Každý šestý člověk na světě trpí hladem a nikdy předtím na tom Země nebyla hůř, uvádí Organizace pro výživu a zemědělství ve svojí zprávě o stavu globální ekonomiky.

Oproti loňsku přitom počet hladovějících vzrostl o 100 milionů a podle generálního ředitele FAO Jacquese Dioufa "představuje tato němá hladová krize vážnou hrozbu pro světový mír a bezpečnost".

Stoupající počet lidí, kteří trpí hladem, je podle FAO dalším z důsledků světové hospodářské recese a zároveň neustále vysoké ceny obilovin, kterou způsobila potravinová krize v letech 2006 až 2008.

Pouze polovina z miliardy podvyživených lidí přitom žije v rozvojových zemích, Asie je na tom hůř než Afrika. Hladem trpí 642 milionů lidí v asijské a tichomořské oblasti a 265 milionů v subsaharské Africe.

"Musíme přijmout rychlá a úplná opatření k vymýcení hladu," vyzval Diouf. FAO v minulosti přijala tzv. úděl tisíciletí, ve kterém se zavázala stlačit počet hladovějících pod 420 milionů.

Nejzazším termínem měl být rok 2015. Zatímco v 80. a polovině 90. let se světu dařilo proti podvýživě bojovat, od té doby jsou "hladová čísla" neustále na vzestupu.

Rostoucí podvýživa přitom není důsledkem nedostatku potravin. FAO předpovídá v roce 2009 silnou sklizeň obilovin, jen nepatrně nižší než 2,3 miliardy tun z loňského roku.

Jenže i přesto, že ceny potravin od poloviny loňského roku klesaly, v historickém srovnání jsou stále přemrštěné. Na konci roku 2008 byly ceny základních potravin o čtvrtinu vyšší, než v roce 2006.