Ministr obrany Martin Barták rozhodl o likvidaci plotu, který brání v přístupu na místo, kde má podle dohody s USA vyrůst radar amerického protiraketového deštníku. Podle mluvčího ministerstva už není oplocení na kótě 718 potřebné. Starosta Trokavce na Rokycansku Jan Neoral, jehož obec leží spolu s Míšovem nejblíže radarové lokalitě, rozhodnutí Bartáka přivítal.

"Demontáž oplocení proběhne v nejbližší době," dodal mluvčí Andrej Čírtek. Plot okolo kóty ve vojenském prostoru vyrostl loni v létě poté, co místo po šest týdnů na protest proti záměru umístit zde americký radar blokovali aktivisté hnutí Greenpeace. Na kótě dokonce vyhlásili svůj "stát". Nakonec je Vojenská policie vytlačila a prostor byl oplocen. S plotem ale nesouhlasili lidé z okolních obcí.

Podle Neorala, jenž patřil k nejhlasitějším odpůrcům radaru, se bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová dopustila "otřesné věci, když nechala místo ohradit". Například podle myslivců kvůli plotu uhynulo několik zvířat. Starostu nyní zajímá, kolik oplocení území stálo. "Vznesu dotaz, kdo to zaplatí," řekl ČTK.

Podepsané dohody sněmovna zatím neratifikovala

Vznik amerického radaru protiraketové obrany nyní podle všeho uvázl na mrtvém bodě. Podepsány jsou dvě základní smlouvy umožňující jeho vznik, neratifikovala je ale zatím Poslanecká sněmovna. Minulá koaliční vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS), jejíž ministři dokumenty podepsali, je nakonec z jednání sněmovny stáhla.

Také americká strana nyní celý plán ochrany před balistickými střelami přehodnocuje. "Míč je na americké straně hřiště," řekl v pátek ČTK se situací obeznámený český diplomat.

"Vláda radarového ticha"

Radarové téma podle všeho nehodlá rozehrávat ani nový úřednický kabinet premiéra Jana Fischera, který minulý týden Topolánkovu vládu z rozhodnutí významných politických stran nahradil. "Budeme vládou radarového ticha," popsal to jeden z jejích ministrů.

Když v lednu 2007 USA požádaly o umístění radaru v Brdech, obyvatele obcí kolem újezdu to nemile překvapilo a zaskočilo. Od začátku byli proti. Nejrychleji zareagovali právě v Trokavci a 17. března radar v referendu rozhodně odmítli. Ze 72 hlasujících bylo 71 proti. Následovala referenda či ankety ve většině brdských obcí sousedících s újezdem. Všechna hlasování byla jednoznačná - lidé radar rozhodně odmítli.

Vláda proto za radar obcím slíbila stovky milionů korun na zlepšení zaostalé infrastruktury. Z 22 brdských obcí, kterým byla pomoc určena, ale do počátku letošního dubna čerpalo dotace na projekty jen 12. Od státu dostaly 13,2 milionu Kč. Proti plánovanému vzniku radarové základny se ostře postavila nejen KSČM, ale také ČSSD, která je jednou ze stran dohody o ustavení nynějšího úřednického kabinetu.