Ceny ropy by mohly do dvou tří let přesáhnout maximum z loňského roku, kdy činily téměř 150 dolarů za barel, pokud ropný sektor nezačne investovat do projektů na rozšíření produkce. Na schůzce ministrů energetiky zemí G8 v Římě to v pondělí řekl saúdskoarabský ministr ropného průmyslu Alí Ibráhím Nuajmí. Agentuře Reuters sdělil, že ropný průmysl je sice vystaven nestálé poptávce a nízkým cenám, ale to jsou prý známky současné ekonomické krize, nikoli budoucího vývoje.
"Soustředíme se na dlouhodobý vývoj, než abychom se obávali nestálostí krátkodobých podmínek," řekl Nuajmí, jehož země je největším vývozcem ropy na světě. "Jestliže ostatní ale nezačnou investovat podobně (jako Saúdská Arábie) do projektů na rozšíření produkce, za dva tři roky bychom mohli být svědky podobného nebo horšího zvýšení cen, než jsme viděli v roce 2008," dodal.
Nízké ceny a slabá poptávka po ropě v poslední době odrazovaly od energetických projektů, se kterými jsou spojeny vysoké náklady. Energetická politika podporující rychlý posun od ropy k nevyzkoušeným alternativám podle Nuajmího přináší navíc nejistotu a značné investiční riziko. Nejasná energetická politika by mohla situaci kolem nedostatku investic ještě zhoršit, dodal ministr.
Ceny ropy za rok klesly z rekordních výšin
Země bohaté na ropu v blízkovýchodním regionu, spoléhají silně na příjmy z vývozu ropy, kterými udržují rovnováhu svých veřejných financí. Nyní tyto země ale negativně ovlivnila nízká cena ropy a omezení těžby. Výrazný propad cen ropy přivedl blízkovýchodní vývozce do problémů a donutil je k deficitnímu hospodaření.
Například Kuvajt vynaložil na veřejné výdaje v prvním čtvrtletí 6,31 miliardy dínárů (zhruba 436,3 miliardy korun) proti 2,4 miliardy dínárů (166 miliard korun) ve stejném období loni.
Tržby Kuvajtu z vývozu ropy přitom klesly v prvním čtvrtletí letošního roku o 55 procent, zatímco státní výdaje země stouply o 165 procent. V prvním čtvrtletí letošního roku vydělal Kuvajt na vývozu ropy 2,3 miliardy kuvajtských dínárů (asi 150 miliard korun). Před rokem dosáhly jeho tržby během stejného období 5,1 miliardy dínárů. Podle posledních ukazatelů činí tržby z ropy 89,5 procenta příjmů Kuvajtu.
Ceny ropy se v květnu vyšplhaly přes 60 dolarů za barel, v letošním roce však již stál barel ropy i méně než 40 dolarů. Loni v červenci přitom dosahovala téměř 150 dolarů. V případě, že by současná cena vydržela dlouhodobě, dokázala by většina blízkovýchodních vývozců své rozpočty vyrovnat.
Odběratelské a dodavatelské země podle Nuajmího musí spolupracovat, aby zlepšily transparentnost ropných trhů. Zároveň prý musí zvážit, jestli je na místě poskytnout vládám širší kompetence při regulaci ropných trhů
