tank-ruda-armada__192x128_.jpgZbraně údajně byly vlastnictvím sovětské armáda, kdyby se ale schylovalo k atomové válce, Češi by je rychle dostali.

O umístění zbraní zřejmě rozhodla utajovaná dohoda mezi ministry obrany ČSSR a Sovětského svazu podepsaná v roce 1965. Její obsah dosud není známý.

"Dnes se všude hovoří o radaru, což je jedno monitorovací zařízení. O přímém umístění atomových zbraní na území Československa se ale přitom nevědělo prakticky nic, ani to neratifikoval parlament," řekl ve středu Pavel Jégl, člen parlamentní komise, která v roce 1991 neúspěšně usilovala o zveřejnění utajovaného dokumentu.

Podle Jégla je zarážející, že o umístění atomových zbraní rozhodly pouhé podpisy dvou ministrů, bez ratifikace parlamentu.

ONLINE ROZHOVOR

"Byla to úmluva Spojených států amerických se Sovětským svazem, že svým spojencům, tedy Američané v NATO a Sověti ve Varšavské smlouvě, jaderné zbraně v běžné mírové době nedají," tvrdí generál, který v komunistické Československé lidové armádě zastával různé velitelské funkce.

Mimo jiné byl v době pádu komunistického režimu v listopadu 1989 náčelníkem jejího generálního štábu a prvním zástupcem ministra obrany. V polistopadové vládě "národního porozumění" se za komunistickou stranu stal ministrem obrany, jímž byl až do října 1990. Členství v komunistické strany přerušil v roce 1990. V současnosti je členem KSČM.

Sklady jaderné munice v Československu podle Vacka existovaly u Míšova, Bíliny a ve vojenském prostoru Ralsko a byly v nich i jaderné hlavice. Kontrolu nad nimi ale měla pouze Sovětská armáda. Šlo o rovnováhu sil. Generál totiž tvrdí, že Američané měli srovnatelné zbraně ve Spolkové republice Německo nejméně od roku 1959.

Vacek je přesvědčen o tom, že oba pakty - NATO i Varšavská smlouva - byly připraveny k vedení obranných bojů i útočných operací, a to s možností použití jaderných zbraní, nebo bez nich. "Jinak by byly k ničemu," zdůraznil.

Československo bylo podle Vacka ve směru druhého úderu. Hlavní úder by vedl přes bývalou Německou demokratickou republiku a Polsko na Sovětský svaz. Československá armáda měla v útočné variantě za 16 dní dosáhnout Rýna. Plán byl vypracován podle tehdy běžných operačních zásad, uvedl. Jaká by byla skutečnost, je podle Vacka těžko odhadnout. Záleželo by na tom, jaký protivník by stál v cestě, dodal.

Sovětský svaz začal raketovou brigádu z Československa stahovat až na základě washingtonské smlouvy z 8. prosince 1987 o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu. Šlo o rakety SS-20. Brigáda byla dislokována podle knihy Ivana Brože Mistr ministr, ve které se věnuje šéfovi diplomacie Chňoupkovi, ve vojenském prostoru Hranice na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži.

Související