Vědci poslali otevřený dopis premiéru Janu Fischerovi, v němž upozornili, že zastavovat na Šumavě kůrovcovou kalamitu těžbou v horských smrčinách by byla chyba. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento postoj podporuje. Těžká technika a motorové pily by prý podle vědců zničily šumavské ekosystémy.

"Těžba v nejcennějších částech Šumavy by představovala významnou ztrátu biodiverzity ve středoevropském kontextu," řekl Petr Zasadil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU). Podle dopisu určeném premiérovi jde o nesčetné druhy bakterií, hub, bylin i brouků. "Ztráta těchto druhů má nedozírné následky na celý ekosystém," stojí v dopise. K tomuto názoru vědci došli na Druhém evropském kongresu biologie ochrany přírody.

Kvůli současnému šíření kůrovce na Šumavě zasedla ve Vimperku 2. září expertní skupina složená ze zástupců Jihočeského a Plzeňského kraje, MŽP a Správy Národního parku Šumava. Skupina by v řádu týdnů měla vedení krajů informovat o vážnosti situace a aktuálních opatřeních. Zabývat by se měla i případným rozšiřováním bezzásahových zón a hospodařením v nich.

Politici by měli informace od vědců brát vážně

Podle vědců je proti kůrovci v šumavském národním parku třeba zasahovat nanejvýš na dvou třetinách území. "Strategický management (parku) nemůže být měněn každé volební období," řekl náměstek MŽP pro ochranu přírody František Pelc. Podle něj MŽP vítá, že závěry vědců podporují dlouhodobý přístup MŽP.

Vědci na kongresu diskutovali obecně o ochraně biodiverzity, o které v sobotu vydají deklaraci. Jejím cílem je podle Barbary Livoreil z Evropské sekce SCB "poskytnout informace, důkazy, fakta - zkrátka vědecký základ pro rozhodování politiků. Ti by měli takové informace od vědců brát vážně, jinak riskují, že jejich rozhodnutí budou špatná".

Kongresu se zúčastnilo 1200 vědců z 65 zemí. K diskuzi o Šumavě jich přispěly podle koordinátora Centra pro výzkum biodiverzity Pavla Kindelmanna stovky.

"Ztráta biologické diverzity je celosvětově jedním z největších problémů lidstva," řekl ČTK Zasadil. Může za to prý urbanizace, ničení krajiny a úbytek přirozených ekosystémů. "Kácení v první zóně národního parku Šumava je přesně ten případ," dodal.

Související