Ve čtvrtek dopoledne začalo v brněnském sídle Ústavního soudu zásadní jednání. Soudci ústavního soudu projednávali stížnost poslance Miloše Melčáka na předčasné volby. Odpoledne přišel verdikt: Ústavní soud údajně vyhověl Melčákově stížnosti a plánované volby v termínu 9. a 10. října se budou konat později, pravděpodobně na začátku listopadu.

Zprávu jako první přinesl server Novinky.cz a potvrdil ji i zdroj HN. Pro Melčákův návrh údajně hlasovalo 13 z 15 členů sboru ústavních soudců. Informace se objevila na veřejnosti překvapivě brzy, protože soud si vzal do 16. hodiny přestávku na poradu.

On-line přenos ZDE

On-line přenos glosovali komentátoři Hospodářských novin Petr Fischer a Jiří Leschtina.

Jak čtvrteční zasedání soudu probíhalo? Před patnáctičlenným plénem usedl navrhovatel Melčák se svým advokátem Janem Kalvodou. Poslaneckou sněmovnu zastupuje její místopředseda Lubomír Zaorálek, za Senát přijel předseda Přemysl Sobotka. Dopoledne mohly obě strany doplnit svá odůvodnění a čelily také otázkám jednotlivých soudců.

Po závěrečných řečech vyhlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přestávku do 16. hodiny. Dokazování již skončilo, padly také závěrečné návrhy. Mělo by tedy následovat veřejné vyhlášení nálezu. Jednání provázel velký zájem veřejnosti. Ve sněmovně Ústavního soudu a jejím předsálí bylo od rána více než 50 novinářů, kteří se museli poprvé na jednání akreditovat. Omezený přístup měla i veřejnost. Zájemci o přímou účast si museli vyzvednout vstupenky.

Politici v. ústava

Na čtvrtečním jednání Ústavního soudu ale nejde zdaleka jenom o datum voleb. Mnohem důležitější bude, že Ústavní soud musí vyřešit klíčovou otázku - zda smí zrušit ústavní zákon. Tím totiž také rozhodne, jestli politici mohou "ohýbat" ústavu podle své vůle a jestli je přitom někdo může kontrolovat.

Zástupci parlamentních stran ústavní soudce v posledních dnech ostře kritizovali. Přes média jim vzkazovali, že nesmějí rušit ústavní zákony, protože tím překračují své pravomoci. V předvečer rozhodnutí navíc lídr sociálních demokratů Jiří Paroubek prohlásil, že by politici v budoucnu mohli uvažovat o změně postavení Ústavního soudu. A zástupci ODS se k němu přidali.

Paroubek zaútočil na Ústavní soud - čtěte ZDE

Soudci budou jednat veřejně - čtěte ZDE

Pokud tedy soud skutečně ústavní zákon zruší, bude zajímavé sledovat, jak politici zareagují. Jestli verdikt přijmou, nebo jestli jako odvetu změní zákony a zmenší pravomoce ústavních soudců, aby příště už ústavní zákony rušit nemohli.

Pokud soudci Melčákovi vyhoví, bude mít jejich rozhodnutí ještě jeden dopad - poslanci a senátoři v rekordně krátkém čase změní ústavu a zavedou nová a trvalá pravidla pro rozpouštění sněmovny. Ve spěchu by ovšem mohli přijmout třeba i sporné ustanovení o 199 poslancích, které by ohrozilo volbu prezidenta.

Trest za ignoraci soudu

Jednání Ústavního soudu se přitom politici mohli snadno vyhnout. Stačilo, aby respektovali soudní rozhodnutí z minulosti. Už v roce 1998, kdy si poslanci jednorázovým ústavním zákonem zkrátili volební období, soudci varovali, že taková cesta se už nemá v budoucnu opakovat. Jenže politici si přesto razili svou a letos v květnu předčasné volby vyhlásili stejně chybně.

 Důsledky rozhodnutí Ústavního soudu

Kdy budou volby? 
- pokud Ústavní soud zruší sporný zákon, budou volby začátkem listopadu. Pokud stížnost zamítne, budou volby v původním termínu 9. a 10. října.

- pokud soud dnes nerozhodne a svůj verdikt odloží, třeba až na konec příštího týdne, může se stát, že poslanci mezitím změní ústavu a zruší sporný zákon, kterým si vyhlásili předčasné volby. Soud už nebude mít o čem rozhodovat. V tom případě by soudci Melčákovu stížnost zřejmě odmítli.

