Prezident Václav Klaus při čtvrtečním setkání s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou jako první podepsal petici Pro zdravou Šumavu. Klaus je, stejně jihočeský hejtman, stoupencem zásahu proti kůrovci. "Myslím, že petice je rozumná. Jsem přesvědčen o tom, že je třeba něco dělat a něco dělat rychle," řekl Klaus novinářům.

Dosavadní bezzásahový režim v parku, tedy ponechání přírody jejímu přirozenému vývoji, podle Zimoly již způsobil kůrovcovou pandemi. Hejtman také varoval před vyhlášením stavu nebezpečí, ke kterému může dojít během několika následujících dní.

Na Klausovu stranu se přiklonil i předseda KSČM Vojtěch Filip. "Je i mým úmyslem tuto petici podepsat," uvedl v tiskovém prohlášení.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko s bojem proti kůrovci nesouhlasí, kroky Zimoly považuje za součást volební kampaně. Podle něj jeho rétorika má nejprve vyděsit voliče, a pak je nalákat na iluzi rychlého řešení. Z monitoringu lesů na Šumavě podle Mika vyplývá, že kůrovec je plně pod kontrolou. Žádné nebezpečí nehrozí.

Pokud by došlo na Zimolova slova, do nejvyšších míst Šumavy by vjela těžká těžařská technika, což by ohrozilo tamní ekosystémy a samotnou existenci národního parku, soudí ministr.

"V parku teď pracuje několik set lidí, největší objem prací je na území Stožeč. Zatím máme vytěženo zhruba 140 tisíc metrů kubických kůrovcového dříví, a dalších cirka 40 tisíc je ještě vyznačeno k těžbě," řekl ČTK ředitel správy národního parku František Krejčí. "Kůrovcová sezona vrcholí, máme nasazeno největší možné množství techniky. Vyhlašovat kalamitu by se hodilo spíše na začátku léta, a ne nyní, když práce vrcholí," konstatoval. "S hejtmanem jednáme poměrně často, sejdeme se zítra," dodal.

Mluvčí ministerstva Jakub Kašpar ČTK řekl, že vzhledem k předchozím postojům prezidenta úřad poslední Klausův krok nepřekvapil. "Nicméně chceme připomenout, že na 80 procentech území parku se proti kůrovci zasahuje, a to velmi pečlivě," uvedl Kašpar. 

Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je Klausovo chování nezodpovědné. Šéf zelených se také dotázal řečnicky, zda si prezident myslí, že se změnami klimatu si příroda poradí, ale s kůrovcem jí musí pomáhat člověk.

Má léčit stát, nebo příroda? 

V boji s kůrovcem proti sobě stojí dva téměř nesmiřitelné tábory. Jedni chtějí proti škůdci zasáhnout a ochránit dosud nenapadené stromy. "Máme povinnost bránit zelenou Šumavu, aby lidé, kteří sem jezdí, mohli obdivovat živou přírodu, nikoliv mrtvolné ticho," dodává Zimola. Po kůrovcové kalamitě by na svazích zbyly uschlé a trouchnivějící pahýly.

Podle odpůrců kácení se má naopak s kůrovcem vypořádat příroda, nikoli stát a těžká těžařská technika. V bavorském národním parku Bayerischer Wald, německé části Šumavy, praktikují bezzásahový režim už od roku 1983. Dodnes jsou zde viditelné "stromové hřbitovy", tedy rozlehlé plochy s mrtvou smrkovou monokulturou. Příroda se zde pomalu probouzí k životu v podobě nově rostoucích malých stromků.

Související