Ničivé povodně s sebou vzaly 12 lidských životů a zničily majetek za sta miliony korun. Byli lidé varováni včas? Jak se stát stará o to, aby kvůli povodním neumírali lidé?

Na Vaše otázky odpovídal Pavel Punčochář, vrchní ředitel vodního hospodářství na Ministerstvu zemědělství.

Diskuse je moderována, dotazy se zobrazují se zpožděním.

Online rozhovor

Opačné řazeníObnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, protrhla se Kacabaja? děkuji
Punčochář
Dobrý den, prosím řekněte kde a jaká nádrž to je.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak vnímáte srovnání těchto povodní s těmi předchozími, lze to vůbec srovnávat nebo to je relativní?
Punčochář
Dobrý den, srovnání lze pouze s povodní 1998 na Rychnovsku. Byla to také lokální velká dešťová srážka v krátké době, následována extrémnímy odtoky. Rovněž přišli o život občané v domech kolem menších vodních toků.Ostatní povodně byly způsobey dlohotrvajícím deštěm na velké území a opakováním takové situace. V roce 2006 šlo o výjimečný případ - Povodeň způsobená rychlým táním sněhu, jehož množství ve středních polohách bylo neobvyklé.
Čtenářský dotaz
Kde se stala chyba - těch povodní bylo už tolik a stejně znovu dochází k úmrtím a obrovským škodám...
Punčochář
Dobrý den, povodně jsou přírodní jev způsobený buď přívalem velkého objevu srážek na menší území (letošní případ) a nebo delší srážkovou činností na velké plochy území. Nejde o chybu jde o to, že velký objem srážek v krátkém časovém sledu krajina nezadrží dostatečně a následuje rychlý odtok vody. Současná situace je výsledkem vývoje počasí kdy se srážkové mraky nad Evropou udržují po několik dní a nejde o přechod nějaké souvislé fronty, těmto tzv. bleskovým povodním se prakticky zabránit nedá, jediná možnost prevence obyvatel je včasné varování. V bouřkových epizodách se však mnohdy jedná o hodiny a tak ani racionální předání inf. není dobře možné zajistit, zejména v nočních hodinách, takže o chybě nelze mluvit.
Čtenářský dotaz
Omluva-Kacabaja, obec Hostašovice, u Val. Mez. Svědci píší, že přišla rychlá vlna - tu způsobí jen protržená vodní nádrž. Před tím se ovšem utéct nedá. děkuji.
Punčochář
Z dispečinku Státního podniku Povodí Moravy žádná hlášení o protržení hrází u stávajících nádrží nedošlo. V dané lokalitě však za méně než hodinu spadlo 40 mm vody ze srážek což způsobilo extrémně rychlý odtok a vznik určité vlny, která mohla připomínat poruchu rybníků nebo nádrží. Pokud spadnou taková množství v krátkém intervalu, např. v Povodí Odry 122mm za 2hod. vznikají skutečně přívalové vlny následkem rychlého odtoku v kopcovitém terénu.
Čtenářský dotaz
Dobry den chtel jsem se zeptat jak je mozne ze jeste 10 let od prvnich povodni jeste nejsou dokonceny protipovodnova opatreni . Existuje neco jako okamzita vystraha , nebo nalehave upozorneni , prece neni mozne kdyz 3 dny intenzivne prsi nevarovat lidi a nepripravit obce na mozne nebezpeci. Chapu ze kdyz se protrhne hraz tak se neda nic delat , ale myslim si ze za 2 az 3 dny se toho da uedlat dost zvlaste kdyz mame profesionalni armadu
Punčochář
Protipovodňová opatření na drobných vodních tocích nelze realizovat naprosto plošně všude, máme 60tis. km drobných vodních toků, protipovodňová opatření jsou realizována v programech MZe a jejich realizace je často zpomalena vypořádáním majetkových poměrů s vlastníky pozemků v dotčených lokalitách. Varování ve správách ČHMU jsou pravidelně součástí předpovědi počasí, navíc majitelé PC s dostupným internetem se mohou o vývoji průtoků a srážek dozvídat průběžně na adrese www.voda.gov.cz i na stránkách ČHMU. Ovšem bouřkové situace a extrémní lokální srážkové epizody nelze přesně lokalizovat dostačně v předstihu a jediná šance je, aby obyvatelé v ohrožených regionech s nemovitostmi poblíž vodních toků v podstatě předvídali možnost takové povodňové situace. Bohužel vývoj počasí nad Evropou se na několik dnů stabilizoval s výskytem takových lokálních srážek, které v podstatě bloudí nad územím ČR. Proto v předpověďi je uveden možný výskyt lokálních silných dešťových srážek a bouřek.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, dokážete říct jakou měrou se na vzniku těchto záplav podílela regulace toků(narovnávání a betonování koryt řek)? Děkuji za odpověď.
