Proč tento žebříček
Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz připravily stejně jako loni srovnávací žebříčky vysokoškolských fakult pro devět klíčových oborů. (Loňské výsledky strojařských fakult najdete ZDE)
Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.
Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.
Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.
Mezi strojaři vítězí ČVUT a VUT Brno
Obor strojírenství má v Česku velkou tradici, díky které se těší v tomto oboru stále poměrně velkému světovému renomé. Jaké vyhlídky mají v pokračování započatých tradic další generace, které vyrůstají na strojírenských fakultách?
Srovnání Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií, absolventů fakult, expertů z oboru. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly, včetně tabulky, která ukazuje celkové výsledky - ZDE.
1. FS ČVUT | 1. VUT Brno | 3. VŠB-TU Ostrava |
Čtěte také: Velké srovnání kvality vysokých škol - přehled všech devíti oborů ZDE
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání všech fakult?)
Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme
1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE
2. Přehled o absolventech - výsledky čtěte ZDE
3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE
4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE
5. Zájem o školy - výsledky čtěte ZDE
1) Patenty i nejlepší vědu mají v Brně
Proč toto kritérium: Ve strojírenství považujeme výzkum a patenty za tak důležité, že vítězství násobíme třemi.
Co jsme zjišťovali: Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum jsme zjistili celkové vědecké dotace za období 2003 až 2007, jejich výsledky a »váhu«.
Jak hodnotíme výsledky: Srovnali jsme jednak absolutní pořadí v celkové váze vědeckých výsledků, jednak relativní pořadí (na jednoho pedagoga).
Pražští strojaři vrátili brněnským loňskou porážku. Vítězí v celkové váze vědeckých výsledků, v přepočtu na jednoho pedagoga i v počtu patentů.
V období 2003 - 2007 vykázala strojní fakulta ČVUT výsledky (patenty, prototypy, technologie i odborné články do prestižních časopisů) s celkovou vahou 27 028. Brněnská fakulta strojního inženýrství má zhruba stejně pedagogů, ale její výsledky „vážily" o čtvrtinu méně (20 208). Měla přibližně třetinové množství patentů a technologií.
Za těmito dvěma obry následuje s velkým odstupem Liberec (jeho výsledku „váží" desetinu toho, co ve vědě dokázala ČVUT). Třetí je i v relativním pořadí, tedy v přepočtu podle úvazků. Má na kontě také šest patentů.
V absolutní váze následuje strojní fakulta VŠB TU Ostrava, jejíchž 147 pedagogů vytvořilo výsledky s vahou 1146. V relativní si prohodí poslední příčku s konkurenty ze Západočeské univerzity v Plzni, kde 77 akademiků vytvořilo výsledky s vahou 845 (mimo jiné dva patenty, Ostrava nemá žádný).
2) O absolventech ví nejvíc Ostrava
Proč toto kritérium: Absolventi znají školu nejlépe.
Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, seřadili jsme školy nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.
Kteří studenti jsou se školou spokojeni a kteří mají nejvyšší plat? Liberecká fakulta žádný takový průzkum neprovádí, plat svých absolventů odhadla - tak jako loni -- kolem 30 tisíc. Stejný odhad dává plzeňská fakulta.
Další fakulty nemají u absolventů novější průzkumy, než jaké uvedly už loni. VUT Brno zjišťovala údaje o těch, kdo ukončili školu v roce 2006. V dotazníku odpovědělo 284 z 493 absolventů strojní fakulty, tedy 57 %. Skoro všichni měli místo už při státnicích nebo si ho našli do tří měsíců (celkem 95 %). Pětina pracovala už při studiu. Jejich nástupní plat byl 18 880 korun, ve srovnání s minulými ročníky tedy zaznamenali strojaři nárůst o 20 % - tomu se nevyrovnal žádný jiný obor VUT. Své škole nejvíc vytýkají, že je dost neučila jazyky (64 %) a manažerským dovednostem (57 %), ale oceňují ji za teoretickou přípravu, práci s počítači i za to, jak je naučila komunikovat a prosadit se.
Ani Praha nemá nic novějšího než velký jednorázový průzkum mezi absolventy z let 1985 - 2003. Většina z nich hodnotila strojní fakultu ČVUT jako velmi dobrou (30 %) nebo dobrou (45 %). Tito absolventi brali nejčastěji 21 -30 tisíc (38 %) nebo 31 - 50 tisíc (27 %). Desetina měla plat nad touto hranicí a dalších 11 % bralo dokonce víc než 80 tisíc korun.
