Část rumunských Romů, kteří přijeli do Prahy za svým nemocným příbuzným, zůstává nadále u Počernického rybníka, odkud se měli v úterý po dohodě s tamní radnicí odstěhovat. Údaje o jejich počtu se ale liší. Podle mluvčího městské policie Jan Čiháka z původních asi 150 tam přes noc byly zhruba tři desítky Romů. Pracovnice úřadu v Dolních Počernicích uvedla, že při ranní kontrole napočítali kolem padesáti Romů.

Situaci na místě stále kontrolují strážníci, kteří nezaznamenali žádné problémy. Kde strávili noc ostatní Romové, Čihák neví.

Podle pracovnice dolnopočernického úřadu by měl starosta Zbyněk Richter v současné době jednat na pražském magistrátu o řešení situace. Podle úřednice se místním lidem nelíbí, že radnice k Romům přistupuje benevolentněji než k běžným turistům. "Když se u rybníka rozhodnete stanovat, bude vás to stát 2000 korun, ještě než dáte kolíček do země," poznamenala úřednice. Počernický rybník je totiž přírodní památkou.

Pražský magistrát se v tomto problému zatím nechce angažovat. "Se starostou situaci konzultujeme. Kdyby byl problém, budeme to řešit, zatím ale není potřeba," řekl radní Jiří Janeček.

Péče o sedmnáctiletého romského hocha už přišla vinohradskou nemocnici na více než půl milionu. Suma každý den rostě vzrostě přibližně o sto tisíc.Rumunský mladík však není v České republice pojištěn, proto bude nemocnice vymáhat náklady po jeho rodině.

Kočování v Česku už nějakou dobu není, úrady s ním nemají zkušenosti

Na kočování nejsou české obce a legislativa stavěny, čeští Romové totiž už dávno nekočují. Shodli se na tom odborníci oslovení ČTK. Pokud pak přijede do Česka větší skupina Romů zvyklých kočovat, může to vyvolat zmatky.

Podle bývalého ředitele kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Romana Krištofa fungují například v Británii nebo ve Francii pro kočovníky kempy u dálnice, kam mohou se svými karavany přijet a nějaký čas zde pobývat. Romské děti prý mají dokonce v době kočování výjimku ze školní docházky. Podobná opatření však prý nejsou v Česku třeba, protože čeští Romové už dávno nekočují.

"U nás bylo kočování roku 1958 zakázáno," vysvětlil Petr Víšek ze Socioklubu. Romové tak byli přinuceni se usadit, v té době jich prý kočovalo jen asi šest procent. V roce 1990 byl zákaz kočování zrušen. O osm let později byla ale podle Víška zrušena i zákonná povinnost obcí postarat se o kočující lidi, kteří by se chtěli usadit.

Romistka Milada Závodská z Muzea romské kultury uvedla, že kočování bylo přirozeným stylem života jen určité skupiny Romů, třeba olašských. S kočováním byl spojen i jejich způsob obživy, což bylo třeba koňské handlířství nebo kotlářství.

"Kočování není turismus, musí být spojeno s nějakou výdělečnou činností"

Desítky Romů z Rumunska, ale i Německa, Lotyšska a Francie se sjely minulý týden v pátek před pražskou vinohradskou nemocnici, kde leží jejich sedmnáctiletý příbuzný. Ten se málem utopil při koupání ve Staré Boleslavi a jeho stav je pořád velmi vážný. Chlapec je pro komunitu velmi významný, jeho otec Robinson Dimofte totiž vládne v Rumunsku 1500 Romům. S rodinou prý jeli do Berlína na romskou konferenci.

"Já o žádné konferenci nevím," zpochybnil důvod jejich přítomnosti v Česku Krištof. ČTK řekl, že je přesvědčen, že důvody Romů pro příjezd do Česka jsou ještě trochu jiné. "Kočování není turismus, musí být spojeno s nějakou výdělečnou činností," upozornil.

Romové se do metropole sjeli v pátek, do pondělního večera tábořili v žižkovském kempu Pražačka. Ten jim zajistila Praha 3, aby předešla možným problémům před nemocnicí, kde se mladíkovi příbuzní původně utábořili. Pobyt v kempu zaplatila sbírka uspořádaná mezi pražskými Romy a jejich příznivci. Od pondělí si ho měli platit Romové sami, večer se proto přestěhovali k Počernickému rybníku, kde přenocovali zdarma.

 

 

To, že kempování u rybníka je zakázané, podle svých slov netušili. V Rumunsku je totiž dovoleno tábořit kdekoli. "Nechtěli jsme nikoho obtěžovat. A tady jsme neviděli žádnou ceduli, že by to byl soukromý majetek, tak jsme tu zůstali," uvedl otec nemocného mladíka.

Jak by to vypadalo, kdyby se do Česka začali stahovat rumunští a bulharští Romové, zkoumal ve své studii z roku 2007 sociolog Víšek. V takovém případě by prý měla veřejná správa hodně problémů s tím, jak těmto lidem zajistit zdravotní péči nebo vzdělání. Žádný zásadní zádrhel by v tom ale nebyl. "Asi by to uškodilo našim Romům jako takovým. Sociální úroveň našich Romů ve srovnání je vyšší než třeba na Slovensku, Rumunsku nebo Bulharsku," dodal.