Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské celkové výsledky najdete ZDE..)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

Jaké fakulty nabízí další NEJ obory:

 

Vítězí Brno, pražská FSV druhá

Zájemci o studium sociologie mají poněkud menší možnosti než v řadě jiných studijních oblastí. Hospodářské noviny porovnávaly pět fakult -- FSV UK a FF UK v Praze, FSS MU v Brně, FF ZČU v Plzni a FF Univerzity Palackého v Olomouci).

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly. ZDE je celkový výsledek v tabulce

 

Čtěte také: Kompletní srovnání univerzit v roce 2009
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání fakult v devíti oborech?)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: vedou FSS a FSV

Proč toto kritérium: V sociologii považujeme vlastní vědeckou činnost za nejdůležitější.

Co jsme zjišťovali: Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum lze zjistit za období 2003 - 2007 výsledky včetně jejich vědecké »váhy« za celou fakultu, ale nikoli za obor. To je však zejména v případě FSV nebo FF nepřesné, o jejich vědecké výsledky se víc zasloužily jiné obory Anebo lze posčítat výsledky za obor sociologie, ale nelze k nim přiřadit jejich přesnou váhu (tedy zda šlo o článek v prestižním, tzv. impaktovaném časopise, nebo v méně významném).

Jak hodnotíme výsledky: Rozhodli jsme se pro druhou metodu, tedy kolik peněz na sociologický výzkum škola získala a kolik výsledků za to vytvořila (obojí v přepočtu na jednoho pedagoga). Protože jsme nemohli přesně stanovit vědeckou váhu, výsledky nenásobíme - jako u jiných žebříčků - třemi.

Skutečně velké výzkumné záměry dnes mají brněnská Fakulta sociálních studií a pražská Fakulta sociálních věd. FSS měla ve sledovaném období velký výzkumný záměr „Reprodukce a integrace společnosti" (v letech 2005-07 vyčerpala 33,2 miliónů a pokračuje), dokončila projekt „Etnika, minority a marginalizované menšiny" ( v letech 2003-04 z něj dočerpávala 4,5 milionu) a podílela se na mezioborovém záměru „Děti, mládež a rodina v transformaci" (v letech 2005-07 čerpali Brněnští 33,2 milionu). Pražská FSV UK se podílela na obřím mezioborovém výzkumném záměru „Rozvoj české společnosti v EU: rizika a výzvy" (v období 2005-07 čerpala 125 milionů, mnohé výsledky však byly i z psychologie či ekonomie).

U katedry sociologie z pražské Filozofické fakulty ještě dobíhal výzkumný záměr „Jedinec a společnost v procesech transformace a globalizace" (v letech 2003-04 dočerpávala 5,47 milionů).

Olomoucká sociologie má v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum za období 2003-07 pouze grant výzkumníka Dana Ryšavého „Proměna lokálních politických elit" (čerpala celkem 566 tisíc). Nová katedra sociologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni ještě ani svůj grant mít nemohla. Předtím se však tamní sociologové (a sociální antropologové) podíleli na dlouhodobém výzkumu romských komunit a na analýze nerovnosti ve vzdělání, dohromady za tři miliony..

 

2) Spokojenost a uplatnění: O absolventech ví nejvíc FF UK a Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají stejnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

Kovářova kobyla chodí bosa... a jen některé sociologické obory dělají průzkumy mezi svými absolventy. To je logické u mladé plzeňské katedry sociologie, která bude mít první absolventy teprve letos („Výzkum jejich spokojenosti samozřejmě budeme provádět," říká vedoucí katedry Martin Kreidl.). Žádný průzkum nemohla nabídnout ani katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Také pražská FSV UK odpověděla, že nemá požadovaná data. Loni uváděla orientační pilotní průzkum (odpovědělo 50 z 300 oslovených), podle nějž v oboru zůstala polovina absolventů, »i když vymezení toho, co je u sociologa obor, je nejasné,« podotkl loni tajemník Institutu sociologických studií Petr Soukup. Děkan Jan Amos Víšek loni namítl: »Udivuje mě, proč vás zajímá setrvání v oboru. Absolvent moderní univerzity by měl být schopen dělat (téměř) cokoliv.« Půlka absolventů ocenila široký rozhled, čtvrtina žehrala na přemíru teorie.

Sociologové z FF UK odkázali, tak jako loni, na starší diplomovou práci - průzkum mezi absolventy z let 1990-2002. Odpovídala čtvrtina z dotázaných, tedy 64 z 250 absolventů. V oboru zůstaly dvě třetiny z nich. Polovina dotázaných by volila znovu týž obor i touž školu. Spokojenost s profesní přípravou oznámkovali v průměru 6,5 (na škále od jedné do desíti).