Ostrava na fakultních stránkách provádí anonymní hodnocení pedagogů - a rovnou zveřejňuje i jejich průměrné výsledky. Studenti známkují, zda byla předmět zajímavý či nudný, zda pedagog byl schopen vést diskusi, odpovídat na dotazy a vysvětlovat látku, zda srozumitelně vysvětlil požadavky ke zkoušce (a dodržel je), ale například i to, zda byl upravený.
V loni citovaném průzkumu mezi absolventy bylo plně či spíše spokojeno 82 % absolventů a svá očekávání považují za plně (31 %) nebo spíše naplněná (31 %). »Jinak bychom asi Cenu za jakost ČR v roce 2007 nedostali,« komentoval to hrdě proděkan ostravské strojní fakulty Radim Farana.
HN oslovily i porotu devíti personalistů. Hodnocení strojařů loni poskytl jen Milan Novák, šéf české pobočky agentury Grafton. Podle reálného uplatnění absolventů na trhu vede »jednoznačně ČVUT«, následována Brnem, vzhledem k jejich reputaci i třeba dobré jazykové vybavenosti absolventů. Na další místa personalista řadil Plzeň, Ostravu, na páté Liberec.
3) "Nejsvětovější" je letos Brno
Proč toto kritérium: Světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině svědčí o schopnostech studentů i servisu, jaký jim škola nabízí.
Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na alespoň semestrální pobyt; kolik předmětů se vyučuje v cizím jazyce; kolik má škola semestrů jazykových kurzů.
Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle výměnných pobytů dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %; jazykové kurzy jsou užitečný doplněk, dáváme jim váhu deset procent.
Z většiny strojních fakult vyjíždí do ciziny méně studentů než loni. Relativně nejvyšší šanci mají na brněnské VUT, kde se letos uskutečňuje 67 výjezdů (1,97 % studentů); loni to bylo 78. Na druhé místo klesl loňský jasný vítěz ČVUT - do ciziny se podívá 50 studentů, tedy 1,6 % (loni to bylo 71).
Na třetí místo se vyhoupla Ostrava, která počet výjezdů zvýšila na 22 (1,3 %). Následuje Plzeň (20 čili 1,13 %) a nakonec Liberec (20, tedy jedno procento).
Pokud jde o výuku v cizích jazycích, stejně jako loni takových předmětů hlásí nejvíc Brno (loni 145, letos 152, například Manufacturing Machinery nebo Motor Vehicles). Praha vyučuje anglicky 50 předmětů (Material Science, Computer Aided Design 1). Ostrava, která jich loni sebevědomě deklarovala přes stovku, letos realisticky nahlásila 26. I Plzeň napočítala o něco méně než loni, 10. A v Liberci mají - pro zahraniční studenty - osm předmětů.
V Plzni můžete takto studovat 28 semestrů, v Liberci 5 a v Ostravě 4.
4) Experti: ČVUT vládne všem
Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.
Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium.
Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají všechny stejný počet bodů. (Příklad: tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku.)
Odpovídalo jedenadvacet expertů - jejich seznam najdete ZDE.
Porotci často řadili fakulty na společná místa, vyhrála jasně Praha. Nikdo ji nezařadil na horší než druhé (někdy na druhé až páté) místo. »Bezkonkurenčně první,« prohlásil suše jeden z porotců. Jiný řekl: »Jako metropolitní škola má spolu s Brnem nejširší rozsah specializací.« Další ocenili »tradici«. Další oceňoval uplatnitelnost absolventů, s poznámkou: »V současné době je však po absolventech těchto profesí zcela mimořádná poptávka, zejména v regionech s největšími investicemi do oborů svázaných s automobilovým průmyslem.«
Díky novým porotcům letos Brno nejtěsnějším rozdílem předběhlo svého souputníka Liberec (průměrná umístění 2,25 a 2,29). Brno mělo i největší rozptyl výsledků: čtyřikrát bylo řazeno první, ale dvakrát dokonce až páté. »Zřejmě nejlepší pro všeobecné strojírenství,« řekl jeden porotce. Strojní fakulta VUT byla chválena i za rozvoj nových oborů. Liberec byl první dokonce sedmkrát, ale stejně často končil třetí. »Pro textilní a lehký průmysl je nejlepší. « - »Hodnotím Liberec vysoce z hlediska výsledků aplikovaných výzkumů, ale nezařadil bych ho mezi lídry z hlediska komfortu pro studenty.«
Plzeň pouze jednou zařadil místní porotce-patriot na první místo. Jinak se umisťovala většinou druhá až třetí. »Pro energetiku je nejlepší.« - »Mám velmi dobrou osobní zkušenost s její katedrou průmyslového inženýrství a managementu.«
Na poslední příčku odsouvali Ostravu hlavně porotci ze dvou větších měst, hlasy Severomoravanů to nestačily vyvážit. I když v odpovědích zaznělo: »Je nejlepší pro strojní zařízení těžkého průmyslu. Volil bych proto absolventy z VŠB-TU Ostrava - nejen pro kvalitu výuky ve strojních oborech, ale pro jistou provázanost jejich výuky v souvisejících oborech, zejména pak s materiálovým inženýrstvím.« Porotci oceňovali její specializaci a umístění ve spádové oblasti.