Punčochář
Dobrý den, u tak vysokých srážkových úhrnů je podíl změn koryt zanedbatelný, ten se projevuje při srážkách výrazně menších a nebo s výskytem 12-24hod a jde spíše o rychlejší průtok než o vznik příval. povodní v nejpostiženějších místech spadlo za méně než hodinu 40mm srážek v Popoví Odry 122 mm za 2hod, takový přísun vody krajina zadržet nemůže, dochází k povrchovému odtoku s následkem povodňových situací ve vodních tocích.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Nepomohlo by od státu komplexní řešení osvětou povodňemi ohrožených oblastí, byť i málo? Aby obyvatelé věděli sami co mají dělat, jak reagovat, školení obce, seznámení občanů s hyrologickou a geografickou sitaucí, možnosti úniku, apod.
Punčochář
dobrý den, samozřejmě informací není nikdy dost, nicméně každá obec podél vodního toku v ohrožených lokalitách musí mít povodňový plán, majitelé objektu vlastní povodňové plány a čas od času si prověřit zda jmse na povodňové situace připraveni, problém je řada povodní se vyskytuje nepravidelně, často s velkým časovým odstupem a v mezidobí pozornost obyvatel klesá. To platí zejména o výskytu podvoní v místech, kde 50 i více let žádná povodeň nebyla. Současný výskyt lokálních extrém. srážkových úhrnů během krátké doby nebyl v minulosti příliš častý a proto veřejnost reaguje překvapením. Bohužel pokud by se naplnily scénáře vývoje počasí následkem změny klimatu pak takových situací s extrémy může přibývat a nejen to nešlo by jen o povodňové situace, ale o neméně významné sucho.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, byli lidé varováni včas?
Punčochář
Dobrý den, varování obyvatel vychází z celkové předpovědi počasí, konkrétní místa a lokality při výskytech takto ohraničených bouřkových a srážkových úhrnů, prakticky nelze zajistit. Jde o varování v nejlepším případě regionů a to ze zpráv ČHMU i v rámci obecné předpovědi je všem dostupné. Spíše jde o to, aby obyv. z okolí vodních toků a z území kde je záplavové území známé byli průběžně připraveni, že taková situace může nastat. Obce podél vodních toků mají za povinnost ze zákona zpracovat povodňové plány, udržovat je a kontrolovat jejich připravenost, totéž platí pro majitele nemovitostí a objektů v záplav. územích a podél vodních toků. je zřejmé, že přívaly s následkem povod. situací u drobných vodních toků nebyly dosud tak časté, nicméně pro několik příštích dnů a pravděpodobně i let s tím musíme počítat.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, nemyslíte že vhodným způsobem péče o krajinu by šlo podobným rychlým povodním na horních tocích řek zabránit nebo alespoň omezit jejich sílu? Vzhledem ke změnám v minulých letech (vysazování monokulturních lesů, rozorávání mezí, nevhodný způsob orby po svahu, napřimování toků, drenážování atd.) bych řekl, že krajina z velké části ztratila retenční schopnost a voda která spadne okamžitě stéká a není zadržována. Samozřejmě netvrdím že by se bleskovým povodním takto zamezilo, ale myslím že by se dal značně omezit jejich dopad.
Punčochář
dobrý den, jistě takové omezení lze očekávat u standartních srážkových situací, nicméně pro extrém. srážkové úhrny po kterých následují bleskové povodně v horních úsecích vodních toků a nebo extrém. povodňové situace u významných vodních toků je stav využívání území zanedbatelným faktorem. Svědčí o tom historické záznamy povodní v době kdy využití krajiny a její změny byly prakticky nepatrné.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, rád bych se zeptal na problematiku letních stanových táborů a povodní. Povodí Vltavy nás již po sunulo z našeho táborového místa o kus výše cca o 2 výškové metry. Nyní trvá na tom abychom se odstěhovali 60 m od řeky, kvůli aktivní zóně. Přijde mi, že dotčená zóna nezohledňuje tvar terénu, neboť místo kde táboříme je terasa cca 4 metry nad hladinou klidné vody, ale je blíže než dotčených 60 metrů. Mám dojem, že pracovníci povodí se nás snaží z lokality vystrnadit (Minulý rok se chlubili, že zavřeli už 8 táborů.) Jejich podmínky pro povolení stavby tábora jsou každý rok přísnější. Jsou aktivní zóny stanovovány podle vzdálenosti od vodoteče, nebo v závislosti na výšce terénu. Děkuji za odpověď
Punčochář
dobrý den, obávám se, že nemáte pravdu, pracovníci ze S. Podniků Povodí dobře vědí co znamená předběžná opatrnost, nechtějte zažít situaci, kdy vás v noci překvapí příval srážek , které v několika hodinách vytvoří odvodňovou vlnu, tak silnou, že smtete celý tábor a budete bojovat o životy táborníků. Prosím odstěhujte se zavčas, neopatrností přišlo o život již několik lidí při povodní v roce 2002. Moje doporučení je jasné stěhujte ihned.
