Odbory předpokládají, že česká ekonomika příští rok neporoste a nevylučují propad hrubého domácího produktu (HDP) o dvě procenta. Vyplývá to z odborové analýzy, o které v pořadu Otázky Václava Moravce hovořil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor za ČSSD Milan Štěch.

Odboráři přitom straší propadem české ekonomiky, ačkoli jiné instituce v roce 2010 počítají s mírným zlepšením. Česká národní banka očekává v nové prognóze v příštím roce růst HDP o 0,7 procenta, ministerstvo financí počítá se zvýšením o 0,3 procenta.

Podle Štěcha je za propadem ekonomiky odsun výroby mnohých firem z Česka do jiných zemí a mnohé firmy také propouštějí z nedostatku zakázek. Nedostatek zakázek by měl podle Štěcha řešit stát. "Ekonomika potřebuje státní pomoc," uvedl Štech v televizní diskusi.

Fond pro podpory zaměstnanosti

Odboráři dále navrhují zavést takzvaný kurzarbeit - tedy zkrácený pracovní týden s plnou mzdou pro zaměstnance, kteří se budou dále vzdělávat. Štěch by byl také pro založení speciálního fondu pro podporu zaměstnanosti, do něhož by odváděli zaměstnavatelé část příjmů. Podle něj by se tak měly prodloužit a zvýšit podpory v nezaměstnanosti.

Stát chystá čtyřdenní pracovní týden - "kurzarbeit" - čtěte ZDE

Přišel už konec krize? Čísla říkají, že snad ano. Zůstávají mnohá ale - čtěte ZDE

Nezaměstnanost dále stoupá, úřady evidují skoro 494 tisíc lidí bez práce - čtěte ZDE

Se zvyšováním podpor a výdajů do sociálního systému nesouhlasí zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV). "Naopak je třeba změnit systém sociálních dávek, aby na něm někteří lidé neparazitovali," řekl člen NERV Vladimír Dlouhý.

Podle dalšího člena NERV Miroslava Zámečníka je třeba například zavést daňové stimuly pro lidi vstupující na trh práce. To by se mělo projevit slevami na daních pro zaměstnavatele na vyšší věkové skupiny zaměstnanců, aby se předešlo jejich propouštění. Dále by se podle něj měla podporovat různá školení zabraňující propouštění. "Jsou to sice procesy na několik let, ale zvýší se jimi pružnost trhu práce a ekonomiky do dalších let pro případ další krize," řekl Zámečník.

NERV také navrhuje sblížení dolní a horní sazby DPH. Podle Dlouhého je to z dlouhodobého hlediska nejlepší řešení, a proto také NERV podporuje plánované změny ohledně sazeb DPH v takzvaném Janotově balíčku, který počítá se zvýšením dolní sazby DPH z devíti na 11 procent a horní sazby z 19 na 20 procent. Dále NERV usiluje o zásadní nárůst daní z majetku. Janota má ve svém návrhu stoprocentní zvýšení této daně. Podle něj by to přineslo celkem šest miliard korun.