Vláda přijala návrh rekordního rozpočtu. Janotův drsný plán nechá uležet

Vláda začala probírat návrhy legislativních změn, které mají snížit schodek státního rozpočtu na příští rok, ale konečné slovo řekne až příští týden. Ještě před rozpuštěním sněmovny hodlá kabinet návrh předložit poslancům s žádostí o co nejrychlejší projednání. Pokud návrhy dolní komora neschválí, což je vzhledem k dosavadním reakcím politických stran pravděpodobné, vláda ke 30. září navrhne rozpočet s rekordním schodkem 231 miliard korun. Tento rozpočet ve středu pozdě večer přijala.

Opatření mají na jedné straně zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně snížit výdaje o 38 miliard. Deficit by se tak snížil na úroveň přibližně 160 miliard korun, což představuje zhruba pět procent hrubého domácího produktu.

ČSSD proti, ODS též 

V případě deficitu 231 miliard by příjmy státního rozpočtu činily 968,3 miliardy korun, výdaje 1,2 bilionu korun.

K návrhu se ale kriticky staví sociální i občanští demokraté a ani vláda se nedobrala k jeho konečné podobě. Premiér Fischer po jednání vlády řekl, že plán potřebuje ještě jednu diskusi mezi ministry.

Ministr financí Eduard Janota v něm například navrhuje zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento, nyní je to devět a 19 procent.

Mezi další Janotovy návrhy na snížení schodku rozpočtu patří zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv. Ministr plánuje také zvýšit spotřební daň nejen u benzinu a nafty, ale i u alkoholu a cigaret. Dále ministerstvo navrhuje zvýšit úroveň, od které se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. Hranice, kdy se už nebude platit pojistné, se tak dostane asi na 145.000 korun měsíční mzdy.

Odmítnutá valorizace 

Vedle opatření na straně příjmů státní pokladny Janota počítá i se snížením výdajů. Ušetřit osm miliard chce zmrazením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Dále odmítá valorizaci důchodů. Stagnovat mají platy ve státní správě a úspory se navrhují i u investic a výdajů ministerstev, čímž by se uspořilo 25 miliard.

Na mandatorních výdajích hodlá Janota ušetřit 16,4 miliardy. Škrtat by se mohlo na přídavcích na děti, nemocenských, mateřské i rodičovské a příspěvcích na sociální služby.