Změní se ústava?
- pokud soud zákon zruší, změní poslanci ústavu. Už mají připravený zákon, který zavádí trvalá pravidla pro rozpouštění sněmovny.

Kdo může rušit ústavní zákony?
- soudci musí řešit i to, jestli vůbec smějí přezkoumávat a případně rušit ústavní zákony. - vzkážou tím poslancům, jak velkou nad nimi mají kontrolu.



Stejně tak poslanci ignorovali Ústavní soud i v případě regulovaného nájemného. Když soud opakovaně rušil zákony omezující práva majitelů domů, poslanci vždy vzápětí přijali podobný zákon.

Politická reprezentace navíc už mnoho let používá Ústavní soud pro své vlastní politické souboje. Zejména po volbách v roce 2006, které dopadly patem, se politici obraceli na soudce, aby řešili jejich politické spory, na které neměli sílu ve sněmovně nebo v Senátu - třeba v případě reformy veřejných financí nebo Lisabonské smlouvy.

"Politici o Ústavním soudu říkají, že se chová jako třetí komora parlamentu ve chvíli, kdy ÚS rozhoduje o návrhu oponentů. Pokud jim vyhoví, tak ji ale za třetí komoru neoznačují," říká senátní odborník na ústavní právo Jan Kysela.

Tak zásadní spor jako nyní, který ohrožuje už rozběhnuté volby, ale soud ještě neřešil. Snad jen v roce 2001, kdy v době opoziční smlouvy zrušil spornou změnu volebního zákona. Tehdy to ale bylo s dostatečným předstihem před volbami.

On-line přenos glosovali komentátoři Hospodářských novin Petr Fischer a Jiří Leschtina. Jejich poznámky jsou zvýrazněny kurzívou. 

On-line reportáž

On-line reportáž byla ukončena
09:34
9:34
K Ústavnímu soudu se sjíždějí hlavní protagonisté. Předsedové Sněmovny a Senátu, Miloslav Vlček a Přemysl Sobotka, se dostaví k jednání jako účastníci řízení. Očekává se, že se jich soudci budou ptát na věci týkající se přijímání kontroverzního ústavního zákona o předčasných volbách.
09:37
9:37
K soudu má přijet i stěžovatel, nezařazený poslanec Miloš Melčák, se svým advokátem Janem Kalvodou. 
09:38
9:41

Sál pro veřejnost má pouze 65 míst, zaměstnanci soudu čekají, že přijdou stovky lidí. Pro zájemce připravili dvě velkoplošné obrazovky uvnitř budovy v brněnské Joštově ulici.

09:41
9:50
Soud má zahájit své jednání přesně v 10:00, obědvat půjdou muži a ženy v taláru ve 12:00. Odpoledne pak mohou vynést verdikt nebo také odročí jednání na jiný termín.
09:50
9:55
Deset minut před začátkem jednání soudu je sál téměř zaplněný především novináři, studenty a právníky. Zájemců bylo tolik, že pracovníci soudu museli pro novináře vyhradit akreditace. Nikdo z politiků se zatím do sálu nedostavil, přestože zde mají vyblokovány asi dvacet míst.
09:56
9:57

Právě přicházejí zástupci ČSSD: místopředseda Lubomír Zaorálek, hejtman Michal Hašek a poradce předsedy sněmovny Ivan Přikryl.

09:57
9:58

Za ODS přišel k soudu předseda Senátu Přemysl Sobotka. Právě přichází poslanec Miloš Melčák se svým advokátem Janem Kalvodou.

09:58
10:00

Jednání soudu začalo a Pavel Rychetský přivítal přítomné.

10:02
10:05

Rychetský předal slovo soudci zpravodaji Pavlu Holländerovi. Ten právě čte zprávu o dasavadním průběhu řízení.

10:04
10:10

Soudce čte z Melčákovy stížnosti. Poslanec v ní tvrdí, že zákon ve skutečnosti ústavní pořádek suspenduje.

10:08
10:10
Napadený zákon ústavu nemění ani nedoplňuje pouze retroaktivně suspenduje, čte soudce v Melčákově stížnosti. Použití jednorázových zákonů by vedlo podle Melčáka vždy k porušení ústavního pořádku a jejich použití by záviselo pouze na libovůli politiků.
10:13
10:21

Holländer cituje z Melčákovy stížnosti, který tvrdí, že napadený zákon je podobný zákonu z roku 1998 a podobná je i historická situace. Soudci už tenkrát politiky upozorňovali na problematičnost normy

10:13
Retroaktivní libovůle je protiústavní

P.Fischer
 
Soudce zpravodaj Pavel Holländer při čtení argumentů navrhovatele narazil na podstatu sporu. Advokát poslance Melčáka Jan Kalvoda namítá vůči zákonu o zkrácení volebního období dvě základní věci: existuje "riziko libovůle", která by mohla kdykoliv zkrátit nebo prodloužit volební období kohokoliv. Pokud by se zákonodárci dohodli, mohl by třeba Václav Klaus být prezidentem na doživotí.

