Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské celkové výsledky najdete ZDE.)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.


 

 

Nad školami kraluje kolos ČVUT

V architektuře zvítězila - možná podle očekávání - pražská fakulta na ČVUT. Největší, nejznámější.

Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly. ZDE je celkový výsledek v tabulce

 

Čtěte také: Kompletní srovnání univerzit v roce 2009
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání fakult v devíti oborech?)

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: vítězí pražská ČVUT

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými učilišti. V architektuře to však jednoznačně neplatí. Vědecká činnost architektů je spíš zajímavým doplňkem než stěžejním kritériem, na který bychom kladli velký důraz jako u jiných oborů vysokých škol.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum (podle poslední zprávy 2003 - 2007).

Jak hodnotíme výsledky: Sledujeme jak absolutní vědecký výsledek, tak relativní v přepočtu na pedagoga.

Ve vědě není mezi fakultami architektury vítěze. Výzkum na architektuře bereme spíše jako zajímavý doplněk. I proto nebylo toto kritérium jako u jiných oborů násobeno třemi.

Nejvíce vědeckých výsledků má podle Rady vlády pro vědu a výzkum (RVV) pražské České vysoké učení technické. To zvítězilo mezi školami architektury jak absolutním, tak i relativním vědeckém výsledku. Tedy i v přepočtu na jednoho pedagoga dokázalo České vysoké učení technické přinést nejvíce vědeckých výsledků ze všech fakult architektury. 

Podle statistik Rady vlády pro vědu a výzkum architekti z ČVUT svoje objevy uplatnili především v odborných časopisech a knihách. Žádný praktický dopad - patent, licence - však jejich výzkum neměl.

Druhá v pořadí se umístila ve výzkumu brněnská architektura. Ta stejně jako pražská ČVUT popsala svoje výzkumy v odborných periodikách. Pražská VŠUP ani liberecká architektura o vědecké granty nežádaly a do výzkumu se ani nepouštěly.

 

2) Spokojenost a uplatnění: O absolventech ví nejvíc FF UK a Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů přednosti i nedostatky školy. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru (pracuje nebo studuje na doktorandském stupni); jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy (tj. v době, kdy právníci už mohou složit odborné zkoušky ve své profesi).

Jak hodnotíme výsledky: Protože v České republice takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.

 

Vlastní průzkum mezi absolventy si dělají dvě školy - pražská ČVUT a brněnská architektura. Pouze tyto dvě školy mají přehled, zda se jejich studenti v praxi nakonec uplatní.

Podle statistik pražské ČVUT v loňském roce absolvovalo 158 studentů a mimo obor pracují jen tři z nich, tedy uplatnění je zhruba 98 procent.

»Na úřadech práce nejsou evidovaní nezaměstnaní z řad našich absolventů,« chlubí se škola.

Pražská fakulta architektury také odhaduje, že si její studenti vydělávají mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami.

Průměrný plat se liší podle toho, zda podnikají, nebo jsou v zaměstnaneckém poměru.

Brněnská architektura také své absolventy sleduje. Podle průzkumy školy se v praxi uplatní 98 procent lidí a v průměru si po pěti letech od odchodu ze školy vydělají 27 tisíc korun.

Pražská VŠUP ani liberecká architektura své absolventy nesledují. »Žádné hodnocení absolventů nemůžeme poskytnout, naše absolventy nesledujeme systematicky,« napsala pražská VŠUP v dotazníku.

 

 

3) Když do světa, tak z Prahy

Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký škola nabízí

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů se vyučuje v cizím jazyce;kolik jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %,  jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 %.

