Proč tento žebříček

Vážení čtenáři, blíží se poslední termín pro podání přihlášky na většinu vysokých škol. HN a iHNed.cz přinášejí podrobné žebříčky pro devět oborů, které považujeme za důležité a zároveň jsou natolik konkurenční, že v nich má srovnávání smysl. (Loňské celkové výsledky najdete ZDE..)

Vycházíme z kritérií převzatých ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Předkládáme vám svůj názor na to, co považujeme u vysokoškolského oboru za důležité. Zároveň ale zde najdete dostatek dat, abyste mohli sestavit svůj žebříček podle vlastních preferencí.

Máte svou vlastní zkušenost se zmíněnými fakultami? Zajímá vás víc o srovnání konkrétních vysokých škol? Napište nám na redakce@ihned.cz. Neanonymní příspěvky uveřejníme či zprostředkujeme odpověď na vaše otázky na zmíněných fakultách.



Vítězí Praha, Pardubice druhé

Zájemci o studium ekonomie je velký. Hospodářské noviny porovnávaly sedm fakult. Projděte si jednotlivá kritéria i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly. ZDE je celkový výsledek v tabulce

 

Čtěte také: Kompletní srovnání univerzit v roce 2009
(Seriál HN a iHNed.cz o kvalitě vysokých škol - jak dopadlo velké srovnání fakult v devíti oborech?)

 


Blogy na iHNed.cz

 

 

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 1) Věda a výzkum: skvěle si vede VŠE

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými »učilišti«, vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2003 až 2007. V ní jsou zahrnuty články v tzv. impaktovaných časopisech (prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy a příspěvky do sborníků.

Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme shodně stejnou váhu - 50 procent.

Pražská Fakulta financí a účetnictví VŠE skončila v žebříčku HN poprávu vysoko. Ze všech hodnocených škol má při řešení projektů nejen nejvyšší absolutní výsledek výzkumu, ale i relativní vědecký výsledek v přepočtu na pedagoga, což značí opravdu efektivní výzkumnou práci. Fakulta tak zopakovala loňský úspěch ve vědeckém kritériu.

Špatně si ve vědě nevedla ani pardubická ekonomická škola, která se umístila na druhém místě. Stejně jako Fakulta financí a účetnictví měla vyrovnaný absolutní i relativní výsledek. V těsném závěsu za oběma školami je pak Národohospodářská fakulta VŠE.

Na posledních příčkách shodně skončily ekonomky z České zemědělské univerzity a Podnikohospodářské fakulty VŠE.

 

2) Nejlepší přehled o absolventech má Brno

Proč toto kritérium: Absolventi mohou fakulty nejlépe posoudit z pohledu klientů.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky dává.

Propracované průzkumy mezi svými absolventy má nejlépe Ekonomicko - správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Ve svých průzkumech uvádí, že až 87 procent absolventů fakulty se později uplatní ve vystudovaném oboru. Přes tři čtvrtiny bývalých studentů je pak také spokojeno s kvalitou výuky na škole.

Po dvou letech si absolventi vydělají v průměru 30 tisíc korun, po pěti letech si už přijdou téměř na 45 tisíc korun.

Své statistiky se vede také ostravská ekonomická fakulta. Po šesti měsících od ukončení školy pokračuje v oboru 85 procent absolventů. Průměrný plat ostravského ekonoma je pak po pěti letech praxe mezi 23 až 25 tisíci korunami. Své průzkumy má i Česká zemědělská univerzita. Ostatní hodnocené školy nic takového nezkoumají.

 

 

3) Když do světa, tak z Brna

 

Proč toto kritérium: Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 procent, protože jde o kontakt s oborem ve světovém jazyku; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 procent.

Ekonomicko - správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně se stala jasným favoritem pro studenty, kteří by chtěli vyrazit na studijní pobyt do zahraničí. Škola totiž do ciziny vysílá zdaleka nejvyšší procento studentů - alespoň na jednosemestrální pobyt vyjede každý šestnáctý student. Nejméně studentů se pak dostane na zahraniční stáž z Podnikohospodářské fakulty VŠE.