Druhá námitka je možná ještě zásadnější: schválený zákon zpětně mění podmínky politického boje. Kalvodovo odůvodnění, že taková retroaktivita byla výjimečně přijata do právního řádu jen v případech napravujících zločiny komunismu, vypadá přesvědčivě. O to zajímavější bude vyjádření Poslanecké sněmovny ČR. 

10:21
10:23
Soudce čte písemné vyjádření šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka, který v něm tvrdí, že vyhlášení předčasných voleb jednorázovým zákonem bylo v pořádku, a že Ústavní soud nemá o ústavním zákoně právomoc jednat.
10:22
Sněmovna ryzí mechanismus

P.Fischer

Čtené vysvětlení předsedy Sněmovny Vlčka nereaguje na Kalvodovy námitky. Vlček vysvětluje, že zákon byl schválen podle zákona, a tudíž nemůže být protiústavní. Byl-li proces hlasování v pořádku, musí být v pořádku i výsledek. Sněmovna měla mandát, tak konala. Vlček si nepřipouští, že i sebelepší stroj může občas vytvořit zmetek a že sněmovna možná nemá právo hlasovat úplně o všem. Kalvoda mluví o principech, Vlček o procesu. 

Vlčka zastupuje na jednání Lubomír Zaorálek, zřejmě i proto, že Vlček prakticky neumí hovořit spatra a mohl by celé věci uškodit.  

10:24
10:25

Holländer dále čte vyjádření předsedy Senátu Sobotky. Ten píše, že toto řešení ukončí období nestability a zákon k tomu přijatý nemíří proti smyslu ústavy.

10:26
10:27
Soudce řekl, že jde o naléhavou záležitost a zkrátil jednání soudu. A ukončil zprávu o dosavadním průběhu řízení.
10:27
10:27
Melčákův advokát Jan Kalvoda nechce doplnit stanovisko soudu
10:27
10:28
Sobotka doplnil kolik senátorů hlasovalo pro ústavní zákon o zkrácení volebního období.
10:28
10:30

Za Sněmovnu mluví Lubomír Zaorálek místo Vlčka.

10:30
10:32
Zaorálek obhajuje postup Sněmovny, která prý jednala v souladu s ústavou. Bylo to nejšetrnější, nejméně nákladné, nejrychlejší. Napadený zákon prý neznamená podstatnou změnu náležitostí demokratického státu. Sněmovna jednala v přesvědčení, že tento zákon nemůže být přezkoumáván Ústavním soudem.
10:33
10:35
Zaorálek nyní rozebírá, proč si Sněmovna myslí, že může být rozpuštěna dřív než skončí její volební období. Poslanec za ČSSD vyjadřuje přesvědčení, že Ústavní soud by se ústavní normou vůbec neměl zaobírat, jelikož prý ÚS nemá pravomoc rušit ústavní zákony. V kompetenci Ústavního soudu není podle zástupce Sněmovny zaobírat se možným rozporem ústavního zákona s Ústavou. 
10:38
10:40
Zaorálek se i nadále zaobírá kompetencemi a pravomoci Ústavního soudu v tomto případě rozhodovat a ne samotnou Melčákovou stížností. Zákon o Ústavním soudu nemá pravomoc zrušit ústavní zákon, tvrdí zástupce Sněmovny. ÚS není nejvyšším orgánem ve státě. Ústavodárná kompetence patří pouze parlamentu, tvrdí Zaorálek o dělbě moci v Česku.
10:41
Nepřesvědčivý Zaorálek

J. Leschtina

Rozmáchlý a rozvleklý Zaorálek se zatím příliš nejeví jako nápaditý obhájce rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Používá některé argumenty, které zkreslují realitu. Tak např. tvrdí, že na čemkoliv se parlament usnese třípětinovou většinou, stává se automaticky součástí ústavy. Jenže zákon byl přijat na jedno použití. Jak se může taková "ústavní" zákon s jepičím životem stát součastí ústavy?

S takovou pojmovou ekvilibristikou pan místopředseda ústavní soudce asi příliš nenadchne.  

