Mirek Topolánek se vrací do pozice lídra české politiky. ODS v eurovolbách rozdrtila sociální demokraty o devět procent a vyhrála s výjimkou Olomouckého kraje i ve všech českých regionech. Takovouhle „modrou tsunami" ODS, které její tajné průzkumy ještě před třemi měsíci ukazovaly prohru v eurovolbách o osm procent, nečekal vůbec nikdo.

Šéf ODS tak dokázal, že je i po loňském totálním propadáku v krajských volbách znovu schopný porazit Jiřího Paroubka. Což je pro sebedůvěru ODS čtyři měsíce před volbami do sněmovny zpráva k nezaplacení. „Voliči nám dali naději i pro podzimní volby," zářil po vyhlášení výsledků Topolánek.

Topolánkovi pomohla k vítězství hlavně dobře zvládnutá první polovina českého předsednictví, ve kterém se prezentoval jako respektovaný přítel Nicolase Sarkozyho, Angely Merkelové nebo Gordona Browna. ODS výrazně prospěl i fakt, že Topolánek spolu s Janem Zahradilem dosadili na evropskou kandidátku velmi populárního Evžena Tošenovského, který dokázal pro ODS vyhrát klíčovou bitvu o Moravskoslezský kraj, kde měla jasně dominovat ČSSD.

Pád vlády i vajíčková revolta

Nejvíc ale Topolánkovi k návratu na vrchol pomohl Jiří Paroubek. Nejdřív tím, že v průběhu předsednictví svrhl Topolánkovu vládu, což naštvalo nerozhodnuté voliče ODS natolik, že to chtěli Paroubkovi vrátit a k volbám přišli. „Spočítat" to přišli Paroubkovi hlavně voliči ve velkých městech a především v Praze, kde ODS porazila sociální demokraty o víc než 25 procent. Což je úplně stejný rozdíl jako při volbách do sněmovny v roce 2006.

Paroubek navíc svržením Topolánka ztratil opoziční bonus, který měl před loňskými krajskými volbami. Tehdy mohl Paroubek velmi úspěšně své voliče varovat před tím, že Topolánek zavede školné a zprivatizuje důchodový nebo zdravotní systém. Jenže ve chvíli, kdy Topolánek už ve Strakově akademii už měsíc nesedí, už tahle strategie nemohla zabrat.

Ukázalo se, že přimět tradiční voliče k účasti v eurovolbách je pro sociální demokraty prakticky neřešitelný problém, kde nepomůže ani sázka na celostátní témata. Tradiční voliči ČSSD velmi dobře vědí, že europoslanci o jejich platech, sociálních dávkách a důchodech nerozhodují - a zůstali doma.„Příčinou naší prohry je nízká volební účast. Věděli jsme, že při volebním výsledku mezi 35 a 40 procenty bychom mohli ve volbách vyhrát. Pro naše voliče jsou ale volby do Evropského parlamentu volbami třetího řádu. A to jsme nedokázali změnit," přiznal otevřeně těsně po sečtení hlasů Paroubek.

Vizitky nových europoslanců najdete ZDE

Paroubkovi také uškodila i vajíčková válka, kterou proti němu rozpoutali mladí lidé. Házení vajíček na politické protivníky je sice potřeba jednoznačně odmítnout, pravdou ale je, že si za propuknutí „vajíčkové hysterie" může Paroubek tak trochu sám. Kdyby po prvním hozeném vajíčku v Kolíně celou věc s nadhledem shodil, tak by proti sobě skoro jistě tak velkou část mladých lidí nepopudil. Jenže Paroubek zareagoval přesně opačně. A podrážděná reakce přiměla část mladých lidí, aby šla volit proti Paroubkovi.

Teď to rozjedu naplno

Přesto není pro Paroubka zisk necelých 22,4 procenta hlasů neúspěch. Před pěti lety dostali sociální demokraté v historicky prvních evropských volbách jen 8,8 procenta a kvůli nejhoršímu výsledku ČSSD od roku 1992 muset tehdy odstoupit z postu šéfa strany i premiéra Vladimír Špidla. Paroubek teď získal víc než dvakrát tolik, což mu u spolustraníků nemůže uškodit. Navíc s ODS prohrál díky milosrdné volební matematice na mandáty jen sedm ku devíti.