Všechny ekonomické školy mají dobrou nabídku odborných předmětů přednášených v cizích jazycích. Vyniká mezi nimi fakulta v Pardubicích, která nabízí 117 takových předmětů. Dobrou nabídku má i Vysoká škola báňská a Česká zemědělská univerzita. Mezi jednotlivými fakultami VŠE vede Podnikohospodářská fakulta, která nabízí studentům 64 odborných předmětů v cizím jazyce. Nejvíce jazykový kurzů (167) má Česká zemědělská univerzita.

 

 

4)      Experti chválí hlavně IES v Praze

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru a jejich prestiž.

Co jsme zjišťovali: Ekonomové a analytici měli seřadit fakulty podle kvality -kde přednášejí nejlepší akademici, odkud jsou nejlepší absolventi, která škola nejvíc své studenty naučí.

Jak hodnotíme výsledky: Protože používáme loňské hodnocení expertů, výsledky jsou pouze orientační a do celkového bodování se nepočítají.

Pro letošní žebříček jsme použili hodnocení expertů, analytiků a odborníků z loňského roku. Agentuře MOOG & Partner se nepodařilo oslovit dostatečný počet odborníků. Proto tyto výsledky nezapočítáváme do celkového hodnocení. Na relevanci loňských názorů expertů na jednotlivé ekonomické školy to však nic nemění.

Nejen v ekonomii, ale i v ekonomice a managementu  porotci často zmiňovali Fakultu mezinárodních vztahů, Podnikohospodářskou a Národohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Do jejich výběru se dostala i Ekonomicko-správní fakulta na Masarykově univerzitě v Brně a Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě.

V loňském ročníku byl mezi hodnocenými školami i Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově. Jeho letošní data však agentura MOOG & Partner nedodala a proto jsme ho nemohli zařadit do žebříčku ekonomických škol.

Mezi expertní porotou však v loňském roce zvítězil. Proto  názory odborníků přinášíme i letos, aby si studenti, kteří se na tuto školu hlásí, mohli udělat jasnější představu. Jako vítěze ankety zmínilo vloni Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově všech jedenáct expertů.

»Myslím, že na Karlově univerzitě je v současné době nejvyšší úroveň výuky ekonomie,« hodnotila jedna z porotkyň, ekonomka Alena Zemplinerová.

Školu experti chválili nejen pro její kvalitní výuku, ale také kvůli servisu, který studentům nabízí. Je totiž jednou z ekonomických škol, odkud nejvíce studentů vyráží na zahraniční stáže. Škola do ciziny vysílá zdaleka nejvyšší procento studentů - na jednosemestrální pobyt vyjede každý třetí.

 

 

5) Největší šance dostat se je v Ostravě

 

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato; dále kolik z přijatých se zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům a konečně i podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, ostatním kritériím po dvaceti.

 

Nejmenší šanci na úspěch mají studenti při přijímacích zkouškách na Ekonomicko - správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Z počtu přihlášených zájemců fakulta přijímá jen 25 procent zájemců. Více jisti si naopak mohou být mladí lidé při přijímačkách na Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity. Uspěje zde polovina uchazečů. Zhruba dvě třetiny zájemců pak mají šanci uspět v konkurenčním boji na ostravské ekonomické fakultě.

Na brněnské ekonomické fakultě mají sice studenti nejmenší šanci na přijetí, pokud však náročnými přijímacími zkouškami projdou, zpravidla se i ke studiu závazně zapíší a nemíří studovat na jinou školu. Nejvíce mladých doktorandů si v přepočtu na celkový počet studentů fakulty vychovává opět brněnská ekonomika, nejméně pak ekonomika v Pardubicích.

Mladí docenti a profesoři nejvíce bádají v Brně a na Fakultě financí a účetnictví VŠE. Pozadu s mladými akademiky nezůstává na 3. místě ani Ostrava. Naopak nejméně mladých akademiků má Podnikohospodářská fakulta VŠE.

 

Celkové výsledky

 

Související