Velké množství knih, které měly být uskladněny v nové knihovně na Letné podle návrhu architekta Jana Kaplického, skončí zřejmě pod zemí. Počítá s tím plán na vytvoření podzemního úložiště v areálu Klementina. Spolu s dobudováním depozitáře v Hostivaři by tyto kapacity měly pravděpodobně nahradit dříve zamýšlenou výstavbu nové budovy.

Projekt, který je součástí revitalizace Klementina a který počítá také s úpravou novodobé haly služeb, dnes firma Metroprojekt prezentovala vedení Národní knihovny. Od pondělí také návrh visí v internetové databázi návrhů staveb pro posouzení jejich vlivu na životní prostředí. 

"Zcela byl zavržen návrh, který se objevil v médiích a který počítal s probouráním velkého otvoru do Platnéřské ulice," řekla dnes ČTK mluvčí NK Barbora Stýblová. Návrh, s nímž vedení knihovny souhlasí, je podle ní přijatelný i pro památkáře. Největším zásahem do historického areálu by mělo být vybudování podzemního úložiště pro 2,5 milionu knih pod hospodářským dvorem.

S budováním depozitářů pod zemí se v Klementinu počítalo již dříve, upustilo se od nich však po záplavách v roce 2002. O dva roky později do NK přišel Vlastimil Ježek a začal prosazovat stavbu nové budovy. "Plánované úložiště knih není v dosahu tisícileté vody," ubezpečila mluvčí.

Voda z Vltavy jako klimatizace 

Voda by měla knihovně v těchto prostorách naopak sloužit tím, že se využije pro systém klimatizace. "Podobně vltavskou vodu využil například architekt Zítek při stavbě Národního divadla, kdy voda napájí chladící zařízení," připomněla. Klementinum stojí také blízko řeky a do trubek v klimatizačním zařízení by měla proudit voda o dva stupně chladnější než ta, která bude budovu opouštět.

Rekonstrukci a revitalizaci Klementina plánuje knihovna dlouho, chtěla ji však především skloubit se stavbou nové budovy, která měla řešit kapacitní problémy. Projekt nové budovy je především z politických důvodů zatím mrtev, knihovna se nyní soustředí na budování jiných prostorových kapacit.

Depozitář v Hostivaři se rozšiřuje především kvůli většímu prostoru pro digitalizaci dokumentů, která souvisí se závazky NK vůči Evropské digitální knihovně. Hostivař ale neřeší služby, které musí být přístupné veřejnosti - jak tomu je v Klementinu a jak to NK plánovala v nové budově na Letné. Fondy knih, které se nejčastěji půjčují, musejí být dostupné v hlavní budově knihovny.

Od stavby nové budovy podle návrhu Jana Kaplického se postupně odvrátili politici, kteří by rozhodovali o jejím financování. Stále však platí usnesení vlády z roku 2006, které počítá s téměř dvěma miliardami korun na stavbu nové budovy a s necelou miliardou na revitalizaci Klementina. Tak jak Kaplického návrh ztrácel příznivce z řad politiků, objevovaly se spekulace o větší finanční nákladnosti projektu. Nedávno však Nadační fond pro knihovnu představil rozpočet, podle nějž by knihovnu bylo možné postavit za 2,3 miliardy korun.

Nadační fond stále prosazuje stavbu blobu v Praze na Letné. Jeho výstavba se také pravděpodobně stane jedním z předvolebních témat, předseda ČSSD Jiří Paroubek se v tomto smyslu vyjadřoval již před rokem. Poslankyně Olga Zubová, která se bude o přízeň voličů v předčasných parlamentních volbách ucházet na kandidátce ČSSD, má již dnes Kaplického návrh na svých billboardech. Děje se tak se souhlasem rodiny. "Dali jsme souhlas k propagaci nové Národní knihovny, ne k propagaci politické strany," řekl ČTK zástupce Kaplického rodiny Radek Zeman.

Související