Prezident Václav Klaus ve středu jmenoval 39 soudců a soudkyň. Na Pražském hradě složili slavnostní přísahu. Byl mezi nimi také náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král, který bude působit na Vrchním soudě v Praze.

Klaus ale dodržel i jednu kontroverzní tradici. Mezi novými soudci totiž stále není bývalý justiční čekatel a nyní advokát Petr Langer. O jeho případném jmenování měl přitom Klaus podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z loňského května bez otálení rozhodnout.

"Vláda připouští, že justice je neklidná," řekl Klaus novým soudcům. Úkolem každého z nově jmenovaných podle prezidenta bude, aby se s tímto tvrzením "nějakým racionálním způsobem vyrovnal".

Nejvíce soudců po středečním jmenování posílí okresní a obvodní soudy, kam míří více než tři desítky soudců. Například jedna soudkyně půjde na Nejvyšší správní soud, noví soudci budou též na krajských soudech.

Peripetie s Klausem 

V Česku je oproti srovnatelným zemím neobvykle mnoho soudců, vedle rozhodování případů totiž musí řešit i řadu úkonů v administrativě. Loni bylo v české justici 3063 soudců, zatímco například Portugalsko má kolem 1200 soudců.

Klausův postup při jmenování soudců vzbudil pozornost před čtyřmi lety. Tehdy prezident odmítl jmenovat tři desítky soudních čekatelů s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal kritiku ze strany ministerstva spravedlnosti i soudů. Někteří neúspěšní čekatelé se obrátili na soudy.

V případě Langra dokonce pražský městský soud Klausovi před téměř dvěma lety uložil, že ho do šesti měsíců musí jmenovat soudcem, nebo musí řádně zdůvodnit své rozhodnutí. Prezident se však s tímto verdiktem nespokojil a podal stížnost k NSS. Ten ji zamítl. Langer loni oznámil, že odchází do advokacie. Boj o pozici soudce ale nevzdal, znovu Klause zažaloval u městského soudu.

Jmenování soudců je podle Ústavy ČR jednou z pravomocí hlavy státu, které vyžadují spolupodpis předsedy vlády či jiného člena kabinetu. Teprve poté může prezident nové soudce jmenovat.

Související