Asi sedm stovek mexických celníků muselo v neděli odevzdat své zbraně a odznaky. Mexická vláda je nepovažovala za spolehlivé, a tak jim prostě neprodloužila smlouvy. Na všech 49 přechodech s USA je nahradí dvakrát tolik nově vycvičených mužů, někde jim navíc bude asistovat armáda.

"Tato změna je naší odpovědí na nové požadavky boje proti pašeráctví," vysvětlil BBC radikální krok mluvčí mexické celní správy Pedro Canabal. U odvolaných celníků totiž byly odhaleny případy spolupachatelství na pašování zbraní, drog i hotovosti do USA i v opačném směru.

Přes Mexiko se do USA dostává většina jihoamerického kokainu, opačným směrem zase proudí zbraně. Prezident Felipe Calderon proto po nástupu do úřadu v prosinci 2006 vyhlásil pašeráckým gangům válku.

Do akce proti drogovým kartelům nasadil čtyřicet tisíc vojáků. Výsledky jeho kampaně pochválil minulý týden americký prezident Obama a jeho strategie zůstává populární i mezi Mexičany. Má ale i patrné stinné stránky. Za poslední tři roky padlo v Calderonově protidrogové válce více než třináct tisíc členů kartelů, policistů a vojáků.

Reportér agentury AP navíc varuje, že drogové kartely se kvůli represím ze strany vlády začínají orientovat na jiné druhy "podnikání" a stává se z nich tak regulérní mafie, která terorizuje své okolí. „Je to skoro jako Chicago za časů Al Capona. Kontrolují všechno od čističů bot až po taxikáře,“ popsal AP situaci v některých regionech Mexika člověk z řad amerických policistů.

"Pašeráci dnes vlastní velké firmy, vzdělávací instituce, budují svou kariéru. Dostávají tituly podnikatel roku a dokonce se staví do čela veřejných kampaní a charitativních nadací," potvrzuje jeho slova mexická poslankyně Yudit del Rondon.

Související