonce ani obor není tak důležitý – může to být stejně dobře historik, ekonom, nebo demograf. Důležitý je obecný základ vědomostí, ochota učit se a schopnost samostatně pracovat. Takové dovednosti škola sama nevytvoří, může k nim však významně přispět, a to již na nižších stupních. Obávám se, že naše vysoké školy nepostupují tímto směrem dost energicky.“  

 

3) Bránou na západ je pořád Praha

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se  fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo  přednášky v cizím jazyce svědčí  o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt; kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce;kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %, protože jde o kontakt s oborem ve (zpravidla) světovém jazyku se zahraničním přednášejícím; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 %.

 

Světovost

1. FSV UK
2. FF UK
3. FSS MU
4. FF ZČU
Víc se vyjíždí z Prahy. Především z FSV UK, kde šlo o 28 studentů (z celkem 475, tedy 5,8 %). Mezi sociology z FF UK šlo o 4,7 % (9 ze 188). Na největší, brněnské sociologii představovalo vyjíždějících 19 studentů jen 3,5 %. V Plzni šlo o jediný výjezd (1 %), stáže přibudou až v příštím roce, kdy škola otevře třetí ročník.

 

V cizím jazyce se nejvíc přednáší v Brně – 19 předmětů v angličtině (například Gender and Empire in Postcolonial Societies nebo Consuming Cultural Heritage).. Na pražské FSV je takových oborů 11 (Comparison of Health Care Systems, Communication Research), na FF jeden (Industrial Relations) a v Plzni zatím žádný. V příštím roce otevřou dva, francouzský a anglický.

 

Nejvíc jazykových možností má pražská FF UK, která je podle svého prohlášení  „jedinou evropskou fakultou, na níž lze studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích Evropské unie.“ Vedle základních kurzů angličtiny či němčiny tak proto nabízí kompletní služby obří fakulty, včetně severských a orientálních jazyků nebo třeba katalánštiny a rumunštiny. Podobně FF ZČU využívá služeb univerzitního jazykového centra se 113 semestry jazyků, včetně odborné sociologické terminologie v pěti hlavních evropských řečech.

 

Na FSV UK mají studenti možnost studovat čtyři semestry šesti hlavních evropských jazyků. FSS MU má v nabídce jen celkem 10 semestrů.

 

 

 

4)      Experti mluví hlavně o FSS

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají všechny stejný počet bodů (příklad: Tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku.) 

Pořadí podle expertů

1.      FSS MU Brno (průměrné pořadí 1,26)

2.      FSV UK Praha (1,46)

3.      FF UK (2,6)

4.      FF ZČU (3,5)

Odpovídalo patnáct expertů: ředitelka Sociologického ústavu a jeho významní vědečtí pracovníci, zakladatelé významných agentur po výzkum veřejného mínění nebo experti ze spřízněných oborů. Dalších pět se cítilo podjatých. Experti často zdůrazňovali, že na první místo zařadili dvě nebo i tři fakulty.

 

Zvítězila FSS Masarykovy univerzity, na první místo ji zařadilo 11 oslovených. „Má nejlépe připravené programy, systém výuky, elektronickou podporu, je vnitřně integrovaná. Systém přípravy "mladých nástupců" pokládám nejen za promyšlený, ale také za lidsky velmi citlivý a důstojný.“ – „Není špatná, ale absolventi jsou příliš akademicky zaměření.“ (respondent z výzkumné agentury) – „U nás podle mne nejlepší, jediná aspoň trochu srovnatelná se zahraničím; i proto tam sám učím - dojíždím z Prahy.“

 

O FSS mluvili experti nejvíc, i ti z konkurenčních fakult. „Pro nás je referenčním rámcem srovnání hlavně brněnská katerdra, které vtiskl osobitý ráz zakladatel Ivo Možný, a samozřejmě evropské university, kam naši studenti opravdu hojně jezdí. Brno udělalo radikální proměnu studia, zejména na magisterské úrovni (anglická výuka a 15 kreditové kursy), nás ještě čeká. Nevím, jak ta „revoluce” v Brně funguje, rozhodně na začátku se musejí potýkat se značnými problémy.”

 

Na druhém místě těsně skončila FSV UK s osmi prvními místy. „FSV v Praze podle mne na tom byla před několika lety lépe než FFUK v Praze, ztratila podle mne ale v poslední době dynamiku i jasnou orientaci.“

 

Třetí byla FF UK, na tuto pozici ji zařadilo jedenáct dotázaných. „O té skoro nic nevím, ale i to je zpráva.“ – „FFUK v Praze je tradiční, nevýbojná, s vyrovnanou úrovní; problém tu zřejmě je se zkostnatělostí celé FF UK.“ --  „O podobě výuky na Filozofické fakultě UK překvapivě vím jen velmi málo a nemohou soudit.”

