Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Františka Bureše, jenž po státu žádá náhradu škody za stavbu, kterou nejprve stavební úřad povolil a o pět let později mu ji ministerstvo životního prostředí zakázalo. Do rozestavěné a nikdy nedokončené malé vodní elektrárny na Dyji v Podhradí na Znojemsku investoval přes 15 milionů korun. Městský soud v Praze a později Nejvyšší soud jeho žalobám nevyhověly, nyní se případem budou zabývat znovu.

Stavební povolení získal Bureš v září 1996, Okresní úřad ve Znojmě tehdy vycházel z podkladů místního referátu životního prostředí. O dva roky později ale Česká inspekce životního prostředí užívání vodního díla zakázala a kvůli předběžnému opatření byla výstavba zastavena. V roce 2000 stavbu definitivně zakázalo ministerstvo životního prostředí. Bureš proto po státu požaduje náhradu škody 15,567.000 korun, které do téměř dokončené stavby investoval.

Obecné soudy odpovědnost státu a náhradu škody neuznaly. Podle jejich výkladu zákona by se nejprve muselo zrušit či změnit rozhodnutí okresního úřadu, které se později ukázalo jako nezákonné. To se však nestalo.

Podle soudkyně zpravodajky ÚS Dagmar Lastovecké se ale soudy zachovaly nepřípustně formalisticky a zákon neinterpretovaly ve smyslu ústavy.

"Argumentaci stěžovatele pochopil už obvodní soud v Praze a dal mu za pravdu. Městský soud v Praze a později Nejvyšší soud zákon vyložily značně formalisticky a teprve až nyní Ústavní soud dal stěžovateli za pravdu," řekl právní zástupce Bureše Milan Vašíček.

Související