Vláda premiéra Jana Fischera se v pondělí seznámila s analýzou situace romské komunity v České republice a souhlasila s ní, informovala v pondělí ČTK Lejla Abbásová, mluvčí ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába. Kocáb zprávu kabinetu předložil týden poté, co Kanada kvůli vzrůstajícímu počtu žadatelů o azyl z ČR obnovila po necelých dvou letech vízovou povinnost pro české občany.

V Kocábově materiálu je jako hlavní důvod odchodu Romů za oceán uváděn nárůst aktivit pravicových extremistů v Česku, k nimž údajně projevuje stále více sympatií i většinová společnost. Zpráva jako další důvody odchodu Romů zmiňuje jejich špatné ekonomické podmínky, rodinné vazby na dřívější migranty a celkovou diskriminaci. Nárůst extremismu podle ní výrazně ohrožuje "sociální soudržnost" české společnosti.

"Ministr ve zprávě otevřeně hodnotí situaci, ve které se Romové nacházeli v loňském roce - nárůst aktivit extrémní pravice nebo nečinnost některých úřadů veřejné správy. Vláda v reakci na zprávu přijala usnesení, ve kterém některé z identifikovaných nedostatků napravuje," zdůraznila v pondělí Abbásová.

Agentura pro sociální začleňování

Kvůli lepší integraci Romů do české společnosti loni bývalá vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) zřídila agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura nyní v rámci pilotního projektu pracuje ve 12 městech a regionech; měla by se změnit v úřad s celostátní působností. Podle předkládané zprávy však skutečnou integraci Romů může přinést pouze těsná a koordinovaná spolupráce mezinárodních institucí a státních orgánů s obcemi i nestátními neziskovými společnostmi.

Životní podmínky Romů jsou podle zprávy často v mnoha směrech neuspokojivé. Zpráva zmiňuje analýzu společnosti GAC vypracovanou pro ministerstvo školství, podle níž přibližně čtvrtina českých základních škol působících v blízkosti vyloučených lokalit obydlených Romy segreguje romské děti a diskriminuje je v přístupu ke vzdělání. Abbásová podotkla, že kabinet se v pondělí rozhodl řešit například institut asistentů pedagoga.

Častá diskriminace od zaměstnavatelů

Romové bývají podle zprávy také často diskriminováni od zaměstnavatelů. Loňská studie Světové banky uvádí, že více než polovina českých Romů v produktivním věku nepracuje ani není v evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch Romů, kteří pracují, nepřesahuje 42 procent průměrné mzdy v české ekonomice. Na trhu práce jsou obvykle znevýhodněni právě nízkým vzděláním.

Romy navíc často od snahy hledat práci odrazuje vysoká zadluženost; jejich příjmy z legální práce kvůli ní bývají často ohroženy exekucemi. Podle expertů by přitom byla větší zaměstnanost Romů vhodná nejen kvůli zlepšení jejich životních podmínek a snížení výdajů na dávky v nezaměstnanosti; česká populace totiž stárne a nedostatek pracovních sil zřejmě bude muset doplňovat z řad cizinců.

Chudoba podle zprávy Romům často znemožňuje možnost kvalitně bydlet; bývají majiteli domů vytlačováni do okrajových částí měst se zastaralou zástavbou ve špatném stavebně technickém stavu, který nezřídka přímo ohrožuje jejich zdraví.

Romové dokonce často nejsou schopni ani správně používat svůj vlastní jazyk; podle loňského výzkumu romistů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi jen třetina romských dětí v Česku umí natolik dobře romsky, že bude schopna tento jazyk předávat svým potomkům v dalších generacích.