Podle maximálních odhadů by v České republice mohlo žít dvacet až třicet tisíc bezdomovců. Nejvíce je jich v Praze, Brně, na Ostravsku a v severních Čechách. Lidi bez domova nelze přesně spočítat, řekl dnes novinářům předseda sdružení Naděje Ilja Hradecký.
Hradecký uvedl, že přesná definice bezdomovce, na níž by se všichni shodli, neexistuje. "Dříve jsme užívali pojem zjevný bezdomovec pro ty, které jako bezdomovce vnímá veřejnost, a skrytý bezdomovec pro ty, kteří bydlí třeba u příbuzných nebo v provizorním bydlení," řekl Hradecký.
Vágnost termínu měl odstranit dvouletý projekt skupiny neziskových organizací, jehož výsledky byly představeny ve čtvrtek a v pátek na odborné konferenci v Praze.
V současné době se podle evropského vzoru odborníci přiklánějí k širší definici bezdomovců rozdělených do čtyř kategorií - lidí bez střechy, bez bytu, s nejistým a nevyhovujícím bydlením. Za potenciální bezdomovce se tak považují například členové rodin žijící v přeplněném bytě, neplatiči nájemného nebo ženy ohrožené domácím násilím.
Výsledky sčítání se různí
Při sčítání před třemi lety bylo v metropoli zjištěno celkem 3 096 bezdomovců - 86 procent mužů a 14 procent žen. V lůžkových a denních centrech jich pracovníci sdružení napočítali 1 130, v terénu 1 545, zbytek v MHD, zlomek pak v institucích, jako jsou vězení nebo léčebny.
"Výsledky jsou orientační, protože vycházejí z terénního průzkumu provedeného během dvou hodin jednoho únorového dne," řekl Hradecký. Například zpráva pro Evropskou observatoř bezdomovectví z roku 2005 hovoří o odhadovaném počtu 3 000 až 5 000 lidí spících v Praze venku.
Magistrát si nedávno zadal další výpočty, které přinesly čísla mnohem nižší - podle nich se v Praze pohybuje zhruba tisícovka bezdomovců. "Představitelé měst mají často tendenci považovat za bezdomovce jen ty zjevné, zapáchající a obtěžující, proto ten rozdíl v počtech," uvedl Pavel Ondrák z Armády spásy.
Výsledky dvouletého projektu o bezdomovectví naleznete na www.bezdomovci.eu.