Ještě důležitější ale pro Paroubka je, že mu neúspěch v eurovolbách může čtyři měsíce před mnohem důležitějšími volbami do sněmovny pomoci při burcování jeho tradičních voličů. ČSSD může podobně jako před loňskými krajskými volbami úspěšně vsadit na varování před reálným „nebezpečím" návratu Mirka Topolánka k moci. Paroubek může poukazovat na to, že kdyby dopadly volby do sněmovny stejně jako eurovolby, dal by Topolánek s lidovci dohromady pohodlnou většinu.

To nejdůležitější ale pro Paroubka je, že v říjnu při volbách do sněmovny o výši platů, důchodů i nejrůznějších sociálních dávek opravdu půjde. Loňské krajské volby ukázaly, že právě slibování sociálních jistot je Paroubkova velmi silná stránka, která ve spíše levicové české společnosti prostě funguje. Rozhodně mnohem lépe, než Topolánkovy apely na rozpočtovou disciplínu. „Volby do Poslanecké sněmovny budou jiné. Tematicky, ale také účastí voličů. Prohra dnes bude výhrou zítra," prohlašuje už dnes sebevědomě Paroubek.

 

Zelení mizí z politiky

Volby také jednoznačně ukázaly, že Strana zelených velmi rychle mizí z mapy české politiky. Její dvě procenta až příliš připomínají výsledek Unie svobody z roku 2004, která tehdy v eurovolbách dostala 1,7 procenta. Martin Bursík se bude muset rozhodnout: Buď nechá Stranu zelených pomalu zaniknout, nebo se může zkusit spojit s některou z menších stran (například s nově vznikající stranou Miroslava Kalouska) a zelené zachránit. Je sice logické, že Martin Bursík hned po volebním propadáku nabídl svou funkci k dispozici. Problém je, že ho prakticky nemá kdo nahradit.

Naopak lidovecký zisk 7,65 procenta hlasů ukázal, že pokud KDU-ČSL nabídne silné a důvěryhodné kandidáty, můžou v české politice ještě nějaký ten rok přežít.

Všechny ostatní menší strany velmi tvrdě doplatily na svou roztříštěnost, díky níž propadlo skoro 25 procent hlasů. A to je dvakrát tolik než při eurovolbách před pěti lety. Kdyby se například před volbami spojily tři euroskeptická uskupení Suverenita, Libertas a Strana svobodných občanů a jejich lídři si to „rozdali" na preferenční hlasy, mohli euroskeptici získat přes šest procent hlasů a jednoho europoslance. Jenže se dohodnout nedokázaly.

Peníze dostane i Cibulka

Prakticky stejná slova platí i pro roztříštěnost malých proevropských stran. Pokud by společně kandidovala Evropská demokratická strana Jany Hybáškové, SNK ED, jejímž lídrem byl David Macek, s některými dalšími proevropskými stranami, jako jsou například Starostové a nezávislí, tak by pravděpodobně do europarlamentu také „protlačily" aspoň jednoho poslance. Takhle si můžou zhojit rány snad jen tím, že dostanou státní příspěvek za jedno procento získaných hlasů.

Na státní příspěvek 30 korun za jeden hlas si tak kromě ODS, ČSSD, komunistů a lidovců sáhne i dalších devět menších stran. Jedinou výjimkou pravděpodobně bude extremistická Dělnická strana, která by sice měla mít na příspěvek nárok, ale dodala do sněmovny neúplnou výroční zprávu. Právě to je přitom jedna z podmínek, která je nutná pro vyplacení příspěvku. Státní příspěvek (víc než 700 tisíc) naopak dostane Pravý blok Petra Cibulky, který tak bude mít dost peněz na to, aby dál bojoval za „odvolatelnost politiků, nízké daně, vyrovnaný rozpočet a minimalizaci byrokracie". 

