Policejní reformu hodnotí kladně necelá čtvrtina policistů. Vyplývá to z vnitřního průzkumu policie, jehož výsledky v pondělí zveřejnili náměstek ministra vnitra Jiří Komorous a policejní prezident Oldřich Martinů. K větší spokojenosti policistů v územních odborech by měla od 1. září přispět nová pravomoc jejich vedoucích, kteří je budou moci kázeňsky odměňovat či trestat. Dlouhodobě chce policie v rámci reformy usilovat o samostatnou rozpočtovou kapitolu, čímž by se osamostatnila od ministerstva vnitra.

"Probíhající reformu vnímalo pozitivně pouze 22,8 procenta policistů, nové územní členění a organizační struktury 18 procent," uvedl Komorous, který zdůraznil, že průzkum zadala i vyhodnotila výlučně policie bez jakýchkoliv zásahů ministerstva vnitra. Současný ministr vnitra Martin Pecina, který v mnohém kritizuje práci svého předchůdce a hlavního strůjce reformy Ivana Langra (ODS), prý pouze minulý týden podepsal zprávu o výsledcích průzkumu. Langer už dříve uvedl, že otázky v dotazníku byly kladeny účelově a průzkum byl předčasný.

V anketě, které se zúčastnilo 20.000 policistů, vytýkali respondenti reformě například to, že naplánované změny nebyly dotaženy do konce - změnu prý prodělala vnější forma policie, nikoliv už její obsah, vnitřní vazby a styl práce. Vedoucí prý musí namísto kreativity zapojovat spíše improvizaci. Dotázaní také podle Komorouse upozornili na to, že do některých funkcí se velmi rychle dostali lidé, kteří nemají potřebné zkušenosti, protože na rychlost prováděných změn byl kladen velký tlak.

Vzhledem k dosavadním zkušenostem s reformou se policejní prezident rozhodl provést dvě zásadnější změny v organizační struktuře policie, obě na úrovni územních odborů - tedy bývalých okresů. "Šéfové územních odborů volali po určitých motivačních nástrojích," zdůvodnil Martinů to, že vedoucí získají kázeňskou pravomoc. Za pochybení budou moci své podřízené trestat až desetiprocentní srážkou z platu na dobu až dvou měsíců, nebo je naopak odměňovat do výše 5000 korun.

V bývalých okresech už po reformě neexistují okresní ředitelství. Místo toho vznikly v každém okresu dva územní odbory - odbor kriminální policie a odbor policie uniformované, která zahrnuje policii pořádkovou a dopravní. Každý z těchto odborů má svého velitele. Druhou změnou, která nastane od září, bude podle Martinů to, že příslušný krajský ředitel vybere z těchto dvou velitelů jednoho, který bude vystupovat jménem obou odborů a bude odpovědný za celé teritorium. Vybraný velitel bude rozhodovat o věcech, které se týkají celého území bývalého okresu a o nasazení sil a prostředků při mimořádných událostech. Bude také komunikovat s médii.

V rámci reformy také vznikají nová krajská ředitelství policie, která chybí v šesti regionech republiky - Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Olomouckém, Zlínském a na Vysočině. Martinů dnes uvedl, že v těchto krajích policie ředitelství formálně zřídí k 1. lednu příštího roku, takže od tohoto data bude mít každý ze 14 krajů Česka své vlastní ředitelství. Fakticky by všechna měla začít fungovat nejpozději do dlouhodobě avizovaného termínu 1. ledna 2012. Výstavba nových ředitelství stojí 1,2 miliardy korun, peníze prý policie má.

Policejní prezident také zmínil, že zvažuje možnost samostatné rozpočtové kapitoly pro policii, která by podle něj posílila ekonomickou samostatnost policistů. Ministr Pecina podle něj tento nápad podporuje. "Je to ale teprve otázka diskuse, protože k tomu je třeba změny zákona," upozornil Martinů.

Nový policejní zákon, který uvedl rozsáhlou reformu policie do praxe, je účinný od 1. ledna. Policisté díky reformě získali některé nové pravomoci a některých povinností se naopak zbavili. Například již nedoručují úřední písemnosti, vyšetřují jen nehody se škodou vyšší než 100.000 korun a přestali nahrazovat pořadatele při sportovních akcích. Dostali možnost používat elektrické paralyzéry či vypnout telekomunikační spojení v případě vážné bezpečnostní hrozby.