Skoro polovina žáků základních škol od 13 do 15 let má ve vztahu ke své výšce a pohlaví jinou než ideální váhu. Většina váží více, než by měla, ukázal výzkum, kterého se v květnu a červnu zúčastnilo 560 žáků základních škol v celé ČR. ČTK to řekl jeden z pořadatelů osvětového projektu Obezita není náhoda Vladimír Labuda.
"Žáci anonymně uváděli hmotnost, výšku, věk a pohlaví. Vycházeli z metodologie dětských obezitologů, základem bylo BMI (index tělesné hmotnosti) přizpůsobené dětskému věku," vysvětlil k metodě výzkumu. Obézních je šest procent chlapců a pět procent dívek. Nadváhu má 18 procent chlapců a čtyři procenta dívek. V kategorii robustní, což už znamená váhu vyšší než ideální, se ocitlo 26 procent žáků a 18 procent žákyň, popsal Labuda.
Hubená jsou dvě procenta dívek, ale žádní chlapci. Tato kategorie představuje zdravotní rizika, zejména možnost mentální anorexie. Nižší než ideální váhu má celkem osm procent dětí.
Nesprávný stravovací režim
Podle Labudy průzkum ukázal i hlavní příčiny zvyšujících se problémů dětí s nadváhou a obezitou. Především pak nesprávný stravovací režim, nesprávné složení potravy a nedostatek pohybu.
Pouze polovina dětí jí pětkrát denně v režimu snídaně - oběd - večeře a mezitím svačiny. Tento zvyk je přitom podle obezitologa Zlatko Marinova z motolské dětské kliniky jedním ze základních předpokladů správné výživy. Velice špatné je, že 70 procent dětí skoro každý den pije slazené limonády, více než polovina dotázaných takřka denně jí sladkosti a 40 procent má téměř denně nějakou uzeninu, uvedl Labuda. Zato však většina dětí jí téměř denně zeleninu a ovoce.
Děti mají přes metrák, chybí jim pohyb
Další z nedávných šetření nazírá na dětskou obezitu trochu jinak. Uskutečnila ho Odborná společnost praktických lékařů pro děti a dorost a podle tohoto šetření u nás nadváhou sice trpí každé šesté dítě, ale během uplynulých let se jejich stravovací návyky změnily k lepšímu, což se projevilo například tím, že klesl počet dětí s vysokou hladinou cholesterolu. Výzkum zahrnoval vzorek čtyř tisíc českých dětí od pěti do sedmnácti let.
Odborníci proto v tomto případě dětskou obezitu dávají jednoznačně do souvilosti s nedostatkem pohybu. Průzkum například ukázal, že třetina dětí cvičí zřejmě jen v hodinách tělocviku ve škole. Další třetina má množství pohybu průměrné, od tří do pěti hodin za týden.
"Přibývá dětí, které ve svých 14 až 17 letech váží i přes sto kilo, a to bohužel jak chlapců, tak dívek," uvedla dětská obezitoložka Alexandra Moravcová.
Nadváha zatěžuje oběhovou soustavu, pohybový aparát a může způsobit i kožní problémy. Děti se silnější postavou jsou také často terčem šikany a posměchu. Lékaři upozorňují, že děti jednoznačně napodobují rodičovský model. Pohybově aktivní rodiče vedou děti ke sportu zcela přirozeným způsobem.
Dvě hodiny tělocviku nejsou téměř nic
Spoléhat se jen na hodinu tělocviku je zcela nedostatečné. Podle průzkumu rozvíjí školní tělocvik vztah ke sportu spíše u chlapců (zvláště, pokud se zaměřuje na míčové hry a různé formy podporující přirozenou soutěživost). Děvčata však příliš nemotivuje, některé od sportování dokonce odrazuje.
Za rizikové obodbí lékaři považují u dívek věk mezi 16 až 20 lety, u mladých mužů pak zhruba 25 let – v této době totiž mají ti, kteří si během dětství neosvojili přirozeně kladný vztah k pohybu, sklon s jakýmkoli sportováním skončit.
Jeden ze starších průzkumů, provedený v roce 2005, ukázal, že týdně věnují děti ve svém volném čase náročnější pohybové aktivitě zhruba pouze 6 hodin a 20 minut (včetně tělocviku ve škole). Žádnou fyzickou aktivitu ve svém volném čase během všedního dne nevykonávala dvě procenta dětí, o víkendu osm procent dětí.
Statistika říká: Češi jsou, pokud jde o obezitu, na předních místech evropského žebříčku - obézních je 21 procent mužů a 31 procent žen. Sečte-li se nadváha a obezita, pak u nás váží víc, než je zdrávo, 68 procent u mužů 72 procent žen.