5) Zájem o fakultu? Kdo chce, dostane se
Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.
Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít). U humanitních oborů jsme se na poslední kritérium ptali i z toho důvodu, že docentské a profesorské hodnosti udělované před rokem 1989 mohou mít v některých případech spornou hodnotu.
Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %.
V celkových výsledcích se o první místo dělí Brno s Ostravou, následuje Plzeň a až pak Praha a Liberec.
Strojírenské fakulty nemají vyložený převis poptávky. Na VUT i v Plzni berou něco přes tři čtvrtiny zájemců, na ČVUT 79 %. V Ostravě 93,6 % a v Liberci dokonce 97,8 %.
U zvolené školy už zpravidla uchazeči zůstanou. V Plzni se zapsalo 81,8 % z přijatých. V Brně tři čtvrtiny, v Liberci 72,8 %. Méně rozhodnuti byli přijatí studenti v Ostravě (67 %) a vůbec nejméně - vzhledem ke konkurenci pražských škol z jiných oborů -- na ČVUT (63,8 %).
Pro doktorandské studium se studenti momentálně nejčastěji rozhodují v Praze (tam doktorandi v poměru ke studentům tvoří 16,18 %). V Brně je to 15 %. V Ostravě 12,41 %, v Plzni 11 % a v Liberci něco přes desetinu.
A pokud jde o mladé docenty do 40 let a profesory do 50 let? Největší počet jich dnes mají v Ostravě (4 a 5) a v Brně (7+2). Následuje Plzeň (6+2), méně často se tak mladí akademici vyskytují v Praze (4) a v Liberci (2).
Seznam expertů, kteří hodnotili fakulty:
2008
Dušan Benža, Asociace zemědělské a lesnické techniky
Jana Borowiecka, personální útvar ŠKODA HOLDING a.s.
Václav Hermann, vedoucí odboru personální práce a odměňování Třinecké železárny a.s.
Milan Hlinovský, ředitel Sdružení dodavatelů investičních celků
Jan Holub, vedoucí oddělení marketingu ŠKODAEXPORT, a.s.
Josef Holub, ředitel ČEZ Distribuce, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Ladislav Jílek, ředitel Svazu kováren ČR
Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy
Zdeněk Mužík, Krajská hospodářská komora Plzeň
Václav Nepraš, Librax, s.r.o., člen představenstva Hospodářské komory
Václav Neumajer, výkonný předseda Asociace výzkumných organizací
Pavel Prior, ředitel Prospeksa a.s., člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy
Jiří Rückl, majitel RÜCKL CRYSTAL, a.s. Stanislav Sedláček, Interes21 s.r.o., člen představenstva Hospodářské komory
Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory
Miloslav Šolc, ředitel poradenské agentury CAPA
Jan Wiesner, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev
2009
Pavel Bartoš, viceprezident hospodářské komory (odpovídal i loni)
Zbyněk Frolík, zakladatel a ředitel společnosti Linet, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy
František Holec, viceprezident Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR
Martin Jahn, ředitel Volkswagen Group v Rusku, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy (odpovídal i loni)
Dagmar Trkalová, předsedkyně dozorčí rady Svazu průmyslu a dopravy, EDUCON, o.s. (odpovídala i loni)
Antonín Šípek, Sdružení automobilového průmyslu (odpovídal i loni)
Celkové výsledky srovnávání:
