Nestává se často, aby politici dostali od ústavních soudců takto důležitý vzkaz. Ve čtvrtek po poledni se soudci na tři hodiny zavřeli k závěrečné poradě, aby se v útrobách brněnského paláce dohodli na jednom z nejvýznamnějších verdiktů posledních let.

Po čtvrtku je jasné jedno: už nikdy nebudou smět politici měnit ústavu jednorázovým zákonem, když se nedokáží shodnout, jak dál. Jako to udělali na jaře, když si po pádu Topolánkovy vlády rovnou odhlasovali říjnové předčasné volby. Přestože podle soudců měli správně zkoušet sestavit nový kabinet. A teprve kdyby tři pokusy nevyšly, následovaly by nové volby. "Jde o prolomení ústavy," řekl soudce-zpravodaj Pavel Holländer o zákonu o předčasných volbách.

Soudci prohlásili, že politici zaútočili na podstatu demokracie v Česku. Totiž: tentokrát se sice strany dohodly jen na jednorázové ústavní změně, která by vedla k předčasnému hlasování. Jenže stejně by se napříště mohly dohodnout na jiných věcech – třeba na zrušení některých svobod, omezení pravomocí prezidenta nebo na vyvlastnění nepohodlného člověka. 

Proč ústavní soudci zrušili zákon o předčasných volbách:
(text pokračuje pod boxem)

 

1. Jádro ústavy je "svaté"

Jak často a kdy se má volit, patří podle soudců do "jádra" ústavy. A toto jádro politici nesmějí měnit jednorázovým zákonem, který rozpustí sněmovnu a stanoví předčasné volby.

2. Zrušený zákon nebyl ústavní normou

Ústavní soud nesmí podle některých názorů rušit ústavní zákony. Jenže soudci řekli: Zákon o předčasných volbách není ve skutečnosti ústavní normou jen proto, že ji tak označili politici. A protože podle nich útočí na smysl ústavy, rozhodli, že o něm mohou rozhodnout.

3. Zákon musí být obecný

Zákon o předčasných volbách není obecný – právě obecnost musí být podle soudců základní vlastností všech zákonů. Tento se však vztahuje jen na vyřešení jediného problému: politického patu po pádu Topolánkovy vlády.

4. Zákon nesmí platit zpětně

Zákon o předčasných volbách je podle soudců retroaktivní, tedy platí zpětně, což je zakázané. Podle soudců totiž vlastně ruší výsledky voleb z roku 2006, navíc porušuje jistotu občanů mít čtyřleté volební období a právo na jistotu pravidelných voleb.

Soudci proto ukázali na příklad z meziválečné výmarské republiky v Německu. Také její vláda měnila jednorázově ústavu, kdykoli se to politikům hodilo. A výsledkem byl nacistický režim.

Na základ ústavy nesahejte

Ve čtvrtek u Ústavního soudu nešlo jen o to, kdy se budou konat volby – ostatně nyní je už jasné, že 9. a 10. října se jistě neuskuteční. Soudci zrušili jak zákon, který zkracoval volební období, tak i rozhodnutí, jímž prezident Václav Klaus vyhlásil termín voleb.

Především ale soudci odpověděli na nejasnou otázku, jestli vůbec smějí posuzovat ústavní zákony. Jinými slovy: zda mohou zrušit zákon, pro který zvedly ruce tři pětiny poslanců i senátorů. Pak by totiž byli ústavní soudci podle kritiků nejmocnější lidé v zemi – dostali by se výš než parlament, jenž ústavu, základní dokument státu, schvaluje.

Jenže soudci rozhodli, že zákon napadený poslancem Milošem Melčákem současnou ústavu nijak nedoplňuje ani nemění. A že tedy ve skutečnosti ani ústavním zákonem není, byť ho za něj politici považují.

ctete-v-patek-530.gif