Výstavba dopravní a technické infrastruktury bude veřejným zájmem. Při získávání pozemků tedy bude možné použít vyvlastnění. Umožňuje to zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a nyní ho dostane Senát. Zákon měl původně pouze urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35, která má spojit Liberec přes území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje s Lipníkem nad Bečvou na Přerovsku.

Sněmovna ve středu ale přijala některé body pozměňovacího návrhu Zdenky Dopitové (ČSSD). V předloze tak nahradila "rychlostní komunikaci R35" obecným termínem "dopravní a technická infrastruktura".

Proti zákonu ostře vystoupil bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Podle něho je protiústavní a pohrozil, že by se jím mohl zabývat Ústavní soud.

Žaloba na vyvlastnění zatím stavbu zastaví 

Poslanecká sněmovna ve středu zároveň zamítla novelu vyvlastňovacího zákona, která měla urychlit samotné vyvlastňování pozemků pro stavbu dálnic a dalších obdobných staveb. Podle novely by podání žaloby proti vyvlastnění nemělo odkladný účinek. To by v praxi znamenalo, že se na sporném pozemku může začít stavět.

"Je to škoda, cíl byl jednoznačný - dokončit páteřní síť dálnic a rychlostních silnic," komentoval rozhodnutí poslanců mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. 

Ministr Gustáv Slamečka již dopředu avizoval, že bez rychlejšího vyvlastnění nebude možné zajistit pozemky pro soukromé investory do dálnic v rámci projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). S prvním takovým projektem se počítalo na dálnici D3 z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic, investor se měl začít hledat už letos na podzim.

Naopak právník z nevládní organizace Ekologický právní servis Luděk Šikola odmítnutí novely přivítal. "Odebrat odkladný účinek je protiústavní, protože by to zasáhlo do ochrany vlastnického práva," uvedl Šikola. Stát podle něj může vyvlastňovat pouze za určitých podmínek a za tržní cenu. "Jinak to není vyvlastňování, ale znárodňování," dodal Šikola. 

Novelu podrobil kritice i dřívější šéf zelených Bursík. Zrušení odkladného účinku žaloby považuje za nepřijatelné, protože by prý postižený občan přišel o pozemek nebo stavbu a neměl by možnost se bránit.

Dřívější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vyzval k tomu, aby se tímto zákonem zabývala až příští sněmovna po volbách. Nesouhlasil s tím, aby takovouto změnu zákona projednávali poslanci ve zrychleném režimu. Předkladatelé ho totiž sněmovně předložili tak, aby s ním poslanci mohli souhlasit již v prvním čtení.

Související