Máme řešení pro všechny sociální vrstvy, slibuje program občanských demokratů, a v tom je jeho hlavní vnitřní spor. Kdo chce každému něco slíbit, nakonec neslibuje nikomu nic: kromě vznešených zvolání a obtížně naplnitelných ekonomických proklamací.

Ani v politice není člověk ten, který by se zalíbil všem. Přesto ODS sepisuje program, jenž ji má představit jako přijatelnou volbu pro všechny. I proto se vnější podoba programu - design, těžký křídový papír a velmi obecný obsah - téměř neodlišuje od ČSSD. Obě strany nabízejí standardní reklamní materiál, se všemi slabinami, který tento žánr skýtá: kýčovité fotografie rodinného a jiného štěstí, až příliš optimistické politické slogany.

Stát bez dluhů?

ODS v programu parodizuje snahu ČSSD poskytovat jistotu každému, což v posledku znamená zruinovat všechny. Sama ovšem nabízí tolik daňových úlev a odpočtů, že si každý "jistě" přijde na své (věční sázkaři už vypsali soutěž: Najdete v programu ODS oblast, kterou by strana daňově nepodporovala?). Podobně to bude se skvělým zdravotnictvím, školstvím a kulturou, na něž ODS chce přidat hodně peněz, třeba i na úkor jiných resortů.

Daňové úlevy (pro všechny, kdo se nějak budou starat o sebe a své blízké, budou chodit do práce nebo budou podnikat) a sliby lepších veřejných služeb (pro všechny občany bez rozdílu) doplňuje slib vyrovnání státního rozpočtu do osmi let, život bez dluhů. Zůstává rozpor mezi klesajícími příjmy a výběrově zvyšovanými výdaji, který ODS bude obtížně rozlouskávat i ve svých "městečkách řešení", cestujících po republice.

Už po druhé ve své historii ODS hodně staví na zdůrazňování toho, že dokázala, že to dokáže (poprvé, v roce 1996, se to vůbec nevyplatilo). Pochvalných odkazů na vlády Mirka Topolánka je v programu opravdu možná až moc, často totiž zastiňují vybledlejší nový obsah a matou čtenáře, který najednou neví, zda je důležitější úžasná minulost, nebo podobně úžasná (alespoň potenciálně) budoucnost.

Stát bez komunistů?

Kromě státu bez dluhů slibuje ODS také stát bez komunistů, ale i tady chybí konkrétnější rozvedení volebního sloganu. Máme se více věnovat vyrovnávání s minulostí; brát vážně hrozbu spojení ČSSD a KSČM. A co udělá ODS? Bude chtít zakázat KSČM? Zničit ji právně u soudu, či morálně v parlamentu? Výchovou?

Program ODS říká jen tolik, že proti komunistům se dá bránit volbou ODS. Ale proč, když se v minulosti, na niž Topolánkova strana tak ráda odkazuje, ODS v boji s komunisty a jejich společenským vlivem vůbec nedařilo.

V programu jsou nakonec i velmi útěšné věty, třeba že ODS zajistí, aby Česká republika byla dál "pevnou součástí" Západu. Ovšem co to Západ je, už se dočte jen velmi empatický uživatel volební brožury. Pochopitelně. Na tak citlivě intimní věci se voliči mají ptát přímo: na mítinku.