Čtenářský dotaz
V povodí řeky Moravy (po soutok s Dyjí) se od povodní 1997 neudělalo téměř nic - myslím tím suché poldry, přehrady a pod. Neexistuje tu prakticky jediná trochu větší přehrada... V čem je problém? Děkuji.
Punčochář
Dobrý den, s přehradami je problém velmi průhledný: ochránci život prostředí včetně stanovisek zástupců ministerstva život. prostředí jsou zásadně proti výstavbě jakékoliv přehrady. Rozhodnutí o výstavbě ochranné nádrže na řece Opavě v Nových Heřminovech se připravovalo 12let a realizace začne až za dalších 7let a to je jediná přehrada s velmi jasnými efekty, kterou se snad podaří realizovat jako prevenci před povodněmi. Poněkud vstřícnější je přístup k suchým nádržím (poldrům), kde však narážíme namejtkoprávní vypořádání dotčených pozemků, vlastníci nechtějí tyto pozemky nechat využít k rozlivům a snad teprve novela vodního zákona z loňského roku umožní situaci řešit, jednak vyvlsatněním pozemků pod stavbami a jednak úhradou škod, které při řízeném zaplavení vzniknou uživatelům pozemků uvnitř poldrů. Situci také komplikuje velmi roztříštěná držba pozemků kdy vypořádáním vztahů se týká něklika set dotčených vlastníků - viz. zamýšlený poldr u řeky Bečvy.
Čtenářský dotaz
Dokud krajinu nenaučíme udržet vodu, budou podobná neštěstí nadále hrozit. Nyní krajina slouží jako střecha, po které voda rychle steče a když dojde k náhlým průtržím, nastanou podobné problémy. Namísto milionů tun betonu to chce angažovat krajináře a dělat opatření na svazích, aby po nich voda nesjela až do měst a obcí. Taková opatření vyjdou na zlomek toho, co stojí betonování koryt a stavba hrází, které však vodu pouze odvedou jinam - neřeší problém. Co se na národní úrovni děje pro to, aby voda v krajině zůstávala?
Punčochář
dobrý den, Vaše argumenty neplatí pro velké srážkové úhrany, jakmile dopadne během 24hod více jak 70-100mm na větší území úpravy v krajině povrchovém odtoku nezabrání. Současná situace u Val. Mez. a Novojičínsku je výsledkem přívalové srážky v hodnotě 40mm za méně než 1hod a přes 120mm za 2hod. Takovému náporu krajina zadržením nepomůže v našich svažitých terénech.
Čtenářský dotaz
Dokud krajinu nenaučíme udržet vodu, budou podobná neštěstí nadále hrozit. Nyní krajina slouží jako střecha, po které voda rychle steče a když dojde k náhlým průtržím, nastanou podobné problémy. Namísto milionů tun betonu to chce angažovat krajináře a dělat opatření na svazích, aby po nich voda nesjela až do měst a obcí. Taková opatření vyjdou na zlomek toho, co stojí betonování koryt a stavba hrází, které však vodu pouze odvedou jinam - neřeší problém. Co se na národní úrovni děje pro to, aby voda v krajině zůstávala?
Punčochář
Dobrý den, v rámci plánů v Povodích, které jsou připravovány v souladu s celoevrospkou legislativou EU má prostor pro přírodě blízké protipovodňové aktivity strategie MŽP. Je třeba zdůraznit, že tyto úpravy v území nebo na vodních tocích nejsou efektivní při vysokých sráž. úhrnech, které vedou k bleskovým povodním a nebo k velkým povodním viz. rok 1997 a 2002. Tak velké povodně se vyskytovaly na našem území i v minulosti kdy krajina nebyla zdaleka, tak upravená jako nyní. prostě pokud srážky přesáhnou určitou úroveň (na70 až 100mm za 12-24 hod) dochází k povrchovém odtoku a výskytu povodní. Příkladem může být i současnost v sousedním Rakousku, kde je způsob péčeo krajinu údajně výrazně lepší než u nás a přesto povodně mají srovnatelně s námi.
Čtenářský dotaz
ta kacabaja je zde : http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-novy-jicin/hodslavice/jezero-kacabaja/ tak protrhla se nebo ne ???? To by jste asi mohl vědět jako propagovaný vrchní vodník.
Punčochář
Dobrý den, bohužel ve zprávách na dispečink Povodí Moravy žádná inf. nedošla o protržení Kacabaji nicméně jsem požádaj aby ředitel Správy Povodí ing. Tůma prověřil u lokální povodňové komise zda došlo k nějaké destrukci hráze u některé nádrže nebo rybníka. Prosím obraťte se na SP Povodí Moravy z MZe - byť jako vrchní vodník - tu inf. nemám a rychle zjevně rychle obdržet nemohu.
Související