10:44
10:45

Podstatné náležitosti demokratického právního státu nebyly podle názoru místopředsedy Sněmovny Zaorálka porušeny. Ústavní zákon o předčasném ukončení volební období je atypický svým jednorázovým charakterem, přiznává Zaorálek, ale obhajuje krok parlamentu jinými jednorázovými akty vůči ústavě.

10:51
10:55

Sněmovna podle Zaorálka zkrácením volebního období neupírá zbytek mandátu poslance (pozn. Na to si právě poslanec Melčák stěžuje). Sněmovna reagovala na politickou krizi, hájí její kroky místopředseda Zaorálek a tvrdí, že je to v parlamentních demokraciích standarní postup.

10:52
I Masaryk měl jednorázovou výjimku

P.Fischer

Jednorázové ústavní zákony znají ve světě, známe je i my, říká Zaorálek. Například v první republice, jejíž ústava omezovala působení prezidenta na dvě volební období, existovala jednorázová výjimka: netýkalo se to TGM. Zaorálek využil příkladu, který ale nefunguje jako analogie vzniklé situace. Je tedy neužitečný, jakkoliv působivý.

Lubomír Zaorálek se mohl klidně zeptat: a bylo to dobře, že Masaryk měl takové výsadní, téměř nadústavní postavení, a bylo by vše jinak. Odpověď zní: nebylo to dobře, to jen zákonodárci potřebovali patřičně vzdát úctu symbolu vzniku samostatného československého státu.

Komu se vzdává úcta nyní, když parlament krátí své volební období způsobem, který ústava nezná? Lidu? Bohu? Sobě? 

10:58
10:58
Zaorálek zopakoval, že dnes napadené řešení bylo v době politcké krize z nabízených řešení nejšetrnější, nejméně překvapivé, nejméně ohrožující stabilitu ČR v době krize.
11:01
11:01

Zaorálek ukončil ústní vyjádření tvrzením, že chtěl-li ÚS docílit změnu ústavy, tak uspěl (pozn. Sněmovna už změnu narychlo schvaluje). Místopředseda zopakoval, že Sněmovna nechce porušovat zkrácením volebního období ústavu. Zaorálek by si přál, aby soud ochránil konání očekávaných voleb.

11:08
11:08
Melčákův advokát Kalvoda chce po Zaorálkovi přesné náklady, které byly státem vynaloženy na volby a prokázal je.
11:10
11:11

Nyní začíná výslech účastníků řízení. Soudce Holländer se ptá šéfa Sněmovny, jestli stanovisko PS je pouze stanovisko Vlčka nebo celé Sněmovny. 

11:14
11:15
Holländer chce znát i stanovisko názory menšiny při schvalování napadeného zákona. Za Vlčka opět odpovídá Zaorálek. Stanovisko podle něho nebylo projednáno ve Sněmovně.
11:16
11:18
Soudce Mucha se utvrzuje, že Zaorálek ve své řeči tvrdil, že se Ústavní soud vůbec ústavním zákonem nemá zabývat. Tato situace neměla nastat, říká Zaorálek. Mucha se ptá, jestli je tedy garantem ústavnosti parlament. Zaskočený Zaorálek nerozumněl otázce a předseda ÚS Rychetský mu otázku překládá: Kdo je ten z ústavích orgánu, který poskytuje vymahatelnost, výklad práva? Zaorálek: Přijímat ústavní zákony je v rukách parlamentu a opakuje své předešlé argumenty a nechce se pouštět do polemiky z ÚS. Nikdy by ÚS neupíral právo na rozhodování v mezní situaci, ta prý nyní ale nenastala, tvrdí zástupce sněmovny.
11:22
Grilování Zaorálka

P.Fischer

Soudce Jiří Mucha napadnul hlavní argument Lubomíra Zaorálka, který ve své řeči tvrdil, že Ústavní soud vůbec neměl posuzovat ústavnost schváleného ústavního zákona. Jinými slovy řekl soudcům, že zahájením jednání porušili zákony ČR. "Kdo je tedy garantem ústavnosti?" ptal se soudce Mucha, "kdo může ústavnost vymáhat?" "Parlament," říká zaskočený školák Zaorálek.

Soudci jsou evidetně překvapeni. Ještě nikdo jim nikdy neřekl, že jsou úplně zbyteční, protože parlament se může kontrolovat sám.