Na čtvrtém místě mladá FF ZČU. Většina expertů o ní přiznala, že ji nezná. „Vůbec bych nedoporučil, i kvůli akademické kultuře, kterou Plzeň proslula,“ řekl jeden respondent s narážkou na plagiátorskou aféru bývalého prorektora Ivo T. Budila. Jiný ji hájil: „Zatím nemám zkušenost, ale vzhledem k tomu, že katedru vede vynikající vědec Martin Kreidl s dvěma doktoráty, nepochybuji o rostoucí kvalitě absolventů.“

 

Dva z dotázaných také výslovně zdůraznili nutnost studia v zahraničí. „Chytrému, ale nevyhraněnému zájemci bych sociologii rozmlouval; vážnému zájemci o sociologii bych naléhavě doporučoval studium v cizině, zejména na doktorské úrovni.“ -- „Ať už by si student vybral jakkoli, nechal bych ho udělat si v Česku základy na tříletém bakalářském studiu. Na jednoleté magisterské studium ze sociologie či sociální antropologie bych jej potom už poslal do Anglie. Zdá se to sice krátké, ale velmi jasně vědí, co přesně chtějí naučit a jak k tomu dojít, takže studenti přečtou za ten rok desítky knížek a článků a udělají obrovský skok kupředu. Na to by, vzhledem k dnešnímu nedostatku stipendii, potřeboval ušetřit cca 500 000 (na školné a 9 měsíců životních nákladů). Vzhledem k tomu, že život studenta v Čechách přijde taky na nějakých 8000 měsíčně a rok od roku se prodražuje, to ale začíná být suma vlastně čím dál menší.“

 

Kdo odpovídal v anketě (v abecedním pořadí): 

Irena Bártová, jednatelka a ředitelka SC&C
Marie Čermáková, ředitelka Sociologického ústavu AV ČR
Radan Haluzík, Fakulta humanitních studií UK a Newyorská univerzita v Praze
Jan Hartl, zakladatel a ředitel STEM
Jan Herzmann, spoluzakladatel a ředitel Factum Invenio
Zdeněk Konopásek, Centrum pro teoretická studia UK a Akademie věd
Tomáš Kostelecký, Sociologický ústav, bývalý ředitel výzkumu The Gallup Organization Czech Republic
Jindřich Krejčí, Sociologický ústav, vedoucí Sociologického datového archívu
Daniel Kunštát, zástupce vedoucího Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
Karel B. Müller, VŠE a Newyorská univerzita v Praze
Miloslav Petrusek, profesor sociologie, FSV UK
Ivan Petrová, Factum Invenio, ředitelka průzkumu
Marián Svoboda, ředitel agentury Augur Consulting, Brno
Jan Řehák, spoluzakladatel a jednatel agentury SC&C
Jiří Večerník, Sociologický ústav, spoluzakladatel Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)
 

 

5) Zájem o fakultu? O FF 

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %. 

Zájem mezi studenty a vědci

1.      FF UK

2.      FSV UK Praha

3.      FSS UK

4.      FF ZČU

Největší převis poptávky je na sociologie na pražské FF UK, berou jen 15 % přihlášených. V Brně 19 %, v Plzni 27 % a na FSV 112 z 387, tedy 29 %.

Nakolik pevně se pak ale přijatí rozhodnou pro fakultu, pokud si mohou vybírat? Nejpevněji rozhodnuti byli pro FF UK; v posledních třech letech se zapisovalo 75-80 % z přijatých. Na FSV UK šlo naposledy o 70 % sociologů. Pro Brno se rozhodla víc než polovina úspěšných uchazečů (54 %), pro Plzeň 52 %.

 

Relativně nejvíce doktorandů má pražská FSV UK; asi jako kdyby se o titul pokoušel nejméně každý čtvrtý sociolog. Těsně za ní následuje pražská filozofie. Pak s odstupem FSS; Plzeň zatím žádné doktorandy nemá.

 

Na poslední otázku je odpověď jednoduchá: takto mladé akademiky nemá nikdo. Brněnský děkan Ladislav Rabušic k tomu podotýká, že u společenských věd dozrávají vědci později, jejich docenti mají 44 a 46 let, jeden z profesorů 53 let.