Jediný systematický průzkum tak dělá Masarykova univerzita. V poslední zprávě měla Fakulta sociálních studií poměrně vysokou návratnost (56,3 %). Absolventi FSS - což však nejsou jen sociologové, ale i politologové nebo novináři - považují ze 60 % výuku za příliš teoretickou. Ale dávají škole vysoce nadprůměrné známky za to, jak rozvíjela jejich kreativitu, schopnost se učit, koncepční myšlení nebo sebeprezentaci. Devět z deseti je spokojeno s tím, jak je knihovna zásobená odbornou literaturou. Za spíše nebo naprosto nedostatečnou však 65 % označilo výuku cizích jazyků.

Sami brněnští sociologové však tvrdí, že data Masarykovy univerzity „nejsou reprezentativní". Sami však mají jen anketa z prosincového setkání absolventů, z níž vyplynulo, že průměrný měsíční plat sociologa činí 23 500 korun. Pětina úspěšných magistrů sociologie v roce 2008 pokračovala v doktorském programu (v předchozím roce 33 %).

Ředitelka Sociologického ústavu Marie Čermáková loni k uplatnění řekla: »Najděte jiný obor v oblasti společenských a humanitních věd s tak silným zastoupením úspěšných mladých vědců a vědkyň!« Poukázala na to, že u ní pracuje padesát vědců mladších 35 let, z toho 66 % jsou sociologové (půl na půl z FF UK a FSV UK, brněnští se nehlásí vzhledem k dostatku práce a nižším životním nákladům na Moravě). »Špičkový absolvent má vždy za sebou rozvinutou sociologickou znalost a zájem o určité téma, stáže a pobyty na zahraničních univerzitách - a téměř vždy kritizuje úroveň výuky sociologie na své mateřské fakultě a sděluje, že kdyby na svém profilu nepracoval sám, tak by nebyl tím, čím je,« řekla.

Sociolog Jiří Večerník loni dodal: »Pokud sám přijímám pracovníka pro sociologický výzkum, absolvovaná škola je pro mne druhořadá, dokonce ani obor není tak důležitý - může to být stejně dobře historik, ekonom nebo demograf. Důležitý je obecný základ vědomostí, ochota učit se a schopnost samostatně pracovat. Takové dovednosti škola sama nevytvoří, může k nim však významně přispět, a to již na nižších stupních. Obávám se, že naše vysoké školy nepostupují tímto směrem dost energicky.«

Jiný známý sociolog Jan Keller o tomto kritériu (i o všech dalších v tomto žebříčku) silně pochyboval: »Spokojenost studentů je sama veličinou, která by si zasluhovala podrobný vnitřní rozbor. Možná bychom se divili, z čeho všeho může vyvěrat.«

 

3) Když do světa, tak z Prahy

Proč toto kritérium: Světová věda se dělá ve světových jazycích.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt; kolik předmětů určených se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola celkem nabízí.

Jak hodnotíme: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce 30 %; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk s váhou 10 %.
Víc se vyjíždí z Prahy. Mezi sociology z FF UK šlo o osm ze 132 studentů (6 %). FSV UK letos dodala agentuře pouze výjezdy za celou fakultu, použili jsme proto údaje z loňského roku (28 studentů z 475, tedy 5,8 %). Na brněnské sociologii už letos vyjíždí 31 studentů (5,66 %; loni jen 19). Olomouckých dvanáct výjezdů znamená 5,11 %. V Plzni loni vyjel jeden, letos čtyři (3,54 %).

V cizím jazyce se nejvíc přednáší v Brně, 18 předmětů v angličtině (například The Sociological Imagination and Contemporary Society). Na plzeňské FF už nabízejí takový předmětů deset („Global Issues", „Social Change in Modern America"). Na pražské FSV sedm (Communication Research nebo Social Capital), na pražské FF dva (Readings in Contemporary Sociology - Project Writing Skills a Current Sociological Perspectives) a v Olomouci žádný.

Nejvíc jazykových možností má pražská FF UK, podle svého prohlášení »jediná evropská fakulta, na níž lze studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích EU«. Vedle základních kurzů tak proto nabízí kompletní služby obří fakulty, včetně severských a orientálních jazyků nebo katalánštiny a rumunštiny. Také FF ZČU využívá služeb univerzitního centra se 159 semestry jazyků, včetně odborné sociologické terminologie v pěti hlavních evropských řečech.  Na FSS MU mají v nabídce 38 semestrů jazykových kurzů (loni hlásili jen 10), v Olomouci 31 a na FSV UK celkem 22 semestrů.

 

 

 

4)      Experti mluví hlavně o FSS

V porotě loni odpovídalo 15 expertů na otázku, jakou školu by doporučili zájemci o studium. Mezi respondenty patřila ředitelka Sociologického ústavu a jeho přední vědci, zakladatelé agentur po výzkum veřejného mínění nebo experti z blízkých oborů. Na první místo často řadili dvě nebo i tři fakulty. Letos agentura MOOG & Partner přidala čtyři další experty, mj. ředitele agentury STEM/Mark.

Zvítězila FSS Masarykovy univerzity, na první místo ji zařadilo 12 oslovených. O této škole mluvili experti nejvíc, i ti z konkurenčních fakult. „Dlouhodobě označovaná za velmi dynamickou fakultu. asi nejlepší, co je v současné době v ČR k dispozici," řekl jeden z nových členů poroty.