11:28
11:31

Soudce Güttler se ptá šéfa Senátu Sobotky i zástupce Sněmovny, zda existuje rozdíl v politické a společenské situaci s rokem 1998, kdy si Sněmovna také jednorázovým zákonem zkrátila volební období. Sobotka tvrdí, že mnoho momentů je podobných. Zaorálka se soudce zeptal na riziko rozpočtového provizoria. Místopředseda Sněmovny říká, že odložení voleb s největší pravděpodobností znemožní schválení rozpočtu.

11:31
Bojovník Zaorálek, škoda, že nepřišel Vlček

P.Fischer

Lubomír Zaorálek zpočátku jen obtížně reaguje na otázky soudců, je poněkud nejistý, občas hledá slova, ale nakonec si poradí docela obstojně. Snaží se, už se slušně orientuje, s pokračujícím časem získává pevnou půdu pod nohama. Cituje Fareeda Zakariu - omezení moci, to je podstata Západu!!!!! Skutečný politický výkon, předseda Senátu Sobotka je vedle něho malý, malinký, přestože má o patnáct centimetrů více.

Začíná být jasné, proč nemohl názor sněmovny obhajovat předseda Vlček. Věčná škoda, že tu není, jednání tak přišlo o jedinou možnost veselého oživení.

11:32
11:34
Soudkyně Wagnerová se ptá Zaorálka, zda se mohou shodnout na tom, že tady ústava není, aby usnadňovala vládnutí? Zaorálek s ní prý nadšeně souhlasí, že ústava usnadnit vládnutí nemá.
11:34
11:36

Poradce předsedy sněmovny Ivan Přikryl se během jednání radil s hejtmanem Michalem Haškem, který je také právník a sedí stranou. Zřejmě se byli poradit a Zaorálkovi následně pošeptali, aby svoji odpověď raději změnil a soudu řekl, že v některých případech má Ústavní soud právo posuzovat ústavní zákony.

11:36
11:38
Zaorálek se rozčiluje, proč se ho soudkyně ptá, proč ČSSD pomohla svrhnout vládu. Prý Wagnerová jednání politizuje. Wagnerová se marně snaží Zaorálka přerušit. Ten obhajuje kroky opozice. 
11:39
11:40

Eliška Wagnerová chce vědět, jestli měla ČSSD nějaký plán, jak dál vládnout, když na jaře svrhla vládu. Zaorálek dlouho mluví neurčitě o politice, ale pak říká důležitou větu: Od začátku jsme chtěli předčasné volby. Wagnerová očividně ožije, usměje se, kývá hlavou a potichu přikyvuje: To je ono.

11:40
11:41

Jakmile Zaorálek začal mluvil o politice a o tom, že opozice má přece svrchované právo svrhnout vládu, začal spokojeně přikyvovat hejtman Hašek.

11:42
11:43

Většina poslanců podle Zaorálka souhlasila se způsobem, jakým byl zákon přijat. "Nebylo to ideální, ale byl to konformní způsob," odpověděl Wagnerové místopřededa Sněmovny. Soudkyně předtím citovala ze staršího rozhovoru HN s poslancem, tehdy ministrem Kalouskem, který vyjadřoval nespokojenost s postupem sněmovny. 

11:49
11:53

Soudce Balík chce vědět, zda ÚS má z pohledu Sněmovny pravomoc přezkoumat ústavní zákon nebo zda je to absolutně vyloučeno. Jestli existují výjimečné situace. Zaorálek tvrdí, že je laik, ale při pozorném čtení ústavy nenalezl kompetenci, aby ÚS přezkoumával ústavní zákon.  

11:58
De lege lata, de lege ferenda

P.Fischer

Petr Fischer:

Dotazy soudce Balíka obrací věci k ústavně-právní diskusi, o tu ostatně šlo i navrhovateli Melčákovi respektive jeho advokátovi Janu Kalvodovi. "Díváte se na věci de lege lata (z hlediska existujícího práva), nebo de lege ferenda (z hlediska, jaké by právo mělo být)?", zaskočil Lubomíra Zaorálka soudce Balík.

Zaorálek evidentně neví, na co se ho soudce ptal, ale nezeptá se na překlad latinské právnické terminologie; pokračuje v řeči, ale na otázku neodpovídá. 