 

Celkový výsledek

Věda* 

Absolventi

Světovost

Experti

Zájem

Celkem

FSS MU 8 FF UK 3,5 FSV UK 4 FSS MU 4 FF UK 4 FSS MU 19,5
FF UK 6 FSS MU 3,5 FF UK 3 FSV UK 3 FSV UK 3 FF UK 18,5
FSV UK 4 FSV UK 2 FSS MU 2 FF ZČU 1 FSS MU 2 FSV UK 16
FF ZČU 2 FF ZČU 1 FF ZČU 1 FF UK 2 FF ZČU 1 FF ZČU 5
*výsledek se násobí dvěma

 

                                                             

  

Co nebylo možné vyhodnotit 

V žebříčku se měly objevit také následující kategorie:  Počet studentů na tzv. přepočteného pedagoga (čím méně je studentů na pedagoga, tím důkladněji a kvalitněji se jim může věnovat); objem výdajů na odbornou literaturu v přepočtu na jednoho studenta (pedagoga může do jisté míry nahradit literatura); objem všech výdajů školy v přepočtu na studenta;. Nejpříznivější podíl studentů na učitele vychází na malé FF ZČU v Plzni. Naopak nejméně příznivý na FSS MU, kde je to 28 studentů na přepočteného pedagoga.Výdaje na odbornou literaturu v přepočtu na studenta jsou opět nejvyšší v mladé PlzniVýdaje na studenta odmítlo Brno s tím ,že rozpočtová jednotka je fakulta, nikoli obor sociologie. Rozpočet katedry sociologie na FF ZČU byl 3,1 milionu korun., tedy na studenta 34 831 korun. 

Studenti na učitele

FF ZČU 12,7
FF UK 15,3
FSV UK 26,3
FSS MU 28,1

Výdaje na literaturu / stud.

FF ZČU 2797 Kč
FSS MU 1425 Kč
FSV UK – 315 Kč
FF UK – 266 Kč

Výdaje na studenta

FF UK 36 702 Kč
FF ZČU 34 831 Kč
FSV UK 18 947 Kč
FSS MU neuvedla

         

 

Pro zajímavost: profesor Jan Keller, který dnes přednáší v Ostravě, pochybuje o úplně všech zvolených kritériích – s výjimkou počtu studentů na učitele. „Velkochovy“ podle něj nemohou nabídnout takové podmínky jako malé fakulty: „V oblasti sociologie je více než obtížné posoudit úroveň vědeckých výstupů. V jiných disciplínách to bývá podle míry praktické využitelnosti, anebo podle přínosu k rozvoji základní vědy. V případě sociologie je použitelnost obou těchto kritérií velice omezená, disciplína prochází vážnou krizí své identity. Posuzování podle množství získaných grantů je už naprosto nerelevantní.Přidělené granty (a hlavně jejich výše) mohou sloužit spíše jen jako indikátor výše sociálního kapitálu jednotlivých badatelů a pracovišť.Spokojenost studentů je sama veličinou, která by si zasluhovala podrobný vnitřní rozbor. Možná bychom se divili, z čeho všeho může vyvěrat.Pokud bychom posuzovali katedry podle úspěšnosti (tedy výše příjmů) absolventů, nic bychom tím neřekli o kvalitě sociologie, který je na dané katedře vyučována. Při podrobnějším průzkumu bychom patrně zjistili, že různá univerzitní města jsou různě vhodná pro navazování sítí užitečných známostí, které absolventům zajišťují více či méně lukrativní pozice.To se netýká zdaleka jen sociologie, ale také studia práv, ekonomických věd, politologie atd. atd. Výsledkem je, že opticky nejkvalitnější výuka nemůže být jinde než v Praze. Já osobně mám nedůvěru ke katedrám, které se zaměřily na velkochov absolventů. Studium se pak do značné míry vyčerpává tím, že studenti pořizují fotokopie několika desítek až stovek stránek textů, z nichž jsou pak čistě formálně zkoušeni. Na víc není čas, ve velkochovu se jinak postupovat nemůžete.“ 

Ke srovnávání je skeptický také další známý vědec Jiří Večerník: „Podle mne je na žebříček vysokých škol v této oblasti příliš brzo. Úroveň poskytovaného vzdělání a reputace instituce se vytváří v dlouhodobé interakci mezi výběrem studentů, kvalitou pedagogů, soutěživostí prostředí a výsledným renomé, které zase přitahuje ambiciózní mladé lidi i učitele – je to posilující se okruh, který se tvoří přinejmenším desetiletí. U nás je zatím diplom jako diplom, málokdo se dívá, odkud je – na rozdíl od Západu. Neuplatňuje se zpětná vazba mezi úspěšností absolventů na trhu práce a financováním vysoké školy. A i kdyby se nakrásně tato úspěšnost zjišťovala, vyhrávaly by zase ty školy, z nichž absolventi častěji putují do komerčního výzkumu, poradenství či managementu, nikoli do vědy a výzkumu. Tam jsou totiž nároky vysoké, avšak odměny nízké.“

Související