Druhá těsně skončila FSV UK s deseti prvními místy - i díky novým porotcům. I od nich však zněly kritické hlasy: „Rigidní pracoviště, neschopné motivovat mladé vědce, aby se věnovali akademické činnosti. Což se odráží i v náplni studia."

Týž kritik vzápětí dodal o FF UK: „Velmi podobná FSV UK". Skončila třetí, na tuto pozici ji řadí jedenáct dotázaných, noví porotci jí přisuzovali zpravidla druhé až třetí místo.

Na čtvrtém místě končila FF Univerzity Palackého („neznám, nemohu se vyjádřit," zaznívalo mezi novými porotci). Také o FF ZČU většina přiznala, že ji nezná; několik výjimek ji však považuje za slibně se rozvíjející. „Poměrně mladé pracoviště, které  aktuálně sdružuje perspektivní mladou generaci českých sociologů," řekl jeden z nových porotců.

 

Kdo odpovídal v anketě (v abecedním pořadí): 

 

2008:

Kdo odpovídal v anketě (v abecedním pořadí): 

Irena Bártová, jednatelka a ředitelka SC&C
Marie Čermáková, ředitelka Sociologického ústavu AV ČR
Radan Haluzík, Fakulta humanitních studií UK a Newyorská univerzita v Praze
Jan Hartl, zakladatel a ředitel STEM
Jan Herzmann, spoluzakladatel a ředitel Factum Invenio
Zdeněk Konopásek, Centrum pro teoretická studia UK a Akademie věd
Tomáš Kostelecký, Sociologický ústav, bývalý ředitel výzkumu The Gallup Organization Czech Republic
Jindřich Krejčí, Sociologický ústav, vedoucí Sociologického datového archívu
Daniel Kunštát, zástupce vedoucího Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
Karel B. Müller, VŠE a Newyorská univerzita v Praze
Miloslav Petrusek, profesor sociologie, FSV UK
Ivan Petrová, Factum Invenio, ředitelka průzkumu
Marián Svoboda, ředitel agentury Augur Consulting, Brno
Jan Řehák, spoluzakladatel a jednatel agentury SC&C
Jiří Večerník, Sociologický ústav, spoluzakladatel Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)

2009:

Kateřina Gillárová, Idealisti, dříve marketing TBWA Praha
Vlastimil Nečas, katedra mediálních studií FSV UK
Milan Trojan, UPRE Roma, o.p.s. Olomouc
Jan Tuček, ředitel STEM/Mark

 

 

5) Největší zájem? Data nejsou úplná


Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům; podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla mladé akademiky mít).

Jak hodnotíme výsledky: První dvě kategorie nebylo možné hodnotit vůbec: FSV UK dodala agentuře MOOG & Partner data pouze za celou fakultu, FF UP nerozlišila zapsané a přihlášené. V poslední kategorii, podíl mladých vědců, některé fakulty ohlásily výrazný meziroční příbytek, který však neodpovídá oficiálním životopisům na jejich internetových stránkách. V této sekci nebylo proto možné sestavit pořadí.

V kategorii „zájem o školu" zatím nebylo možné sestavit pořadí: některé fakulty dodaly neúplná data, případně tvrzená čísla výrazně neodpovídala údajům z dostupných databází. Následující údaje jsou proto pouze orientační.

Nejvyšší převis poptávky byl na brněnské FSS (přijímali jen 343 z 1545 přihlášených, tedy 22 %). Na pražské FF 55 ze 171 (32 %), v Plzni 116 z 267 (43 %). U zbylých dvou nebylo možné zájem o obor sociologie vyhodnotit, ani použít loňská čísla.

Nejpevněji rozhodnuti byli, tak jako loni, pro FF UK (80 % přijatých se skutečně zapsalo). V Plzni to bylo 53 % (62 zapsaných z 116 přijatých).. V Brně překvapivě jen necelých 40 % (135 z 343). U zbylých dvou nebylo možné skutečný zájem o školu vyhodnotit.

Relativně nejvíce doktorandů hlásí pražská FF (46, jako by pokračoval každý třetí). Její sesterská FSV jich má 86 (jako by pokračoval zhruba každý pátý). Brněnská FSS pouze 56 (to by odpovídalo každému desátému studentovi). V Olomouci je doktorandů osm (3,4 %), v Plzni zatím žádný.

Loni tak mladé akademiky, na jaké jsme se ptali, neměl nikdo. Letos má přinejmenším Brno docenta na půl úvazku a Plzeň na celý, což znamená deset procent tamních akademiků. „Na katedře působí docent ve věku 33 let na plný úvazek. Podotýkám, že nejde o žádného „létajícího docenta" - je zaměstnán pouze na FF ZČU a nikde jinde," říká vedoucí katedry Martin Kreidl. Což je pravda: je jím on sám.

Celkové výsledky

 

Související