11:59
12:00
Balík chce opět vědět, proč Zaorálek opomenul zmínit menšinová stanoviska ve Sněmovně při přijímání napadeného zákona. Zaorálek neumí odpovědět a opět odbíhá k politickým prohlášením. Poslanec se odmítl k otázce vyjádřit.
12:01
12:04
Soudce Güttler se ptá na nový zákon o samorozpuštění Sněmovny, který nyní parlament projednává, zda obsahuje konkrétní datum voleb. Odpověď Zaorálka zní Ne.
12:07
12:08
Nyní vystupuje Melčákův advokát Kalvoda. Odmítá reagovat na Zaorálka, který prý zastupoval pouze svoje názory a ne názory dolní komory parlamentu. Důvody pro zkrácení volebního období Sněmovny podle ústavy prý nenastaly a snaží se vysvětlit proč.
12:12
12:12

Zaorálek, doktor filozofie, vytrvale oslovuje mužské členy senátu "pane soudče. Česky správně ale má být "pane soudce". Slovo "soudce" je dokonce vzorem pro tento typ skloňování, kdy se slovo ponechává i při oslovování v prvním pádu.

12:15

12:20 Předseda Ústavního soudu ukončil dotazování a požádal obě strany o závěrečné řeči.

12:17
12:22 "Nejde o Ústavní zákon," zhodnotil advokát Kalvoda jednorázový zákon, kterým si sněmovna zkrátila své funkční období. "Došlo k flagrantnímu zásahu do předem stanovených pravidel politické soutěže," dodal. Kalvoda zakončil svou řeč slovy: "Navrhuje se proto, aby napadený zákon byl nálezem Ústavního soudu zrušen."
12:21
Co se asi honí soudcům v hlavě?

J. Leschtina

Jiří Leschtina:

Převládající osobní dojem z vystoupení obou stran? Místopředsedovi sněmovny a předsedovi parlamentu se nepodařilo zpochybnit ten hlavní Kalvodův argument: Přijatý jednorázový zákon vznikl, aniž byly vyčerpány všechny možnosti rozpuštění sněmovny, předepsané ústavou. To je pro chápaní celého sporu klíčové. Zaorálek mimo jiné upozornil, že byl přijat mimořádně jednorázový zákon o vyhlášení referenda k našemu vstupu do EU. Jenže rozdíl je také v tom, že tento referendový zákon musel být přijat, poněvadž naše ústava paragraf o vyhlášení celostátního referenda zatím nemá. Kdežto v případě rozpuštění sněmovny obsahuje paragraf 35, který takovéto rozpuštění umožňuje.

Pokud by tedy ústavní soudci rozhodovali podle síly argumentů obou stran, mám za to, že by se přiklonili ke zrušení zákona o zkrácení volebního období. I ústavní soudci při svém rozhodování ale přihlížejí k dopadům svého rozhodnutí, k dnes tolik skloňovanému veřejnému zájmu, ba i k ekonomickým dopadům svých rozhodnutí. Ne nadarmo se soudkyně Wagnerová svým dotazem dotkla problému rozpočtového provizória.

Jak tedy rozhodnou po zvážení všech vrstev celé kauzy? To možná ještě v tomhle okamžiku neví ani některý z nich.

12:29
12:26 Předseda Senátu Přemysl Sobotka navrhl v krátké řeči zamítnout Melčákovou stížnost a vyjádřil přání, aby Ústavní soud rozhodoval ve shodě s Ústavou.
12:30
Frivolní zákonodárci

P.Fischer

Petr Fischer:

Dosud nejkrásnější slovo, které na soudu padlo, použil advokát Kalvoda, když označil jednání zákonodárců vůči ústavě za frivolní. Soud se teď poradí, zda je to tak, nebo má pravdu Lubomír Zaorálek, který v závěrečné řeči znovu popřel, že by parlament porušil nějaká dohodnutá pravidla. Nanejvýš učinil něco nezvyklého, což Zaorálek ospravedlnil výjimečnou situací v době celovětové ekonomické krize. "Když se kácí les, létají třísky."

12:31
12:31 Za Poslaneckou sněmovnu pronesl závěrečnou řeč místopředseda Zaorálek. Podle něj nebyl Melčák krácen na svém právu být čtyři roky poslancem. "Jsem přesvědčen, že stížnost není oprávněná. Navrhuji zamítnout jeho návrh," uvedl Zaorálek.
12:32
12:33 Předseda Ústavního soudu přerušil zasedání pléna do dnešní 16. hodiny, aby se soud mohl poradit.
16:06
16:01

Ústavní soud na návrh poslance Miloše Melčáka zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Volby tak budou později, pravděpodobně v listopadu. Původně vyhlášený říjnový termín definitivně padl. Rozhodnutí ÚS má okamžitou platnost.

Sledujte další vývoj ve zpravodajství iHNed.cz ZDE.