Radnice ve Vrchlabí na Trutnovsku v těchto dnech odložila projednávání případu umělecké skupiny Ztohoven, jejíž členové se nabourali do vysílání České televize se simulovaným atomovým výbuchem v Černém Dole.

Úředníci ze spisu nezjistili, že by šlo o přestupek a členům skupiny neuložili žádný trest.

Pokud by úředníci dospěli k tomu, že se přestupek stal, mohli členům skupiny uložit pokutu. Tak se ale nestalo.

Skupina Ztohoven se do vysílání pořadu ČT Panorama nabourala v červnu 2007, její členové poté zveřejnili manifest, ve kterém uvedli, že svým činem chtěli upozornit na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět jako takový. Také uvedli, že nechtěli vyvolat paniku ani poškodit televizní vysílání.

Policie sedm členů skupiny obvinila v srpnu 2007 z trestného činu šíření poplašné zprávy. V roce 2008 Okresní soud v Trutnově dospěl k závěru, že o trestný čin nešlo a umělce zprostil obžaloby. Hradecký krajský soud však následně verdikt zrušil. Letos v únoru proto okresní soud čin posuzoval znovu, přičemž tentokrát jej vyhodnotil jako přestupek. Projednat jej měla trutnovská radnice, ta kauzu však předala místně příslušnému úřadu ve Vrchlabí.

Mystifikace á la Ztohoven

Za obrazovou montáž jaderného výbuchu získala skupina Ztohoven v prosinci 2007 Cenu NG 333, kterou mladým umělcům uděluje Národní galerie v Praze.

Nebyla to první mystifikační akce této party. Před časem například vyměnila skla na padesáti pražských semaforech, za což byla jednomu z výtvarníků této skupiny udělena šedesátitisícová pokuta.

V listopadu 2003 zase členové Ztohoven umístili do reklamních skříní pražského metra bílé plakáty s velkým obráceným otazníkem, kterými chtěli protestovat proti všudypřítomné reklamě.

Související