Prezident Václav Klaus podal k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích. Sporná pasáž se týká způsobu fungování a vedení Nejvyššího soudu, s jehož předsedkyní Ivou Brožovou je Klaus ve sporu. Část stanovuje, že Nejvyšší soud (NS) má jednoho místopředsedu. Klaus přitom na základě ústavy, která ve stejné věci užívá množné číslo, před časem jmenoval Jaroslava Bureše druhým místopředsedou.
Ústavní soud dnes podle agentury ČTK návrh obdržel. Bude projednáván a veden samostatně, nikoliv ve spojení se žalobou Brožové proti Burešovu jmenování, v níž je jedním z předmětů sporu právě výklad zákona a ústavy ohledně počtu místopředsedů. Nelze prý předjímat, kdy soud o Klausovu návrhu rozhodne.
Stížnost Brožové projednají ústavní soudci veřejně 12. září. Jde o poslední dosud nerozhodnuté podání, které Brožová ÚS adresovala. Dosud jí dával za pravdu.
Brožová se podle dřívějších vyjádření domnívá, že prezident neměl právo Bureše jmenovat. Podle ústavy má prezident právo jmenovat předsedu a místopředsedy NS - zástupci jsou tedy v základním dokumentu českého práva uvedeni v množném čísle. Funkce druhého místopředsedy ale u NS dříve neexistovala a podle Brožové ani neměla vzniknout.
Brožová chce nesoulad řešit jinak
Zákon o soudech a soudcích hovoří jen o jediném místopředsedovi. "Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců," píše se doslova v pasáži, kterou prezident nyní navrhl zrušit.
Brožová míní, že tento nesoulad je třeba řešit prostřednictvím jiné části ústavy, podle které lze státní moc vykonávat jen na základě a v mezích zákona. Prezident tedy podle ní druhého místopředsedu jmenovat neměl, neboť tento krok sice připouští ústava, ale nemá oporu v zákonu. Podle opačného názoru je ústavní zákon nadřazen obecnému, prezident tedy právo jmenovat Bureše měl.
Brožová už u Ústavního soudu uspěla se dvěma stížnostmi. Poprvé soud zrušil její odvolání z křesla předsedkyně, podruhé anuloval přidělení Bureše jako řadového soudce k Nejvyššímu soudu, protože chyběl souhlas Brožové. Bureš i nadále zůstal místopředsedou, protože jmenování do této funkce není podmíněno předchozím přidělením. Oba verdikty ostře kritizoval prezident Klaus.