 


Vizitky zvolených europoslanců

Občanská demokratická strana

Milan Cabrnoch (46) - poslanec Evropského parlamentu (EP). Vystudoval fakultu dětského lékařství pražské Univerzity Karlovy. Členem ODS je od roku 1995. V letech 1998 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny. V letech 1994 až 1998 působil na ministerstvu zdravotnictví, nejprve byl ředitelem odboru a později náměstkem.

Andrea Češková (37) - advokátka se zaměřením na daňové a finanční poradenství a zastupitelka městské části Praha 5. Vystudovala práva na Univerzitě Karlově v Praze. Členkou ODS je od roku 1998.

Hynek Fajmon (41) - poslanec Evropského parlamentu. Vystudoval historii na filozofické fakultě pražské Univerzity Karlovy. Členem ODS je od roku 1991. V minulosti byl mimo jiné starostou Lysé nad Labem. V letech 2001 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny.

Edvard Kožušník (38) - ředitel sekretariátu předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Má středoškolské vzdělání, v současnosti studuje vysokou školu. Je členem ODS. Je vedoucím projektu eStat.cz (efektivní stát).

Miroslav Ouzký (50) - poslanec Evropského parlamentu, předseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EP. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Členem ODS je od roku 1991. V letech 1998 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny.

Ivo Strejček (47) - poslanec Evropského parlamentu. Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Členem ODS je od roku 1992. V minulosti byl mimo jiné poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (2002-04).

Evžen Tošenovský (53) - poradce generálního ředitele společnosti VÍTKOVICE HOLDING, bývalý hejtman Moravskoslezského kraje (2000-08). Vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. Do ODS vstoupil hned po jejím vzniku v roce 1991. V roce 1993 byl zvolen ostravským primátorem. V čele města vydržel až do krajských voleb roku 2000, po nichž se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje.

Oldřich Vlasák (53) - poslanec Evropského parlamentu. Vystudoval fakultu strojního inženýrství na ČVUT v Praze, specializace životní prostředí. Členem ODS je od roku 1991. V letech 1998-2004 byl primátorem Hradce Králové. Od roku 2001 je předsedou Svazu měst a obcí.

Jan Zahradil (46) - poslanec Evropského parlamentu. Vystudoval obor technologie vody a životního prostředí na pražské VŠCHT. Členem ODS je od roku 1991, v minulosti byl i místopředsedou strany a stínovým ministrem zahraničí ODS. V letech 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, v letech 1998 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny.

ČSSD

Zuzana Brzobohatá (46) - členka Poslanecké sněmovny a zastupitelka Jihomoravského kraje. Vystudovala Elektrotechnickou fakultu VUT Brno. Pracovala mimo jiné jako projektantka a pedagožka. V letech 2002-2006 byla ředitelkou kabinetu ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) a v období 2006 až 2008 byla místostarostkou Tišnova. V ČSSD je od roku 1998.

Robert Dušek (42) - člen Poslanecké sněmovny. Pracoval jako manažer státního podniku Diamo. Od letošního ledna je předsedou krajské organizace ČSSD v Libereckém kraji, předtím byl místopředsedou. V červnu 2006 byl zvolen poslancem za Liberecký kraj.

Richard Falbr (68)
- poslanec Evropského parlamentu. Vystudoval obchodní akademii a právnickou fakultu. Pracoval v podnicích zahraničního obchodu, učil jazyky na škole ministerstva vnitra a od roku 1969 byl zaměstnán v aparátu odborových organizací. Byl členem komunistické strany (1968-1971). V období 1994 až 2002 byl předsedou odborové centrály ČMKOS. V roce 1996 byl zvolen senátorem, mandátu se vzdal po zvolení do EP v roce 2004.

Jiří Havel (51) - vysokoškolský pedagog. Vystudoval politickou ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze (1982). Od začátku 90. let působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od září 1999 do března 2000 byl prvním místopředsedou výkonného výboru Fondu národního majetku, poté do dubna 2001 fond vedl. Od července 2005 do ledna 2006 zasedal v čele dozorčí rady společnosti ČEZ. Od ledna do září 2006 byl místopředsedou pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka (ČSSD), v současnosti je stínovým ministrem školství ČSSD. Před listopadem 1989 byl členem KSČ, v ČSSD je od roku 1997.

