Obec Habartice na Liberecku má rok po rozšíření schengenského prostoru na kontě jeden primát. Místní obyvatelé si podle starosty Františka Kryšpína přejí, aby se znovu zavedly hraniční kontroly.

Z obce o pěti stovkách obyvatel totiž odešla cizinecká policie a v obci došlo ke zvýšení kriminality. Podle ministrů vnitra Německa a Polska však jsou Habartice se svým postojem osamoceny.

"V Německu není žádná taková obec jako Habartice. Většina německých občanů otevření hranice s Českem a Polskem uvítala. Bezpečnost v našich pohraničních oblastech není horší než před rokem," řekl spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble v rámci tiskové konference v německém Zhořelci, která proběhla u příležitosti roku od vstupu Česka do Schengenu.

Podívejte se na grafiku zemí Schengenské dohody - ZDE

"Příklad z Liberecka není obecným trendem, v některých pohraničních oblastech kriminalita po otevření hranice poklesla," dodal náměstek českého policejního prezidenta Jiří Houba.

Čtěte také

Po roce od odstranění hraničních kontrol je podle ministerstva vnitra celková zkušenost ČR pozitivní, nepotvrdily se obavy ze zhoršení bezpečnosti či migrace. Vstup Česka do schengenského prostoru volného pohybu přinesl Čechům snadnější cestování a více možností ke spolupráci se sousedními státy.

Stížnosti na šikanu

Německý ministr vnitra Wolfgang Schauble je na rozdíl od starosty Habartic s ročním fungováním Česka v schengenském prostoru spokojen.Například v Německu však byly kontroly českých občanů přesunuty o několik kilometrů do vnitrozemí. Řada lidí si stěžuje na šikanu ze strany tamní policie.

"Navzdory všemu sýčkování zůstává spolková policie o značné síle v příhraničním regionu přítomna," potvrdil Schäuble v komentáři pro nedělník Bild am Sonntag.

"Praxe německých orgánů podrývá jeden ze základních principů Schengenu i celé Evropské unie - volný pohyb osob," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá, podle které tak Němci nabourávají smysl celého schengenského prostoru.

V příhraničním pásmu totiž zavedli pro Čechy jednostranné, velmi časté a důkladné prověrky, které odpovídají dřívějším kontrolám na hranicích. Ministerstvo vyzvalo občany už na jaře, aby si na tyto praktiky stěžovalo.

Původně se zdálo, že jsou podobná opatření problémem i v Rakousku. Ministr vnitra Ivan Langer však už dříve uvedl, že výrazný počet podnětů od lidí cestujících do této země nezaznamenal.

Policejní spolupráce

Za jednoznačný přínos označuje policie zapojení země do Schengenského informačního systému (SIS). V Česku začal fungovat už tři měsíce před odstraněním hraničních kontrol. Podle Michaela Weisse z Národní centrály SIRENE zadrželi s jeho pomocí kriminalisté za rok a čtvrt více než 500 zločinců.

Od připojení k společné pátrací databázi rostou výrazně zejména počty vypátraných pohřešovaných lidí. Systém pomáhá také při hledání ukradených vozidel nebo dokladů.

"SIS je prostředek mezinárodní policejní a justiční spolupráce, který svou efektivitou a rychlostí nemá obdoby," řekl již dříve Weiss. Informace o hledaných zločincích, ale i pohřešovaných dětech jsou podle něj k dispozici přímo všem policistům v celém schengenském prostoru během pár desítek sekund.

Česko vstoupilo do schengenského prostoru společně s devíti dalšími zeměmi. Oblast umožňující cestování bez pasů se tak rozšířila na 24 států a rozprostírá se nyní na délce 4 000 kilometrů od Portugalska po Estonsko. V noci na pátek bylo do zóny přijato i Švýcarsko, které ovšem není členem EU.

Schengenský prostor