Znovu a lépe. Po Ivanu Langerovi se o zakázání krajně pravicové Dělnické strany pokusí další ministr vnitra Martin Pecina. Ten ale bude mít od Nejvyššího správního soudu „manuál“, jak před justicí na extremisty vyzrát

Základem je sehnat důkazy o protiprávním chování strany, jako je například usilování o odstranění demokratických základů státu, potlačování rovnoprávnosti lidí, či nedemokratické vnitrostranické uspořádání - napsali soudci v novém čísle Sbírky rozhodnutí NSS, která je výběrem z březnového rozhodnutí o Dělnické straně.

Podle sbírky vláda musí dále doložit, že strana představuje bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát. Je také nutné prokázat, že potlačení shromažďovacího práva je vyváženo potřebou ochrany nějakých jiných důležitých hodnot. "Těmito hodnotami jsou zejména zájem na bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku, předcházení trestným činům nebo ochrana práv a svobod druhých," píše se ve Sbírce rozhodnutí.

Soud také znovu zopakoval, že navrhovatel, tedy vláda, nese takzvané břemeno tvrzení a břemeno důkazní, což znamená, že musí návrh řádně podložit důkazy. Někteří odborníci kvůli prvnímu návrhu proti Dělnické straně ostře kritizovali ministerstvo vnitra, které prý odůvodnění návrhu zcela podcenilo. Vnitro se bránilo tím, že s podobnou argumentací nemělo žádnou zkušenost. Dosud vláda předkládala především návrhy zdůvodněné nedostatky ve finančních zprávách stran, nikoliv protiprávní činností a ideologií.

Pecina: Musíme to zkoušet

Vláda podle Peciny podá druhý návrh okamžitě po uplynutí zákonné půlroční lhůty. Připustil, že nový podnět může být opět neúspěšný. "Ale já si myslím, že takovéto věci musíme zkoušet znova a znova," řekl Pecina v květnu.

Jednání o Dělnické straně, které bylo první svého druhu, sledovala v březnu u Nejvyššího správního soudu zaplněná jednací síň, v níž seděli i příznivci strany. Vláda tvrdila, že Dělnická strana zastřešila extremisty a usiluje o svržení demokratického zřízení. Poukazovala na údajné spojení s neonacistickým Národním odporem.

Dělnická strana patří v poslední době k nejaktivnějším subjektům na krajní pravici. Pořádá mítinky a pochody a ostře kritizuje parlamentní strany. Ve volbách do Evropského parlamentu ji podpořilo přes 25.000 voličů a přehoupla se přes jedno procento hlasů.

Související