Překvapení v podobě postupu některé z menších stran do Evropského parlamentu se letos v Česku narozdíl od doby před pěti lety nekonalo. Do europarlamentu se dostaly jen zavedené formace domácí politické scény - ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

Nejblíže pětiprocentní hranici byla koalice Suverenita s lídryní kandidátky Janou Bobošíkovou. Ta měla smůlu hned několikanásobnou. Sama se totiž v počtu získaných preferenčních hlasů od voličů umístila na celkovém sedmém místě. Ani to jí však nestačilo k tom, aby se dostala mezi 22 vyvolených Čechů, kteří zasednou do lavic Evropského parlamantu. 

Mezi prvními deseti nejvíce "kroužkovanými" kandidáty je Bobošíková spolu s Jaroslavem Zvěřinou z ODS jedinou osobou, která se do Bruselu nedostala.

Dvakrát více hlasů než Březina

Bobošíková od voličů získala 42.730 hlasů. Je to téměř dvojnásobek toho, co získala dvojka kandidátky KDU-ČSL Jan Březina a srovnatelný počet hlasů s dvojkou kandidátky ČSSD Richardem Falbrem.

Do voleb Bobošíková vstupovala jako důsledný kritik Lisabonské smlouvy. Podobný bod programu měla i Strana svobodných občanů a hnutí Libertas.cz.

Stejně jako trojice zelených stran se ale ani nikdo z kritiků Lisabonu do europarlamentu nedostal. Potvrdily se tak prognózy politologů, podle nichž si tyto strany mohly vzájemně "uzmout" voliče.

Euroskeptickým stranám v předvolebním on-line rozhovoru nevěřil ani Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. "Osobně zatím v české společnosti nevidím dostatečně velký segment voličů, kteří by svou volbu založili primárně na "rezervovaném" vztahu k evropské integraci. Volební chování českých voličů je formováno převážně zcela jinými faktory," řekl Lebeda minulý týden v předvolebním on-line rozhovoru na serveru iHNed.cz.

Bobošíková se tak teď může plně soustředit na svou další aktivitu. Kandiduje totiž do na post generální ředitelky České televize. Ve výběrovém řízení postoupila mezi pětici finalistů, z nichž Rada ČT 15. července vybere vítěze.