Lidovci navrhnou sněmovně při projednávání návrhu novely ústavy, která by umožnila přímou volbu prezidenta, změnit počet poslanců z nynějších 200 na 199. Expertní jednání KDU-ČSL se ve středu také shodlo na tom, že vládní návrh změny volebního systému se pohybuje na hraně ústavnosti, protože by prý mohl ve vyhrocené situaci znamenat i desetiprocentní bonus pro vítěze, tedy 20 mandátů. O výsledcích jednání novináře informoval předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

O postoji lidovců k vládnímu návrhu, který před dvěma týdny kabinet schválil bez jejich souhlasu, bude vedení koalice jednat příští týden.

Lidovci: Diskutujme o spravedlivém systému

Vláda se přiklonila k takzvanému řeckému systému hlasování, který v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích, srovnatelných podle počtu obyvatel. Ve druhém se pak rozdělují neobsazené mandáty, které připadnou vítězi voleb. Tento bonus podle propočtů vlády obvykle dosahuje přibližně desítky mandátů.

Čtěte více:

Podle lidoveckých představ je potřeba diskutovat o skutečně spravedlivém volebním systému, který by v rámci koaliční dohody vyjadřoval skutečně uzavřené dohody. "Chceme, aby bonus pro vítěze byl v počtu do tří mandátů. Pokud má být dodržen princip spravedlivého a rovného vážení mandátů, nemůže to být počet vyšší," uvedl nedávno šéf lidoveckého sněmovního klubu Pavel Severa.

Příliš vysoký bonus pro vítěze plyne z vládou podporované metody i podle politologa Tomáše Lebedy. Nedávno řekl, že pak už nejde o poměrný volební systém. K tomu se podle něj pojí riziko nesouladu s ústavou. Tato takzvaná Hagenbach-Bischoffova metoda většinou podle vlády produkuje "plovoucí bonus" okolo deseti neobsazených mandátů, které by připadly vítězi.

Problémem je i počet krajů

Lebeda s tím ale nesouhlasí. "Bonus může být a pravděpodobně také bude větší než deset mandátů. V takovém případě se již podle v současné politologii respektovaného názoru nejedná o poměrný volební systém, protože bude tímto způsobem rozděleno více než pět procent mandátů," řekl.

Za další závažný problém považuje Lebeda vytvoření osmi sdružených krajů, s čímž řecká varianta také počítá. Ty by v rámci voleb zahrnovaly dva až tři kraje katastrální, do nichž by se přidělovaly mandáty podle výsledků sdruženého kraje. Politolog namítá, že tento jev může vést k nárůstu vnitrostranických bojů uvnitř sdružených krajů.

Související