Nejvíce studentů vyjíždí do ciziny stále z Prahy. A největší šanci vycestovat mají studenti pražské ČVUT. Aktuálně jich za vzděláním vloni vycestovalo 150, tedy 11,2 % všech studentů na fakultě architektury. Na druhém místě je VŠUP, kde se do zahraničí podívalo osm procent posluchačů. Na třetím místě je brněnská architektura, kde z 643 studentů, vyjelo na alespoň jednosemestrální pobyt 39 studentů, což tvoří zhruba 6 %. Pak následuje liberecká architektura s pěti procenty studentů v zahraničí. V cizím jazyce přednáší nejvíc pražská ČVUT - 117 předmětů. Následuje Brno se 47. Na pražské VŠUP a liberecké architektuře se předměty v cizí řeči nevyučují. Studenti mohou vybírat z volitelných jazykových kurzů.

 

 

4)      Experti mluví hlavně o Akademii výtvarných umění, ta však nesoutěží

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Architekti, historici architektury, členové České komory architektů měli seřadit fakulty podle kvality.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 4 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají stejně.

Pokud chtějí studenti dosáhnout toho nejlepšího, co obor architektura v Česku nabízí, měli by zamířit na pražskou Akademii výtvarných umění. Ta vyšla v loňském roce u členů poroty expertů oslovených HN nejlépe. Letos AVU přisuzovali odborníci také nejvyšší příčku. Pražská škola se však letošního hodnocení odmítla zúčastnit.

Po AVU hodnotili experti nejlépe architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ta se umístila na prvním místě třikrát za sebou, na posledním čtvrtém ani jednou.

»Fakulta architektury ČVUT nabízí kromě architektury a urbanismu více studijních programů. Má akreditovaný program Design. Navíc v rámci následného magisterského studia fakulta nabízí specificky zaměřený studijní modul Krajinná a zahradní architektura,« říká architekt Ladislav Lábus.

Podle něj mají pražské školy - AVU, VŠUP i ČVUT oproti jiným školám výhodu především v tom, že těží ze své velikosti a polohy. »V Praze je bezpochyby největší koncentrace kapacit architektů i odborníků, město je navíc učebnicí architektury. Liberec naopak může nabízet jako přednost komornější měřítko, podobné čistě uměleckým školám VŠ UP a AVU,« vysvětluje architekt.

Právě pražská Vysoká škola umělecko - průmyslová a liberecká architektura se podle expertů umístily shodně na druhém a třetím místě. Navíc VŠUP nebyla v hodnocení nikdy na poslední příčce. Brněnská architektura skončila v žebříčku jako poslední. Nejvíce jí odborníci zařazovali na třetí a čtvrté místo. »Fakulta architektury v Brně je kompromisem mezi oběma extrémy z hlediska velikosti fakulty i města, ve kterém se nachází,« doplňuje architekt Lábus.

 

 

5) Největší zájem

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu čtyřicet procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí. Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po dvaceti procentech.

 

Největší šanci dostat se na fakultu architektury mají podle posledních přijímacích řízení studenti na pražské ČVUT. Úspěšnost je zde až 45%. Naopak vysoký převis poptávky je na pražské VŠUP. Zde mají zájemci o studium šanci na úspěch jen 9,6 %. Na brněnskou architekturu přijali 30 % z přihlášených. V Liberci šlo o 31% přijatých uchazečů.

Pokud si už přijatí mohou vybírat, pak volí shodně tři školy - VŠUP, TU a VUT: v loňském roce se ke studiu zapsalo 100 % z přijatých. Na pražské ČVUT  se zapsalo 85 procent z přijatých studentů.

Nejvíce mladých doktorandů (102) si vychovává pražská ČVUT. Ta má také nejvyšší podíl doktorandů ke všem studentům: 7,6 %. V Brně tvoří doktorandi téměř 5%. Na VŠUP mají nyní jednoho doktoranda, liberecká architektura nemá doktorandy žádné.

Nejvíce mladých akademiků, tedy docentů do 40 let a profesorů do 50 let má pražská ČVUT, docentů i profesorů shodně po třech. Brněnská architektura se může pochlubit dvěma docenty a jedním mladým profesorem. Pražská VŠUP nemá doktorandy žádné, pouze jednoho profesora do padesáti let. Na většině škol vyučuje také na dohodu o provedení práce mnoho architektů na volné noze a externích spolupracovníků.

 

 

Celkové výsledky

 

Související