Několik tisíc lidí se má podle zástupců iniciativy Ne základnám zúčastnit úterní demonstrace proti podpisu smlouvy se Spojenými státy, umožňující vznik protiraketového systému USA v Česku. V pondělí to řekli aktivisté Jan Tamáš a Jan Májíček.
Demonstranti se od 18 hodin vydají z pražského Václavského náměstí k sídlu amerického velvyslanectví na Malé Straně.
Stane se tak až po podpisu smlouvy Condoleezzy Riceové a šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga, k němuž má dojít už v úterý odpoledne v Černínském paláci.
Návštěva Riceové bude patřit k nejsledovanějším českým politickým událostem roku. Bezpečnostní složky však podle mluvčí policejního prezidia Veroniky Benediktové nechystají žádná mimořádná opatření.
Na bezpečnost šéfky americké diplomacie bude sice podle Benediktové dohlížet několik desítek policistů, s opatřeními, která doprovázela loňskou návštěvu amerického prezidenta George Bushe, to však nelze srovnat.
Protesty se na podzim přesunou i do krajů
Následná akce podle aktivistů rozhodně neznamená konec protestů, iniciativa se prý hodlá soustředit na podzimní krajské a senátní volby.
"S tím jak se budou blížit krajské volby tak ten tlak budeme přesunovat víc a víc na regionální úroveň, protože to budou kandidáti do krajských voleb, kteří se budou ucházet o naše hlasy a my budeme mít větší možnost našeho hlasu využít pro to, aby tady základna USA nestála," vysvětlil Tamáš.
Krajští politici například v Plzeňském kraji mají podle něj dostatečně velké možnosti stavbu radaru "pozdržovat a blokovat".
Do Polska Riceová nepojede
Šéfka americké diplomacie nakonec vynechá ze své cesty po Evropě vzhledem k událostem z minulého týdne Polsko.
Podobně jako v Praze měla Riceová ve Varšavě se svými protějšky dohodnout budování základny s protiraketovými střelami. O té se ale od pátku spekuluje, protože Polsko nakonec nesouhlasilo s umístěním protiraketové základny na svém území.
Jako hlavní uvedlo Polsko argument, že USA nepřistoupily na polský požadavek dodat Polsku za základnu na stálo baterie Patriotů.
