Česká republika naváže s Lichtenštejnským knížectvím standardní diplomatické vztahy. Novináře o pondělním rozhodnutí kabinetu informovali premiér Jan Fischer a ministr zahraničí Jan Kohout. Podle předsedy vlády se na zahájení diplomatických styků nevážou žádné další podmínky, a to ani majetkové.

Českou republikou a Lichtenštejnské knížectví dosud rozděloval spor, na jehož pozadí je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Lichtenštejnsko považuje postup tehdejšího Československa za neoprávněný, protože dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů.

"Bude podepsáno společné prohlášení o navázání diplomatických styků, které bude doprovázené memorandem," vysvětlil Kohout. V memorandu bude obsažen vznik společné komise historiků, která bude zkoumat sporné otázky. 

Maďarští extrémisté usilují o zrušení Benešových dekretů - čtěte ZDE

Ministr zahraničí také zdůraznil, že navázání diplomatických styků umožní další rozvoj vzájemných vztahů a užší spolupráci v mezinárodních organizacích a v rámci evropského integračního procesu. "Reflektuje také staletou společnou historii a na ní založenou kulturní a hospodářskou sounáležitost," podotkl ministr.

Podle tiskové služby lichtenštejnské vlády spojuje oba státy společné evropské dědictví a staletí přetrvávající dějiny lichtenštejnského rodu. "Lichtenštejnsko a Česká republika dospěly k názoru, že se mohou vztahy obou států na základě tohoto společného dědictví a společných hodnot vyvíjet a při tom být překonány i rozdílné pozice, které existovaly v průběhu proměnlivých dějin," stojí v lichtenštejnském tiskovém prohlášení.
Související