Pavel Poc (45) - jednatel společnosti. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Byl místostarostou Mariánských Lázní. Členem ČSSD je od roku 1997, je předsedou krajské organizace strany v Karlovarském kraji.

Libor Rouček (54) - poslanec Evropského parlamentu. V roce 1977 emigroval do Rakouska, kde vystudoval Vídeňskou univerzitu (specializace na mezinárodní vztahy). Mimo jiné pracoval v ústředí Socialistické strany Rakouska, vyučoval na univerzitě v Sydney a byl redaktorem Hlasu Ameriky. Po roce 1990 se podílel na tvorbě zahraniční politiky ČSSD. V roce 1998 se na čtyři roky stal mluvčím vlády Miloše Zemana (ČSSD). V červnu 2002 se stal poslancem, mandátu se vzdal v roce 2004 po zvolení do EP.

Olga Sehnalová (40) - lékařka. Vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity Brno. Pracuje v kroměřížské nemocnici na oddělení intenzivní medicíny. V letech 1998 až 2002 byla místostarostkou Kroměříže.

KSČM

Jaromír Kohlíček (56) - poslanec EP, je rovněž členem zastupitelstva města Teplice. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Téměř 20 let pracoval v různých funkcích v podniku Sklounion Teplice, poté byl ředitelem oceláren Promet Kladno. V letech 1998 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny. V letech 1995 až 1998 byl členem Ústředního výboru KSČM.

Jiří Maštálka (53)
- poslanec EP od července 2004 (prozatímní mandát měl již od května 2004). Vystudoval medicínu na lékařských institutech ve Volgogradu a v Kyjevě, působil na první interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni jako kardiolog. V letech 1996 až 2004 byl třikrát zvolen do Poslanecké sněmovny. Od roku 1977 je v komunistické straně, v květnu 2008 se stal místopředsedou strany pro zahraniční politiku a evropskou integraci.

Miloslav Ransdorf (56)
- poslanec EP. Je místopředsedou frakce sjednocené levice (GUE/NGL) a místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Prozatímním poslancem EP byl již od května 2004. V období 1996 až 2004 byl členem Poslanecké sněmovny, kde působil jako místopředseda zahraničního výboru a člen výboru pro evropskou integraci. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Členem komunistické strany je od roku 1972, v letech 1993 až 2004 byl místopředsedou strany a v květnu 2004 neúspěšně kandidoval na předsedu KSČM.

Vladimír Remek (60; nestraník za KSČM) - poslanec EP, kde působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a výboru pro dopravu a cestovní ruch. Vystudoval vojenskou leteckou akademii v Sovětském svazu. V armádě prošel od roku 1970 funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize. V roce 1978 se stal prvním československým kosmonautem. Z armády odešel v roce 1995 jako ředitel Muzea letectví a kosmonautiky. Poté byl generálním ředitelem společného podniku ČZ-Turbo-GAZ v Rusku a od roku 2002 vedoucí obchodně ekonomického úseku českého velvyslanectví v Moskvě. V KSČ byl do roku 1990 (jako voják musel členství ukončit).

KDU-ČSL

Jan Březina (55) - poslanec EP. Vystudoval vysokou školu báňskou, pracoval jako geolog. V letech 1995 až 1997 byl zástupcem starosty města Uničov, v letech 1997 až 2000 byl přednostou Okresního úřadu Olomouc, od prosince 2000 do zvolení do EP v roce 2004 byl hejtmanem Olomouckého kraje. Členem KDU-ČSL je od roku 1990. Na nedávném sjezdu KDU-ČSL neúspěšně kandidoval na předsedu strany.

Zuzana Roithová (56) - poslankyně EP, kde je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Předtím zasedala v Senátu, do něhož byla zvolena v roce 1998 jako bezpartijní. Členkou KDU-ČSL se stala v roce 1999 a v letech 2001-2003 byla její místopředsedkyní. Od ledna 1998 byla půl roku ministryní zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského. Jako absolventka medicíny byla například ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze či pražské Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Související